Knihovna města Ostravy hodlá
i letos pokračovat v projektu
přibližujícím, jak se zde
v minulosti žilo.
Logo se šachtou na pozadí
koksovny sice vybrala městská
knihovna k projektu Paměti Ostravy,
nicméně vzpomínek na hornickou minulost
moravskoslezské metropole se
jí sešlo až ostudně málo. Pro letošní
pokračování proto vyzývá pamětníky
– nenechávejte si své archiválie, nahrávky,
fotografie a vůbec vzpomínky
na havířinu pro sebe!
„V prvním kole se zapojila spousta
aktivních seniorů, nicméně málo těch
v minulosti fyzicky pracujících. Paměti
sepisovaly, namluvily a fotky přinesly
například emeritní učitelky, vdova
po generálu Škarvadovi či jedna bývalá
psycholožka z Poruby,“ vysvětlila
Jarmila Burešová, vedoucí odboru
knihovnických služeb Knihovny města
Ostravy.
Ta projekt uskutečnila v pobočkách
v Porubě (ul. Vietnamská),
Výškovicích (ul. 29. dubna), Hrabůvce
(ul. Závodní), Michálkovicích (ul.
Sládečkova) i ve studovně Ústřední
knihovny u Sýkorova mostu. Zde
v pasáži nyní visí čtrnáct panelů – plus
jeden úvodní a jeden závěrečný – s „paměťmi“ obyvatel Ostravy na jejich
život, většinou od válečných let.
Čest horníků zachránil alespoň
báňský inženýr Miroslav Šmíd
z Poruby, jenž kopal uhlí na Trojici
i s pozdějším generálním ředitelem
OKR Jaroslavem Miskou, profáral
prakticky všechny tehdejší šachty
a působil ve Vědecko-výzkumném
uhelném ústavu. „Zavzpomínal jsem
i na Slezskoostravskou sedmičku – pěvecký sbor, který jsme zakládali
jako mladí havíři,“ upřesnil.
A vzhledem k tomu, že hornictví tvoří
neodmyslitelnou a podstatnou část
ostravské historie, chtějí se mu autoři
pamětnického projektu KMO letos
věnovat více. „Smyslem přitom není
jen připomenout minulost a hledat
své kořeny, ale také pomoci seniorům,
aby v dnešní době cítili méně odcizení.
Nebojte se, má vás kdo poslouchat,“
vzkázala Burešová.
Radek Lukša