Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 11.12.2018 do 18.12.2018

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2016
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

DIAMO

6. díl Dřevěná důlní čerpadla

Vodni kola

Na dolech dlouho postačovalo čerpání vod ve vědrech pomocí rumpálů či v kožených měších pomocí koňských vrátků, tato forma čerpání z velkých hloubek se udržela v revíru Kutná Hora až do 18. století, v Solivaru Prešov na Slovensku se koženými měchy čerpalo až do roku 1928.

V 16. století se hojně experimentovalo s různými důlními stroji, hlavně čerpacími. Tato renesanční, pozoruhodná až obskurní zařízení, popisuje dílo Georgia Agricoly De re metallica libri XII (Dvanáct knih o hornictví a hutnictví), které proslulo popisnými dřevořezy. Opomíjí se, že mnohé z těchto strojů byly slepou uličkou vývoje a sám Agricola se jim směje pro jejich složitost.

Pozdější konstrukce směřovaly od komplikovaných dřevěných převodů s železnými táhly k jednodušším, dobře vyváženým, celodřevěným dvojčinným pístovým strojům, kde se těžká táhla čerpací kolony navzájem vyvažovala. Ve vysoce korozivním prostředí sulfidických ložisek byly železné pouze čepy a drobná kování. Později byly železné výrobky levnější a kvalitnější a v 70. letech 18. stol. se objevily litinové čerpací válce.



Vodni kolaTyto stroje poháněla lidská, zvířecí a vodní síla. Velká dřevěná čerpadla zdvíhala vodu z hloubky až několika set metrů a musela je pohánět soustava několik vodních kol. Tato čerpadla měla až několik desítek sacích čerpacích článků s přečerpavácími jímkami po cca 7 metrech.

Vodni kola

Tlakový systém se příliš neujal, neboť vyšší tlak trhal dřevěné výtlačné potrubí. Zkoušelo se dřevěné potrubí okované obručemi, tento systém se provozoval zřejmě v Kutné Hoře. Počátkem 19. století se tyto obruče objevili v Horním Slavkově na zdejším novém vodosloupcovém stroji, tento systém sem byl převzat z Banské Štiavnice. V polovině 19. stol. bylo dřevo ve výtlačných řadech vodosloupcových strojů nahrazeno litinou (Příbram, Jáchymov). Zajímavé byly experimenty astronoma Johanna Keplera na počátku 17. stol. s jakousi obdobou zubového čerpadla, které se modelově postavilo v revíru Oloví.

Vodni kola

V 17. a 18 století v Kutné Hoře začala být zdejší tradiční technika (údajně ovlivněná technikou z Harzu) direktivně nahrazována technikou saskou. Jelikož se jednalo o mimořádně nákladné investiční úkoly, provázela zavádění těchto nových strojů korupce a horníci měli výnosem přísný zákaz tyto nové německé stroje pomlouvat a smát se jim.

Vodni kola

Staré typy dřevěných sacích pístových čerpadel byly postupně nahrazeny litinovými vodosloupcovými stroji, parními plungerovými čerpadly a nakonec moderními elektrickými odstředivými čerpadly. Na dole Drkolnov v Příbrami byl starší typ plungerového čerpadla poháněný vodním kolem v provozu až do roku 1961.

Vodni kola

Ve 40. a 50. letech 20. století byla při průzkumu na řadě revírů nalezena řada čerpadel, ale jen málo se jich dochovalo v muzejních sbírkách. Nejlepší nálezy čerpadel pocházejí ze Zlatých Hor, kde kyselé roztoky z vylouženého pyritu dřevěné prvky dobře zakonzervovaly. Velice dobře zachovalé, konstrukčně nejsložitější dvojčinné čerpadlo na dole Alt Hackelsberg (Gottes Gab), pravděpodobně ze 17.-18. století, bylo bohužel těžce poškozeno sportovními speleology a lovci zážitků. Až likvidace úvodního díla, štoly Nový Hackelsberg, učinila konec těmto rejdům, těžce devastující tuto unikátní hornickou památku. Je smutné zjištění, že sportovní a jiné podivné aktivity spojené s internetovými sociálními sítěmi se v hlubinách starých dolů natolik rozmohly, že v podobných případech pouze kvalitní likvidace či masivní zajištění s napojením na pult centrální ostrahy může podobné hornické památky zajistit před jejich naprostým zničením a rozkradením.

KONTAKT:
Martin PŘIBIL
Telefon: mob: 723515248, práce: 220 399 235
Email: martin.pribil@ntm.cz, mart.pribil@seznam.cz

[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
| Autor: Mgr. Michaela Hylská | Vydáno dne 30. 09. 2016 | 421 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Martin PŘIBIL
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server