Úložné místo těžebního odpadu
odvalu Heřmanice je jedno z nejstarších
a zároveň nejrozsáhlejších
míst, kde je deponována důlní hlušina
z hlubinné těžby černého uhlí na
Ostravsku. Jedná se o komplex důlních
odvalů, který vznikal již v polovině
19. století při hloubení Dolu Ida.
Největší množství materiálu se zde
ukládalo ve 40. – 60. letech minulého
století, kdy se důl s tehdejším názvem
Stalin a později Rudý Říjen rozšiřoval.
Celkově předmětné místo těžebního
odpadu zabírá plochu cca 65 ha.
Dominuje zde tzv. centrální hřeben, na
němž je vegetace zdevastována
termickými procesy.
Výrazně negativním dopadem na
okolní životní prostředí je existence rozsáhlých
termických procesů na značné
ploše odvalu, a to zejména v jeho východní
a střední části. První rozsáhlé
příznaky podzemního požáru se projevily
v roce 1998. Následně byly uskutečněny
pokusy o jeho likvidaci, a to položením
izolační vrstvy elektrárenského
popílku. Tyto prvotní pokusy však nezastavily
šíření termických procesů
a naopak celý proces získal ještě větší
dynamiku. Postupně byla zachvácena
prakticky celá centrální část včetně samotného
hřebene.
V rámci dalších sanačních opatření se
na povrch tzv. jižní terasy, kde probíhaly
nejintenzivnější termické procesy, v letech
1999 – 2004 opět zahájilo pokládání
vrstev elektrárenského popílku a pak
i navážek těsnící vrstvy „Prestab“, a to
o mocnosti až několik metrů. Jednalo se
o rozsáhlé testování izolačních schopností
uvedených materiálů s cílem zabránění
pronikání vzdušného kyslíku do
vnitřního prostoru odvalu a tím omezení
zde probíhajícího termického procesu.
Ověřoval se dlouhodobý tlumící proces,
jehož účinek však nebyl ihned patrný.
Nejúčinnější činností směřující k likvidaci
termicky aktivních míst tak zůstává
jejich vymísPování odtěžováním.
Při bližší rekognoskaci zájmové plochy
je patrné, že značná část zde deponované
důlní hlušiny je již prohořelá.
Vzhledem k heterogenitě deponovaného
materiálu se zde nacházejí stále
místa termickým dějem neovlivněná,
a tedy potenciální prostor pro sekundárně
vyvolanou termickou aktivitu.
V průběhu let 2004 – 2010 byl termický
proces pravidelně monitorován
měřením v pravidelné síti vrtů. Z vyhodnocených
výsledků vyplynulo, že
aktivní oblast byla velmi rozsáhlá. Zasahovala
téměř celou plochu východní
a střední části úložiště.
V současné době máme k dispozici
v časové řadě 2011 – 2014 komplexní
termometrický letecký monitoring celého
prostoru odvalu včetně blízkého okolí.
Vyhodnocením dokumentace ze snímání
v infračerveném spektru lze konstatovat,
že se plošný rozsah termických
procesů zmenšuje, a to v návaznosti na
odtěžování materiálů odvalu. Rovněž
zde nepochybně působí efekt dlouhodobého
tlumícího účinku těsnících vrstev.
Záměrem o. z. ODRA je plochu odvalu
uvést do nezávadného stavu. Aktuálně
to však lze provést pouze na dílčích
plochách. Pilotním projektem byla vybrána
rekultivace části zvané jižní terasy.
Cílem bylo území plně revitalizovat
a tím vytvořit účinný „zelený val“ s významným
filtračním efektem proti prachu
vznikajícímu v rámci odtěžování
odvalu. Neméně významným efektem je
i pozitivní působení ozeleněné plochy
na rezidenty.
Zájmová plocha byla vymodelována
s využitím stávajících materiálů.
Na takto vytvořený povrch byla položena
drenážní vrstva z vytříděné haldoviny
o mocnosti 400 mm. Poté následoval
návoz další stejně mocné vrstvy zeminy
s cílem vytvořit vhodné prostředí
pro vybudování vegetačního krytu.
Následně byla plocha zatravněna
a provedena výsadba keřového patra.
S odstupem několika měsíců lze konstatovat,
že cíl této rekultivační stavby
byl naplněn, ba dokonce předčil naše
očekávání.
A co dál?
Samozřejmým cílem je uvedení celé
oblasti úložného prostoru do definitivního
stavu. To je však vzhledem k objemu
uloženého materiálu (desítky miliónů
tun) během na dlouhou traP. O. z.
ODRA zpracovává vizi na urychlení
procesu eliminace termické aktivity.
V bezprostřední blízkosti odvalu bude
realizována velká sanační akce s názvem
Gravitační odvodnění Hrušova.
Tato stavba mimo jiné počítá s navýšením
stávající kóty povrchu tak, aby se
zde plánovaná průmyslová zóna dostala
nad úroveň stanovenou pro Q100. Potřeba
korekčního materiálu činí několik
miliónů tun. Vzhledem ke kvalitě kameniva
těženého na odvalu Heřmanice
a malé dopravní vzdálenosti by bylo
velmi výhodné využít tento materiál do
konstrukčních vrstev uvedené stavby.
Tím bychom takzvaně „zabili dvě mouchy
jednou ranou“, za prvé by Ostrava
získala velmi výhodně položenou průmyslovou
zónu a za druhé by neméně
pozitivním efektem byla likvidace ekologické
zátěže – termicky aktivní části
odvalu Heřmanice.
Dr. Ing. Petr Jelínek
vedoucí Odboru ekologie
o. z. ODRA