Pouhých šest let nesl Důl Habsburk v Petřvaldě svůj původní název podle panovnického rodu. Důl byl založen v roce 1912, kdy se začaly hloubit vtažná jáma i výdušná jáma.
V roce 1918 byl přejmenován na Důl Pokrok. Tento název dostal díky uplatňování moderních, pokrokových metod při hloubení obou jam. Vlastníkem dolu byla Báňská a hutní společnost.
Vtažná jáma postupně dosáhla konečné hloubky 980 metrů a výdušná jáma 779 metrů. Klece měly dvě etáže, každá byla pro dva vozíky. Na výdušné jámě byl instalován těžní vrátek, který se používal k jízdě mužstva a těžbě materiálu.
POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY
Už v roce 1915 byla vybudována lanovka pro převoz uhlí z Dolu Albrecht do úpravny Dolu Habsburk. Lanovka sloužila až do roku 1975, kdy byl ukončen její provoz a byla likvidována. Důl Pokrok měl šest pater, uhlí se dobývalo ve slojích o mocnostech 70 až 220 centimetrů. Těžba uhlí, které bylo vhodné hlavně pro spalování v kotelnách a pro domácí topení, činila v období let 1952–1960 kolem 820 tisíc tun ročně. Nejvíce důl vytěžil v roce 1964, a to 902 072 tun. Od roku 1981 pak množství těženého uhlí postupně klesalo. Těžba byla ukončena 28. února 1998 a poslední vůz vytažen 2. března téhož roku. Za dobu svého trvání vytěžil Důl Pokrok celkem 46,356 mil. tun černého uhlí.
Pro své zaměstnance postavil Důl Pokrok v letech 1910–1928 tzv. úřednickou kolonii, která měla 22 domů. V letech 1911–1925 byla postavena rovněž dělnická kolonie s 50 domy a jmenovala se stejně jako důl, tedy Pokrok. Domy v koloniích velmi trpěly poddolováním.
Za své vynikající výsledky důl v roce 1950 jako druhý v Ostravskokarvinském revíru obdržel Standartu prezidenta republiky. V letech 1959–1961 měl Důl Pokrok dělnického ředitele, byl jím bývalý známý předák Jaroslav Miska.
Od padesátých let důl prošel několika organizačními změnami. K 1. lednu 1953 byl sloučen s Dolem Hedvika. Vznikl tak Důl Julius Fučík a Pokrok byl jeho závodem. Postupně se připojovaly další doly. V roce 1961 to byl Důl Ludvík a v roce 1970 Důl Československý pionýr. Obě jámy Dolu Pokrok, vtažná i výdušná, byly likvidovány a zasypány v roce 2000.
Černě se do historie Dolu Pokrok zapsaly dvě události, které si vybraly krutou daň na lidských životech. V roce 1934 při horském otřesu v dole zahynuli tři havíři. Druhá tragédie se stala v roce 1942, kdy při průtrži uhlí a plynů zemřelo šest horníků. Naštěstí bez obětí na životech a bez zranění se obešly další dvě mimořádné události – zapálení metanu v letech 1970 a 1977.
