Po roce 1945 nesla jméno Důl UNNRA, pak patřila do Dolu Mír, pak do Dolu 1. máj, načež se vrátila ke Gabriele
Zhruba po roce od zahájení přípravných prací pro založení nového dolu v Karviné navrtalo několik dělníků za vedení důlního mistra a hraběte Žerotína uhelnou sloj o mocnosti 79 cm. Psal se rok 1852.
Jak bylo za RakouskoUherska zvykem, nový důl dostal v roce 1862 jméno podle hraběnky Žerotínové – Gabriela.
Těžba začala v roce 1854 a uhlí se dostávalo na povrch pomocí vrátku v sudech zavěšených na laně. Provoz na dole se teprve pomalu rozbíhal, když 16. ledna 1856 explodovaly důlní plyny. Při výbuchu zahynulo 17 horníků. O tři roky později důl zachvátil obrovský požár. Shořelo veškeré dřevěné zařízení na povrchu a také dřevěná výztuž jámy. Po této zkáze zůstal důl několik let opuštěný. V roce 1862 byl prodán rakouskému arcivévodovi Albrechtovi. Postupně začala obnova hlavně povrchových budov a strojního zařízení. V roce 1866 byly nasazeni do důlní dopravy koně. Nejvíce, až dvacet, jich uhlí přepravovalo v roce 1891.
POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY
V roce 1872 byl důl napojen vlečkou na Košickobohumínskou dráhu, což mělo velký vliv na plynulý odvoz uhlí. O rok později byl v dole poprvé použit stlačený vzduch pro pohon důlních strojů. Koncem devadesátých let byl instalován elektrický těžní stroj.
V roce 1902 postihlo Důl Gabriela další neštěstí. Opět explodovaly důlní plyny. Zabito bylo sedm horníků.
V roce 1906 přešel důl do majetku Báňské a hutní společnosti, která šachtu postupně do roku 1914 modernizovala. Ocelové těžní věže vyrostly do výšky 35 metrů a byla postavena také nová kotelna s komínem vysokým 50 metrů. V dole se objevily důlní lokomotivy na pohon stlačeného vzduchu, které postupně vyřazovaly z dolu koně.
Těžbu, která postupně dosahovala předválečné výroby, v dubnu 1924 zastavil požár a výbuch. O život tehdy přišlo patnáct horníků. Pro zlikvidování ohně muselo být uzavřeno všech pět jam. Přesto nastal další výbuch, který zničil těžní věže. Rekonstrukce a obnova těžních věží a dalšího zařízení trvala dva roky. K velkému rozmachu mechanizace důlních pracovišť došlo až po druhé světové válce.
Založen 1852, uzavřen 2004
Téměř po stoleté existenci byl v roce 1946 důl Gabriela přejmenován na Důl UNRRA, na znamení díků za poválečnou pomoc spojenců. Název vydržel do roku 1950, kdy byl přejmenován na Důl Mír. V roce 1958 byly spojeny doly Mír, Hoheneger a Barbora a vznikl tak Velkodůl 1. máje. K názvu Důl Gabriela se šachta vrátila v roce 1990.
Jámy Dolu Gabriela přestaly těžit v roce 2004 a těžbu převzal Důl Darkov. Jámy byly zasypány, povrchové objekty včetně dvou dominantních těžních věží vysokých 35 metrů, však zůstaly zachovány.
