Významným faktorem
ovlivňujícím bezpečnost
práce v podzemí jsou geomechanické
jevy představující přirozené
náhlé porušení horského
masivu bez deformace důlního
díla spojené většinou se
zvukovými projevy. Hovořili
jsme o nich s Ladislavem
Rožnaiem z odboru řízení bezpečnosti
OKD.
Můžete vysvětlit, jaký je rozdíl
mezi geomechanickým jevem
a otřesem?
Dojde-li při geomechanickém
jevu k náhlému vysunutí nebo
vyvržení hornin s následkem
deformace důlního díla,
je označen za otřes. Otřesy se
vyskytují především ve slojích
sedlových vrstev karvinského
souvrství dobývaných ve značných
hloubkách a jsou způsobeny
postupným hromaděním
napětí v nadložních pevných
horninách a jeho náhlým uvolněním.
Při důlním otřesu mohou
být případně ohroženi zaměstnanci
pracující na důlních
pracovištích a také může dojít
k nemalým materiálním škodám,
a to k poškození až devastaci
důlních děl i zařízení,
která jsou v nich instalována.
Lze otřesům předcházet?
Případně předpovědět, kdy
k otřesu dojde?
Vznik otřesu nelze jednoznačně
předpovědět, ani není možné
se stoprocentní účinností jeho
vzniku předejít. Prováděnou
prevencí je však možné výrazně
omezit jeho následky.
Jaké nástroje společnost OKD
používá, aby následky otřesů
eliminovala?
Minimalizace následků důlních
otřesů je spolu se snahou
o zabránění jejich vzniku
hlavním cílem OKD při provádění
hornické činnosti v částech
horského masivu zařazených
do kategorie s nebezpečím
otřesů. S využitím prostředků
protiotřesové prevence
fi rma omezuje hromadění napětí
ve sloji nebo v nadloží, postupně
uvolňuje již nahromaděné
napětí, případně se snaží
o vyvolání otřesu v době, kdy
na pracovišti a v jeho blízkosti
nejsou lidé. K těmto účelům
slouží zavlažování slojí a okolních
hornin, odlehčovací vrty,
otřasná odlehčovací trhací práce
ve sloji a bezvýlomová trhací
práce velkého rozsahu v nadložních
horninách. Současně
je také zvyšována bezpečnost
zaměstnanců používáním moderní,
vysoce únosné mechanizované
výztuže v porubech.
Ta společně se zákazem vstupu
na porubní chodby v době zásahu
do masivu výraznou měrou
přispívá k jejich ochraně.
Je počet otřesů v našem revíru
stabilní, nebo se v čase
zvyšuje? A jaké jsou jejich
následky?
I přes dobývání ve stále větších
hloubkách, představujících složitější
geologické a geomechanické
podmínky, se v OKD daří
snižovat dopady seismické aktivity
na zaměstnance. Zatímco
v letech 2004 až 2008, tedy
před nasazením nové technologie
v rámci programu POP
2010, bylo při 24 otřesech zraněno
53 zaměstnanců (10 smrtelně),
došlo mezi roky 2009
a 2013 k 38 zraněním (4 smrtelným)
při 21 otřesech. V letošním
roce bylo již zaznamenáno
23 geomechanických jevů
s uvolněnou energií větší než
105 J. Pouze jeden byl označen
za důlní otřes. Došlo k němu
dne 25. 2. 2014 na ražbě
č. 240 540 Závodu Důl Darkov.
V souvislosti s tímto otřesem
bylo evidováno pět úrazů,
z toho dva byly registrovány.
Čím je možné počet úrazů
dále snižovat? Jsou aplikovány
nějaké nové postupy, které
by je dokázaly eliminovat?
K dosažení uvedených výsledků
přispělo mimo jiné i vyvinutí
nového systému sledování
pohybu osob v oblastech porubů
zařazených do 3. stupně
nebezpečí otřesů, který umožnil
podstatně omezit působení
lidského faktoru v podobě nepovolených
vstupů do porubních
chodeb v době provozu
porubu. Dosaženým zvýšením
bezpečnosti byly účelně zhodnoceny
prostředky, které byly
vynaloženy na tento systém
ve výši dvacet devět a půl milionu
korun.
Díky kvalitní práci profesních
pracovníků a dále se zvyšující
pracovní kázni můžeme
i ve stále náročnějších podmínkách,
představovaných
209 geomechanickými jevy
s uvolněnou energií větší než
105 J v letech 2009–2013 oproti
195 jevům se stejnými parametry
v období 2004–2008, dosahovat
dobrých výsledků v bezpečnosti
i ve výrobě.