Ekonomický náměstek
havířovského primátora
Eduard Heczko hovořil
o přípravách velké
červnové slávy.
Když před osmi lety
v zimě vyváželi z Dolu Dukla poslední
vozík uhlí, báňský inženýr
a dlouholetý zaměstnanec šachty
Eduard Hezcko u toho nechyběl.
Byť už úřadoval v kanceláři náměstka
primátora statutárního města
Havířov. Ve stejné funkci si letos
nenechává ujít jinou havířskou slávu
– patří do organizačního týmu
19. setkání hornických měst a obcí
(SHMO) ČR.
„Záštitu nad setkáním převzal
prezident republiky Miloš Zeman,
pozvali jsme zástupce parlamentu,
ministerstva průmyslu a obchodu,
státní i obvodní báňské správy a samozřejmě
společnosti OKD,“ nechal
se slyšet Hezcko.
Havířov vstoupil do hry docela
pozdě...
Ano, původně měli akci pořádat
v Ostravě, kde se v Petřkovicích
uskutečnil i 4. ročník v roce
2000, a pak 9. ročník v roce 2005
v Radvanicích a Bartovicích.
Pořadatelství schvaluje Sdružení
hornických a hutnických spolků
ČR, a to s velkým předstihem.
Ostrava ji chtěla organizovat jako
Evropské město kultury 2015, ale
tento titul získala Plzeň. Proto jsme
kontaktovali primátora Ostravy
i předsednictvo Sdružení hornických
a hutnických spolků s nabídkou,
že se pořadatelství ujmeme.
Vyhověli nám a od počátku roku
2013 jsme začali 19. ročník chystat.
Co setkání tomuto městu
přinese?
Určitě připomenutí hornické minulosti
města, které má havíře
už ve svém názvu, kde většina
obyvatel v minulosti působila
v hornictví nebo spřízněných
oborech. Proto jsme ji pojmenovali
Havířovské vzpomínání.
19. SHMO také oživí a vhodně
doplní akce chystané při příležitosti
60. výročí vzniku Havířova,
připadajícího právě na letošní
rok. Ve stejném termínu, jako se
koná setkání – od 19. do 21. června
– proběhne v našich ulicích
i tradiční a velmi oblíbená akce
Havířov v květech.
A příprava asi není nijak
jednoduchá?
Pracovní skupina, kterou jsem
pověřený řídit, se schází už dva
roky. Kromě zástupců radnice
v čele s primátorem Danielem
Pawlasem jsou v ní zaměstnanci
Městského kulturního střediska,
členové místní pobočky Klubu
přátel Hornického muzea v Ostravě
i Nadace Landek. Nechybí tedy
podporovatelé hornických tradic
i odborníci na havířinu, jako jsou
Zdeněk Dombrovský z KPHMO
nebo Josef Gavlas z Nadace
Landek. A to se bavíme především
o hornické části celého červnového
víkendu. Osobně jsme s delegací
z havířovského magistrátu navštívili
loňské 18. SHMO v Českém
Krumlově, kde pan primátor dostal
světlo sv. Barbory – symbol budoucích
pořadatelů setkání.
V čem vidíte největší pracovní
oříšek?
Pravděpodobně v akci samotné,
vždyť počítáme s tisícovkou lidí
z celé republiky a také hosty z ciziny.
Je naší povinností vytvořit
podmínky, aby se zde cítili dobře.
Od umístění mobilních toalet až
po řazení alegorických vozů ve slavnostním
průvodu. Nezapomínáme
na to, že ti lidé se přijíždějí setkávat
a staří horníci si u toho rádi sednou
na pivko. A pak tady máme oficiality
– takřka protokolární záležitosti
od slavnostního zahájení přes stužkování,
přebrání putovního praporu,
předání světla sv. Barbory budoucím
pořadatelům po oceňování
Českými Permony. A musí nám
přát počasí, což loni v Českém
Krumlově neplatilo a odrazovalo to
návštěvníky z řad veřejnosti.
Ukážete hostům také zdejší
hornictví?
Činné šachty slouží k produkci
uhlí a zajišťují obživu lidem z regionu,
nejsou to návštěvnická místa.
Nicméně máme v plánu exkurze
do ostravských památkově chráněných
dolů Anselm na Landeku,
Michal v Michálkovicích či Hlubina
v Dolní oblasti Vítkovic. Snažíme se
domluvit fárání na Jeremenku, jež
má ve správě státní podnik DIAMO.
Chceme účastníkům ukázat i rekultivace
– průmyslové areály Dukly
a Františku, udělat okruh přes Dolní
Suchou směrem na Stonavu a navštívit
golfové hřiště na Lipinách či
šikmý kostel v Dolech.
Co pro vás znamená podpora
OKD?
Samozřejmě rovinu finanční, a pak
i psychologickou. Společnost OKD
podporou udělala gesto v tom smyslu,
že má zájem na udržování hornických
tradic. Akce se přece koná
ve městě, kde většina lidí přinejmenším
zná někoho, kdo na šachtě
pracuje či pracoval. Tudíž na setkání
zveme i představitele těžařů
včetně výkonného ředitele Dale
R. Ekmarka. Rovněž bychom rádi
vydali za podpory OKD publikaci,
kterou chceme distribuovat
účastníkům.
Váš vztah k setkání není jen
pracovní?
Kdepak, je vysoce osobní! V roce
1966 jsem se vyučil povrchovým
elektromontérem právě pro Důl
Dukla. Po večerní elektroprůmyslovce
jsem dělal mistra odborného
výcviku učňů a chtěl na vysokou.
Jenže podnik si stanovil podmínky
– studijní úlevy poskytne
v případě, že nastoupím na VŠB
a absolvuji jako báňský inženýr.
Takže jsem vystudoval obor
Hlubinné dobývání uhelných ložisek.
Po škole jsem dělal na Dukle
asistenta ředitele šachty i hlavního
kontrolora, fáral jako revírník
a vedl přípravářský a strojní úsek.
A od roku 2011 jsem hornický
důchodce.
Jak nyní hledíte na hornictví
v regionu?
Těžba uhlí je nosným oborem
pro zaměstnanost značné části
Moravskoslezského kraje.
Společnost OKD zůstává největším
zaměstnavatelem v kraji, což platí
především pro Karvinsko, kde je
jeho role naprosto stěžejní. Na druhé
straně sleduji špatnou situaci
na trhu s uhlím. Chápu, že jiná cesta
než snižování nákladů pro přežití
těžařů v současnosti není.