Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 19.04.2018 do 26.04.2018

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2016
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

DIAMO

2. díl „MECHANIZACE“ NA ŘÍMSKÝCH DOLECH

Kaskáda

Problémy s vodou ve větších hloubkách se řešily na dolech odjakživa. Na antických dolech po celé římské říši se přinejmenším od počátku našeho letopočtu používaly kaskády dřevěných korečkových kol poháněných lidskou silou. Jednalo se o jednoduchá dřevěná kola, přibližně 4–5 metrů v průměru, která měla po obvodě umístěny korečky. Ty na spodním obvodu dráhy kola nabíraly vodu z jímky a na horním obvodu dráhy kola vodu vylévaly do dřevěného žlabu, jímž voda proudila do další jímky k dalšímu kolu. Výkon těchto čerpadel se odhaduje na 0,5 až 1,5 litru za sekundu s efektivitou cca 60 %. Podobné stroje vázaly značné množství lidských sil a musel být k nim zajištěn dostatečný přísun otroků či dělníků, kteří koly otáčeli. Způsob používání kol je vykládán různě, nejpravděpodobněji stál pracovník bokem a rukama a volnou nohou působil na paprsky kola. Některé rekonstrukce uvažují, že dělník nahoře po kole běžel.



Kolo Kolo     Pozůstatky těchto strojů se našly po celé římské říši od Hispánie (dnešní Španělsko, Portugalsko) po Dacii (dnešní Rumunsko). Nález takového kola poprvé publikoval v roce 1868 ložiskový geolog František Pošepný, který jej nalezl při svém působení v RoZia Montaňa v dole Katalin Monulesti, kde byly zároveň objeveny dřevěné voskované destičky s účetním materiálem antického důlního podniku z 2. stol. n. l. V této dnes rumunské lokalitě se později nalezly zbytky dalšího podobného stroje. Z hlediska historie techniky je Pošepného objev dodnes celosvětově významný, třebaže se další podobné stroje našly ve Španělsku a Portugalsku a staly se známějšími.

V 60. letech 19. stol. byla objevena soustava vodních kol z 1.–2. století ve španělském dole v Tharsis v provincii Huelva. Později v roce 1886 se v Huelvě našlo podobné zařízení na měděném dole u Rio Tinto, tamtéž byla v letech 1910–1921 postupně odkrývána kaskáda kol, která zřejmě měla až 22 úrovní s čerpanou výškou 81,4 metru. V Británii, pokud se nejedná o chybnou interpretaci, se uvažuje nález fragmentu (korečka) z menšího kola ve zlatodole Dolaucothi ve Walesu.

Martin Přibil
Odd. hornictví
a hutnictví
Národní technické
muzeum Praha

Související články:
1. díl PRAVĚKÁ PODZEMNÍ TĚžBA V TUŠIMICÍCH (10.04.2016)
[Akt. známka: 3,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
| Autor: Mgr. Michaela Hylská | Vydáno dne 24. 04. 2016 | 644 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Martin Přibil
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server