Historii šachty černě poznamenalo jedno z největších důlních neštěstí, které si vyžádalo 108 lidských životů.
Těžařstvo bratří Guttmannů založilo v roce 1905 v Dolní Suché nový důl, který na počest mocnáře dostal název Kaizer Franz Joseph Schacht. Podobně jako jiné šachty i tato několikrát změnila název.
V roce 1918 byla přejmenována na Důl Suchá a v říjnu 1949 pak na Důl Dukla. V roce 1995 byl důl začleněn k Dolu Lazy jako jeho závod. Těžba na Dukle pak definitivně skončila v závěru roku 2006.
Zakladatelé dolu se snažili urychlit veškeré přípravné práce, aby z uvedeného dolu dostali uhlí co nejdříve.
POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY
Hloubení výdušné jámy č. 1 bylo zahájeno v roce 1907. Bylo ale ztíženo přírodními podmínkami – tekoucími písky, plyny, přítoky důlních vod apod. Pro tyto nepříznivé podmínky se dosáhlo při hloubení úrovně 4. patra teprve v roce 1913.
Hloubení těžní jámy č. 1 začalo v únoru 1908 a úrovně 4. patra bylo dosaženo v březnu 1912.
Současně s hloubením obou jam probíhala výstavba povrchových objektů, dělnické kolonie zvané U Nádraží v Prostřední Suché a úřednické kolonie v blízkosti závodu.
První těžba z porubů začala během roku 1912. Tehdy se vytěžilo 46,6 tisíce tun uhlí. O rok později již těžba dosáhla 92,8 tisíce tun. Doba byla pro těžbu uhlí velmi příznivá, protože předválečný průmysl běžel na plné obrátky, což mělo vliv na velké nároky na spotřebu uhlí a koksu.
Po ukončení první světové války průmyslová výroba klesala. První poválečná krize začala v letech 1921–1922 a Důl Suchá odkoupila Česká akciová společnost. V meziválečném období se roční těžba pohybovala pouze mezi 200 až 300 tisíci tun, ve válečných letech pak výrazně vzrostla, v letech 1943 a 1944 dosahovala až milión tun uhlí ročně. Konečná hloubka vtažné jámy č. 2 činila 986,3 metru, výdušné jámy č. 1 963,7 metru a výdušné jámy č. 3 až 1026,7 metru.
Důl Dukla patřil mezi významné podniky Ostravsko-karvinského revíru. Za dobu své více než stoleté existence vytěžil přes 100 miliónů tun kvalitního černého uhlí a zapsal se významně do historie ostravskokarvinského hornictví.
Těžbu Důl Dukla ukončil k 31. prosinci 2006, protože v posledních letech již byla dlouhodobě ztrátová. Symbolický poslední vozík uhlí z podzemí dolu vyjel 10. ledna 2007, důl byl uzavřen a zaměstnanci (většina už v průběhu předcházejícího roku) rozmístěni na jiné šachty OKD. Jámy budou zasypány do roku 2009 a současně se budou likvidovat povrchové objekty. Zachovány zůstanou pouze cenné technické památky – zámečnická dílna z roku 1907, budova lampovny, kombajnová dílna a kompresorovna. Město Havířov má zájem v lokalitě Dolu Dukla vybudovat průmyslovou zónu. Důl bude dodávat do sítě zemní plyn v množství asi 16 tisíc kubíků za den.
Pro své zaměstnance důl v letech 1919–1923 postavil úřednickou kolonii U Jámy Suché, která měla 13 domů.
V roce 1908 byla zahájena výstavba kolonie U Nádraží s 35 domy a konečně v letech 1920–1924 byla postavena Nová sušská kolonie, která měla 13 domů. Na ni pak od roku 1950 navázala výstavba hornického sídliště, které dalo základ pro vznik města Havířova.
Historii Dolu Dukla černě poznamenalo důlní neštěstí, které se stalo 7. července 1961 na odpolední směně. Na 3. patře v 11. sloji došlo k požáru pohonné stanice pásového dopravníku a oheň se rychle rozšířil. Požár likvidovalo na 700 záchranářů z celého revíru. Bylo použito 30 tisíc pytlů s pískem a k zamezení obsahu kyslíku v dole také dusík. Přes veškerou snahu záchranářů si důlní neštěstí vyžádalo 108 lidských životů.
