Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (5)

Šalamounská kolonie – Moravská Ostrava.

Šalamounská kolonie, ležící poblíž Hlubinské kolonie, v bezprostřední blízkosti šachty Šalamoun, byla v letech 1890–1930 největší a nejlidnatější kolonií na území Moravské Ostravy (v roce 1921 měla 2114 obyvatel). Převážná většina obyvatel pracovala na dole Šalamoun (v roce 1890 to bylo 92,1 %). Kolonie stála mezi nynějšími ulicemi Zelená, Jízdárenská, Šalamounova a Vítkovická. Měla mnoho společného s Hlubinskou kolonií a obdobný byl i život jejích obyvatel.

Do roku 1869 bylo na „Šalamouně“ postaveno 30 domů, následně do r. 1873 dalších 26 domů. Ve stejném roce byla v cechovně jámy zřízena závodní jednotřídka. Výstavba pokračovala v letech 1889–1902, kdy na území kolonie vzniklo pět kasáren, ve kterých se mohlo ubytovat 270 dělníků. Roku 1906 bylo postaveno 15 a v letech 1921–1923 dalších 24 jednopodlažních domů. V roce 1906 byla v kolonii otevřena mateřská škola. Roku 1910 byla mezi Šalamounskou a Hlubinskou kolonií zřízena pětitřídní obecná škola. V roce 1932 se kasárna adaptovala na obytné kuchyně a dělnické byty.

    Dle Monografie OKR z r. 1929 měla jáma Šalomoun celkem 124 obytných domů, z nichž 89 stálo v Šalamounově kolonii. Ostatní byly rozptýleny mezi domy soukromých majitelů. Všechny domy byly cihlové. Úřednické byly podsklepené všechny, dělnické jen některé. Velká část z nich měla místo sklepa v podlaze pouze padací dveře, vedoucí do díry pro ukládání brambor. V nejstarší části kolonie byl pouze sporák v kuchyni, který nestačil vytopit celý byt. Na půdu se lezlo po žebříku. Krytina byla obdobná jako v Hlubinské kolonii, stejně jako velikost bytů, způsob zásobování pitnou vodou či rozvod elektrického osvětlení.

Obě kolonie měly před 1. světovou válkou obchod (konzum) s potravinami a smíšeným zbožím. Po roce 1920 byla v Šalamounské kolonii otevřena družstevní prodejna Budoucnost, ale nakupovalo se i v krámku kupce Grosse a maso u řezníků Černého a Karpety. Ve 30. letech 20. století se poblíž kolonie nacházela pošta, četnická stanice, hospoda a vinárna Adolfa Haase a hospoda Fajkošova, hotel U Kopolda a domy drobných živnostníků.

Šířka ulic byla 6-8 metrů. Podél hlavní ulice bylo vysazeno stromořadí. Kolonie měla kanalizaci pro odvod srážkových vod a splašků. Domy stály volně a měly hospodářské budovy (často se suchými záchody) se zahrádkami (ve staré části kolonie až 150 m², v nové části 40–100 m²).

Ve všech domech dolu Šalamoun bydlelo asi 2240 osob. První částečná demolice byla provedena roku 1928, další pak v letech 1957– 1968. Dnes je kolonie nahrazena výškovými panelovými domy, sídlištěm s 870 byty a dalšími budovami se sídly institucí, škol a obchodů.