Důl byl založen v roce 1871 těžířstvem Kamenouhelné doly Orlová – Lazy. Dostal název podle manželky společníka Davida rytíře von Guttmanna.
Důl vznikl v kutacím prostoru J. Zwierziny, který byl využíván pro kutací práce již od roku 1842.
Těžní jáma č.1 se začala hloubit v roce 1871 a postupně dosáhla konečné hloubky 719,4 m. Další jáma (neutrální) se začala hloubit také v roce 1871 a dosáhla konečné hloubky 805.2 m.Výdušná jáma č.2 se hloubila od roku 1931 a byla ukončena v hloubce 492,1 m. V roce 1937 byl vyražen z povrchu úpadní překop pod úhlem 22 stupňů délce 231 m.
Uhlí se těžilo převážně ze slojí o dobývacích mocnostech 65 – 500 cm. Sloje byly vesměs strmého uložení, které se vyznačovaly výraznou náchylností k samovznícení. V těžní jámě byl instalován parní těžní stroj o výkonu 400 ks a rychlosti 12 m/sec. Druhý těžní stroj měl elektrický motor o výkonu 1700 kW.
Zahájení pravidelné těžby bylo v roce 1874. O pět let později bylo v dole instalováno parní čerpadlo na čerpání důlní vody. Bylo to první parní čerpadlo na dolech v OKR.
Ještě předtím v roce 1877 byl vydán z bezpečnostních důvodů v celém revíru zákaz vypalování metanu, což bylo velmi nebezpečné a způsobovalo mnoho požárů. Zákaz platil pro všechny doly v revíru. Velkým přínosem pro plynulý odbyt uhlí bylo v roce 1902 vybudování železniční vlečky.
Dne 14.října 1920 při výbuchu třaskavých plynů zahynuli dva havíři a čtyři havíři byli těžce zranění.
V roce 1931 bylo zahájeno hloubení Plavící jámy, která se stala jámou výdušnou a později i jámou vtažnou. Dosáhla hloubky 491,1 m a byla zasypána v průběhu roku 1998.
Polská armáda vstoupila do Petřvaldu v roce 1938 a o rok později okupovali Těšínsko nacisté. V roce 1945 byl důl znárodněn a začleněn do n.p. Ostravsko-karvinské doly.
Dne 1.1. 1963 se spojil Důl Žofie s Dolem Čs.pionýr a k 1.1.1970 byl připojen k Dolu Julius Fučík jako závod 5. Těžba na Dole Žofie byla ukončena v roce 1994 a o čtyři roky později byly zasypány Plavící jáma a větrní jáma.
Pro ochranu karvinské dílčí pánve před přítoky důlních vod ze zatápěných dolů byl vybudován na Dole Žofie čerpací systém. Na 8.patře dolu v hloubce 580 m jsou instalována tři čerpadla o výkonu 75 litrů/sec. a výtlačné výšce 630 m. Se zatápěním dolu bylo započato 29.5.1999 a čerpání se zahájilo v říjnu 2001. Roční množství čerpané vody činí 1,2 mil.kubických metrů. Důlní voda je odváděna potrubím o průměru 300 mm do Petřvaldské stružky. Čerpání důlních vod je časově omezeno dobýváním černého uhlí v karvinské části revíru a předpoklad čerpání na Dole Žofie je do roku 2032.
Pro zaměstnance byly postaveny dělnické kolonie – Klášterní (1882-1908), Halfarova (1911 až 1913) a Stankušova (1900-1906), ve kterých bylo celkem 70 domů.
