Hlubinská kolonie – Moravská Ostrava.
Na teritoriu Moravské
Ostravy bylo ve druhé polovině
19. a v první polovině 20. století
postaveno celkem šest kolonií:
Hlubinská, Jindřišská, U Dubu,
Jiřská, Šalamounská a Krausovec.
Hlubinská kolonie ležela jihovýchodně
od kolonie Jámy Šalamoun,
v bezprostřední blízkosti
šachty Hlubina. Důl Hlubina
postavil 47 domů v letech 1868
až 1873, šest v letech 1909–1910
a dalších 69 v letech 1921–1928.
Celkem důl vlastnil 122 obytných
domů. Ve vlastní Hlubinské kolonii,
která měla podlouhlý tvar,
bylo v roce 1928 celkem 75 domů
(9 úřednických, 64 dělnických
a 2 společné pro dělníky a úředníky).
Ostatní domy stály ojediněle.
Domy v kolonii byly rozmístěny
podél současných ulic Železárenská,
Hlubinská a Pohraniční.
V hornické kolonii bylo 38
domů přízemních, v tom tři
úřednické (1 jednorodinný a 2
dvourodinné), dva společné (oba
dvourodinné, každý pro 1 dělníka
a 1 úředníka) a 33 domů dělnických
(17 čtyřrodinných, 14
jednorodinných a 2 třírodinné).
Jednopatrových domů bylo 37,
a to 4 úřednické (2 třírodinné a 2
jednorodinné) a 33 dělnických
(22 čtyřrodinných a 11 osmirodinných).
Úplně podsklepeno
bylo 39 domů (34 dělnických a 5
úřednických), nepodsklepených
bylo 17 domů (3 úřednické, 1
společný a 13 dělnických), všechny
postavené okolo roku 1870;
ostatní domy byly podsklepeny
částečně. Celkem 62 domů bylo
pokryto lepenkou, osm taškami
a pět umělou břidlicí.
Domy postavené v první etapě
(1868–1873) byly saského
typu a byly situovány co nejblíže
šachtě Hlubina. Domy postavené
ve druhé etapě (1909-1910)
byly jednoposchoďové, každý pro
osm rodin. V letech 1889–1890
byla postavena dělnická noclehárna
(kasárna) pro 51 horníků
a v roce 1907 dělnická jídelna.
Celková výměra kolonie dosáhla
v roce 1929 asi 5,6 ha a v roce
1890 v ní bydlelo 655, v roce
1929 pak již okolo 2000 obyvatel.
Uvádí se, že v roce 1890 měla
jedna domácnost nejobvykleji
8–9 členů, z nichž 72 procent
tvořili muži. Vysvětluje se to
tím, že každá domácnost měla
i podnájemníky.
Imigraci potvrzuje skutečnost,
že až šestina populace kolonie
pocházela z Haliče a včetně
rodinných příslušníků k ní patřila
až třetina. Při sčítání v letech
1921 až 1930 zde byly zastoupeny
čtyři národnosti: česká,
slovenská, polská a německá.
V 19. stol zde byla vysoká negramotnost,
a to i přesto, že v roce
1873 byla v kolonii zřízena jednotřídní
národní škola. V prvním
roce po otevření ji navštěvovalo
111 dětí.
Úřednické byty v kolonii byly
dvou až třípokojové s kuchyní,
předsíní, spížkou a záchodem.
Ostatní úřednické byty (mimo
kolonii), byly dvou-, tří-, čtyř a
vícepokojové s týmž příslušenstvím.
Dělnické byty se skládaly
z obytné kuchyně, obytného
pokoje a vedlejší místnosti, menší
část bytů měla jen obytnou kuchyni.
Asi třetina bytů měla vlastní
záchod (většinou suchý) a vlastní
spížku. Pouze menší část bytů
měla vlastní přívod vody, většina
dělnických bytů měla výpustky
na chodbě (vždy jedna společná
výpustka pro čtyři rodiny), pro
některé byty byly zřízeny vodovodní
stojany mimo domy. Veškeré
obytné domy byly zásobovány
pitnou vodou z vodovodu města
Moravská Ostrava. Všechny byty
měly elektrické osvětlení, pro něž
proud dodávala elektrárna Vítkovických
kamenouhelných dolů.
V kolonii byla kanalizace pro
odvádění srážkových vod a splašků.
Byla vystavěna v letech 1866
až 1873, 1909 až 1910 a 1921 až
1928. Hlavní ulice byla devět
metrů široká, rovná, 750 m dlouhá.
Podél ní bylo vysázeno lipové
stromořadí. Jednotlivé domy stály
volně a měly vedlejší hospodářské
budovy a zahrádky. Na dělnickou
rodinu připadalo 140–200
m2, na úřednickou rodinu 240–
540 m2 užitkové plochy zahrádky.
Součástí kolonie byly také udírna
a pekárna. V kolonii byl koloniál,
hospody U Lišky a U Rosenzweiga,
holičství a krejčovství.
V blízkosti kolonie stál dřevěný
kulturní dům, po jeho zbourání
byl postaven vedle Kulturní dům
Dolu Hlubina.
Demolice domů začaly v roce
1960 a pokračovaly v 60. a 70.
letech minulého století. Dnes
zůstalo 11 domů. Dvě noclehárny
a jídelna je využívána k jiným
účelům. Budova staré jídelny
slouží jako výukové pracoviště
Střední školy elektrotechnické,
nacházejí se zde i sídla různých
firem.
Veškerá autorská práva postoupili autoři KPHMO. Autoři dalších publikací o koloniích musí respektovat min. ve svých publikacích citovat odkazy na ně!
Zpracoval: Ing. Zdeněk Dombrovský, CSc.,předseda KPHMO v letech 2004 – 2008.
Hornické kolonie Ostravy
Ukázka z knihy "Hornické kolonie Ostravy"