Jak Antek kuchařil

Něsem se isty či sem vam už vykladal o tym, že sem vašnivym kuchařemamaterem. O vikendě mi něsmi Mařa ku plotně, bo ty dva dny sem jejim panem ja. Vymyšlam ruzne dobrotki, na kere občas choďa moji synci aji se svojimi polovičkami a vnukami. A všeci se dycki debužiruju, až im za ušami praska! Ale abysem se vratil z tych rodinnych zvyklosti ku jadru pudla. Byl sem v patek minuly tydiň u Cyrilka na Valachach a pomahal mu paliť kalvados. „Trnky“ se mu pry loni něurodily, tuš naložil do beček aspoň jadrničky, kerych zas byl dostatek. No, a to bylo špatně, bo sem neměl v patek doma a hlavně Na Upadnici chyběť. Hned v sobotu kolem poledňa totiš ku mně přiletěl Antek a hned u dveři mi vypyskoval, že sem mu v patek strašně chyběl! Potřeboval pry se mnu nutně mluviť kvuliva mojich kulinařskich znalosti. Byl tak vyvředěny, až mi ho bylo luto! „Přijela ku nam rodina moji stare, tuš sem se chtěl vytahnuť a cosik im připraviť. Letěl sem temu Na Upadnicu, až mi poradiš, co za specialitku uvařiť, abysem im vytřel zrak! Enemže tys tam něbyl a kamoši mi poradili, až jim zrobim tlačenku alá řizek.

Jak to vidí stryk Lojzek

Ty pry tvrdiš, že to je doslova božski pokrm. Tuš sem dal na nich, před poledněm sem obalil tlačenku v trojobale a začal smažiť. Čim dele sem ju snažil, tym vic se mi nědařilo. Každe kolco se nakonec uplně rozpadlo a byl z teho taki smrad, že zme museli smog něsmog pozotvirať všecki okna! Rači sem vzal nohy na ramena a utik ku tobě. Však se mi beztak děcka, moja stara aji ti jeji přibuzni určitě ešče včil směju,“ pravil jednym dychem a malem se mi zesul na zem. „Antečku, ty si zapomněl, že sem byl u Cyrilka paliť kalvados? Tuš jak sem moch byť Na Upadnici? A chlapi, ty potvory, teho využili a zrobili se z tebe s tu tlačenku prdel. Ale poď dali, to všecko se spravi,“ vtahnul sem ho do kvartyra a nalel do ňho puldecak teho nově vypaleneho, ešče něředěneho a něvyvětraneho kalvadosa. Střeplo z nim tajak rychlik ze sebevrahem, ale furt ešče byl taki jakisik smutny. Tuš sem do ňho vrazil ešče dva razy po puldecce, až se mi fakt na tu dlažku zesypal! Z Mařu zme ho zeblekli do trenek a šupli do obyvaka na gauč, až se z teho prusera a hlavně čerstve opice vyspi. Zavolal sem k němu dom. Zdvihla to ta jeho a byla celkem klidna. „Enem se ho tam něch, kuchařskeho kuzelnika! My zme se zrobili normalni řizki a je nam fajně,“ dodala a šastla telefonem. Co mam řikať. Antek se do večera prospal a ešče kapku přiožraly zatužil po pivě prvni pomoci. Tuš zme vyrazili Na Upadnicu. „Tak co, jak si navařil? Jaki si měl ze smaženu tlaču uspěch?“ smjali se mu chlopi. „Ser na nich,“ pravil sem a mrknul na Erďu. A ten pochopil: „To přileti chlop dom cely rozzařeny a řve na tu svoju: Vezmi si šaty, stará! Vyhrál jsem pět milionů! – A na to ta jeho šťastně: – A které, miláčku? – Všechny a vypadni! –

Fajne, ni?!"                                                                           
Tuž Zdař Buh, vaš Lojzek