V nedělu Na Upadnici bylo smutno. Chlopi už sice kocovinu ze šmigrusta překonali, ale nadavali, že nas jaro, kere začalo o velikonočním vikendě, vykivalo a netrvá dali. „To bylo, co? Baby už začaly odkladať zbytečne kabaty a svetry, no radosť pohleděť,” pravil Poldek. „Ani němluv. Jel sem v sobotu před Velikonocemi v autobuse a naproti mně seděla taka mlada děvuška. Vic jak osumnasť neměla! Kratka suknička enem tak tak zakryvala to, co zme kdysi za mlada u tych našich robek pod plisovanymi či tvídovými sukňami enem tušili. No co vam mam pravěť. Myslel sem, že sem ve Vitkovicach...,” přidal se Antek. „A čemu zrovna ve Vitkovicach?,” ptal se něchapavo Břetik. „Ty to něviš? To zme raz jeli vlakem z Poldkove chalupy na Ostravici a Antek zapomněl vystupiť v Kunčicach. Ale potym pravil, že to něvadi, bo mu to stejnako stoji ve Vitkovicach. A vtedy se ho moja Agneša vtipno zeptala, či kvuli lasce musi pokažde do Vitkovic, když mu to tam stoji,” vysvětlil Břetikovi Poldek čemu se Antek při pohledu na obnažene děvuši kitky myslel, že je ve Vitkovicach.
Jak to vidí stryk Lojzek
„Na cypoviny to vas užije, ale uvědomiť se, tajak moja Mařa, že na jaře, a na svatki předevšim, je třa hlavně vygruntovať kvartyr, to ni!,” zapojil sem se do dišputa, ale hned sem to schytal. „Tak temu ty zje taki zamlkly! Temu se enem něpřitomně čučiš a slopeš bez řeči to svoji pivo! Co ti ta tvoja laska zas zrobila?!,” zeptal se Jiřik. „Co by mi zrobila?! Nic! Enem sem musel v tym pěknym Teplým čase namisto prochazki vyklepať na dvoře všecki koberce, tahať po izbach šifonery, aby za nimi mohla vytřeť dlažku a večer s ňu ešče isť na mandel. To všecko v době, kdy se Antek jezdil autobusami a čuměl mladym děvucham pod sukně,” vysvětlil sem svoju blbu naladu. „Viš, Lojzek, ta tvoja Mařa musí byť tym uklizanim posedla! Či narobitě v bytě dycki taki burdel, že musitě před každymi svatkami tak
gruntovať?” divil se Juzek. „Tuž prav!” stačil sem enem řecť bo mě žadne ine vysvětleni něnapadlo. „Sertě na baby aji na uklid!
Znatě tyn jak se vraca dom uplně navaleny chlop? Vytahně kluče a chce odemknuť. Naraz se dveře odevřu a v nich stoji cizi baba: ,Sousede, vždyť vy bydlite o poschodi vyš.’ Tyn navaleny se chvilu moce po baraku a znova skoňči před stejnymi dveřami. Zas vyleti ta susedka a vysvětluje mu, že měška o poschodi vyše... Napotřeti se už tyn popity něudrži a zařve: ,No, hlavně, že ty bydliš všude!’
Fajne, ni?!"utnul uklidovo jarni dišput Erďa.
Tuž Zdař buh, vaš Lojzek
