Slezská Ostrava (pokračování) Kolonie Hladnov
Hornická kolonie Hladnov ve Slezské Ostravě sloužila k ubytování zaměstnanců dolu a koksovny Terezie a byla postavena na počátku 20. století. V r. 1929 v kolonii stálo 8 úřednických domů, 30 dělnických domů a 2 domy společné obývané úředníky a dělníky. Kolonie ležela severním směrem od ulice Michálkovické, západním směrem od dnešního ZOO a byla vymezena ulicemi Stromovkou, Bernerovou a Heřmanickou. Podle M. Bilové stály v roce 1977 v kolonii pouze tři jednopatrové domy, avšak podle autorů studie Místopis staré Slezské Ostravy z roku 1999 stálo v kolonii osm úřednických domů, 30 dělnických domů a dva domy společné s hospodářskými přístavky. J. Kynclová v roce 2003 uvedla, že v kolonii stálo 28 domů. Investorem výstavby kolonie Hladnov byly Vítkovické kamenouhelné doly. Domy v kolonii byly dvoupodlažní, omítané a s hladkými fasádami. Stály na obdélném půdorysu a byly pokryty valbovými (šikmými) střechami. Okna byla dvoukřídlová a ve vedlejších místnostech malá jednotabulková. Vstupy do domů byly ve dvou variantách: buď byl vstup situován ze schodišťových rizalitů (výstupcích) ve štítových stěnách, nebo ve stěnách podélných. Všechny domy byly podsklepeny. Kolonie byla zásobována pitnou vodou z komunálního vodovodu obce Slezské Ostravy, přičemž obyvatelé si vodu čerpali z vodovodních výpustek stojících na ulici. V kolonii byla zavedena kanalizace a elektrické osvětlení. Ulice byly široké osm metrů a podél ulic bylo vysázeno stromořadí (akáty, lípy, kaštany). V osadě bylo osm pekáren s udírnou. Obytná plocha bytů v kolonii nebyla jednotná. Úřednické byty měly čtyři pokoje s příslušenstvím. Dělnické byty zahrnovaly kuchyň s příslušenstvím, nebo pokoj, kuchyň, spíž a záchod. Obyvatelé kolonie si mohli sušit peřiny a šaty jen v zahrádkách, na ulicích to bylo přísně zakázáno. Součástí obytných domů byly hospodářské budovy. Budovy sloužily k chovu vepřů a drůbeže. Chov koz a holubů byl zakázán. Součástí domů byly také malé zeleninové zahrádky.
Každý dům měl svůj domácí řád (Haus-Ordnung). Nájemník při nastěhování obdržel jeden výtisk domácího řádu, který musel dodržovat ode dne nastěhování. Domácí řád nařizoval, aby v bytě nebyl zbytečný hluk a musela se dodržovat čistota bytu a okolí. Nájemník byl povinen uhradit veškerou škodu, kterou způsobil svou neopatrností. Výši nájemného stanovovalo ředitelství a platilo se vždy při měsíční výplatě. Nájemníci bytu museli uposlechnout dozorce v kolonii. Ten si mohl během dne byt kdykoli prohlédnout. Pokud v noci docházelo k výtržnostem, byly byty prohlíženy dozorcem na základě nařízené prohlídky. Situaci v roce 1913 nejlépe charakterizuje dopis sanitární inspekce ze dne 3. června 1913 adresovaný ředitelství Vítkovických kamenouhelných dolů v Moravské Ostravě o provedení sanitární inspekce zaměstnaneckých domů v kolonii na Hladnově: „Kolonie v Hladnově, stojící vedle koksovny Tereziiny šachty, se skládá ze čtrnácti jednoposchoďových domů, v každém z nich se nachází osm bytů. Tyto byty jsou v dobrém stavu. V domech se nacházejí odpady, vodovod a splachovací toalety. Pouze v prostorách dvorů by bylo vhodné udržovat větší pořádek a bylo by vhodné vydláždění odtoků.
Svobodárna Terezínské šachty byla postavena v roce 1899. Je zde zavedeno teplovodní topení, elektrické osvětlení, prádelny se smaltovanými umyvadly s přívodem teplé a studené vody. V ložnicích jsou stěny ve spodní části silně znečištěny, podlaha je pokryta linoleem. Postele jsou vyhovující, povlečení se mění jednou za čtrnáct dní. Nacházejí se zde uzamykatelné plechové skříňky na prádlo a ventilační klapka. Kuchyně je ve výborném stavu, jídelna vyhovující. Jsou zde hygienická plivátka a otevřené prostory (verandy). Vybavení je vzorové, pořádek a čistota je vzhledem na kvalitu a úroveň vzdělání obyvatel odpovídající. Zde je prokazatelně zjistitelné, že při odpovídajícím dozoru (dohledu) je možné docílit uspokojivého stavu. Na základě těchto zjištění je vážené vedení požádáno, aby odstranilo uvedené nedostatky a provedlo následně asanační práce: 1. Do všech kolonií je třeba zavést kanalizaci. 2. Dvory, jímky, jímky na močůvku, splaškové jímky, výlevky uvést do pořádku a takto je i nadále udržovat. 3. Okolí v současnosti využívaných pump napojených na vodovod je zapotřebí vydláždit a zabránit tak znečištění vody průsakem. 4. Redukovat obyvatele v přeplněných bytech. 5. Vysušit zvlhlé zdivo. 6. Zajistit přísný dozor v každé kolonii orgánem, který bude vykonávat pouze tuto činnost.“
Podle K.Slívy na Hladnově si vybudovaly své hornické kolonie dvě těžířstva. Na místě bývalého panského ovčína to byla jižně od Michálkovické ulice a severně od koksovny Terezie Wilczkova kolonie pro horníky Dolu Michálka. Další kolonie patřily již Vítkovickému těžířstvu. Jedna byla vystavěna pro důl, druhá pro koksovnu Terezie, která po uzavření koksovny Na centrálce tu vyráběla koks mezi lety 1901–1926. Wilczkova kolonie byla jižně od Michálkovické ulice naproti motorestu Fermata a propagační firmy Pulary. Byla vybudována na místě ustájení ovcí. V Karolinském katastru z roku 1725 se tu mluví o 360 ovcích. Kolem něho vedla Michálkovická silnice, která tady dodnes, před autosalonem Renault vytváří „ šikanu“. Měla dva cca 50 m dlouhé přízemní domy vždy se třemi vchody. Bylo tady celkem 24 dělnických bytů 1 + 1, které se mnohdy dědily z otce na syna. Hospodářské budovy, ve kterých byly i suché záchody, byly až na opačné straně dvora. Byly to domy s č.p. 911 a 912. Třetí obytný dům byl adaptován z bývalé sýpky ovčince. Měl č.p. 903. Byl jednopatrový z kamene a dřeva. Mluvilo se o něm, že má 300 let. Byly tam 2 byty. Po roce 1960, během dvou let, byl postupně neorganizovaně demolován. Okolo roku 1970 byl zbytek kolonie zlikvidován.
Veškerá autorská práva postoupili autoři KPHMO. Autoři dalších publikací o koloniích musí respektovat min. ve svých publikacích citovat odkazy na ně! Zpracoval: Ing. Zdeněk Dombrovský, CSc.,předseda KPHMO v letech 2004 – 2008
