Stálou výstavní expozici
hornictví v havířovském
Společenském domě doplnila
výstavka havířských kůži, známých
v ostravsko-karvinském revíru jako
skury. Bezmála třicet, jich tam mají!
Ale jen dočasně. Od druhé poloviny
dubna je vrátí zpět do sbírky profesora
VŠB-TUO Pavla Prokopa.
„Nápad ukázat lidem i tyto hornické
artefakty se zrodil s otevřením naší
stálé expozice. Přišel na ni i tehdejší
děkan Hornicko-geologické fakulty
VŠB-TUO Vojtech Dirner, se kterým
jsme domluvili vzájemnou spolupráci
v podobě besed, výstav. Příležitost pro
hornické kůže se nám naskytla v únoru,“
informovala Michaela Kroupová,
pracovnice havířovské městské
knihovny odpovídající za expozici.
Skury vybírala se Zdeňkem
Polanským z HGF převážně, a to
převážně ze šachet našeho revíru.
Nejstarší je z roku 1974 z 85. Skoku
přes kůži uspořádaného Dolem
Prezident Gotttwald (pak František)
v Horní Suché. Naopak nejnovější
poukazuje na 124. Skok přes kůži
proběhnuv v roce 2013 na Dole
Anselm na Landeku. „Nechybí kůže ze
šachet Doubrava, Fučík, Dukla, ČSA,
Šverma, Paskov, Staříč,“ uvedla.
K vidění jsou až do 15. dubna. A to
v běžnou provozní dobu: v pondělí
od 14 do 18, ve středu a pátek od 10
do 14 hodin, vstup je zdarma. „Ohlasy
na hornickou expozici jsou vesměs
velmi pozitivní. Přestože disponujeme
poněkud omezenými prostory, návštěvníci
si chválí množství exponátů
i panely s podrobnými informacemi,“
pokračovala Kroupová s tím, že značný
zájem je o kroniky Dolu Dukla.
Postupné doplňování zajišťuje,
aby se expozice – kterou navštěvují
i děti ze škol či školek a odcházejí
plné dojmů – neokoukala. „Stále je co
zdokonalovat. Na podzim chystáme
výstavu Lucie Augustinkové o historických
krovech Moravy a Slezska. Čeká
nás i aktualizace panelů o Havířovu,“
líčila knihovnice.
K plánům patří vydání druhého dílu
Veselých hornických příběhů (na nichž
se podílejí kromě Jaroslava Čihaře
nově Jaroslav Minka s Jaroslavem
Stružkou) nebo vydání katalogu
hornické amatérské tvorby. „Víme,
že mezi havíři je spousta nadaných
umělců, někteří malují obrazy z hornického
prostředí, vyřezávají sochy
ze dřeva nebo uhlí, vyrábějí betlémy,
skládají básně... Ať se nám ozvou,
můžeme se domluvit, aby byly jejich
výrobky prezentovány,“ zakončila
Kroupová.
Radek Lukša
Hornické
kůže - fotogalerie
