Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 12.03.2024 do 19.03.2024

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Horník

STOPADESÁTÉ VÝROČÍ BÁŇSKÉ DRÁHY

Černé uhlí a jeho těžba patří k Moravskoslezskému kraji neoddělitelně již po mnoho let. S tím je stejně osudově spjatá i legendární Báňská dráha – odbočka od Severní dráhy císaře Ferdinanda, která vedla z nádraží Ostrava v obci Přívoz přes Moravskou Ostravu, Michálkovice až do Doubravy, do tehdejších jam Bettina a Eleonora (současný důl Doubrava). V letošním roce slaví 150 let od svého založení, z toho ji po více než 60 let doprovázela i společnost Advanced World Transport a.s. (v minulosti OKR-Doprava a OKD, Doprava).

Psal se rok 1763, když bylo nalezeno na území dnešní Slezské Ostravy černé uhlí a byla zahájena jeho těžba. V roce 1847 spojila Ostravu s okolím železnice a uhlí tak mohlo být přepravováno po kolejích. Nastal však problém s jeho přepravou do železničních stanic, proto se objevily plány na stavbu uhelné dráhy. Jako první byla postavena normálně rozchodná železnice z vítkovických vysokých pecí do stanice Ostrava v Přívoze s odbočkou Karolina v Moravské Ostravě. Od srpna 1855 byl zahájen koňský provoz, od července 1858 provoz parní.

     Další rozvoj nastal v oblasti Ostravy poté, co Severní dráha císaře Ferdinanda převzala několik důlních jam a polí. V roce 1861 proto od Vítkovických železáren koupila bývalou koněspřežku a odbočku k jámě Karolina. Poté na ni navázala dráhu z Moravské Ostravy – Vítkovic (současná Ostrava Střed) do dolů v Michálkovicích se šesti odbočkami. Tato trať byla uvedena do provozu 3. ledna 1863 – a právě toto datum se považuje za zahájení provozu Uhelné dráhy Severní dráhy císaře Ferdinanda, dnešní Báňské dráhy.

Severní dráha císaře Ferdinanda již o další rozšiřování dráhy směrem ke Karvinsku nestála. Naopak to byly Vítkovické železárny, které postavily trať z Michálkovic k jámě Bettina v Doubravě se spojkou do stanice Doubrava na Košicko-bohumínské dráze a odbočkami k jámě Eleonora a ke staré Strojové v Orlové. Trať z ostravského Uhelného nádraží (Přívoz) do Doubravy (Jáma Bettina) byla v roce 1905 se svými 14 odbočkami dlouhá celkem 34,062 km a stala se základem tehdejší Montánní, současné Báňské dráhy.

Díky houstnoucí dopravě bylo nutné od 70. let 19. století postupně vybudovat zdvojkolejnění a v roce 1882 i seřaďovací nádraží. Kapacita Uhelného nádraží pro sestavení konečného pořadí vagonů jednotlivých vlaků již nestačila.

V roce 1906 došlo k zestátnění Severní dráhy císaře Ferdinanda. O provoz Báňské dráhy, která však zestátněna nebyla, se pak na účet společnosti začal starat stát. Ze Severní dráhy císaře Ferdinanda se stala důlní těžařská společnost Severní dráha Ferdinandova.

Pro chod tratě byly rovněž důležité železnice v okolí Báňské dráhy. Jednalo se hlavně o Košicko-bohumínskou dráhu. Její první část vedoucí z Bohumína do Českého Těšína byla otevřena v roce 1869. Postupně k ní byly připojovány důlní závody v oblasti.

Zvláštního postavení se Báňská dráha dočkala v období druhé světové války. Po stanovení státní hranice mezi stanicemi Petřvald Báňská dráha a Michálkovice se stala nakrátko mezinárodní tratí. Po osvobození byla v rámci znárodňovacích dekretů včleněna nejdříve do Ostravsko-karvinských kamenouhelných dolů a v roce 1946 i s ostatní železniční dopravou, znárodněnými doly a koksovnami do nového národního podniku Ostravsko-karvinské doly.

Po mnoha vyjednáváních a dohodách se Československým drahám nakonec od OKD podařilo alespoň získat Báňské nádraží (seřaďovací a uhelné nádraží v Ostravě) a část kolejiště ve stanici Ostrava Vítkovice, po kterém už delší dobu toužily.

V OKD poté vznikl speciální útvar, který spravoval oblast železniční dopravy – OKR-Doprava. Tento podnik se staral o správu a provoz železniční dopravy na Báňské dráze. Stal se správcem majetku jak této dráhy, tak i vleček na koksovnách i důlních závodech, jejich vlečkový provoz si však zajišťovaly důlní i koksárenské závody až do konce 70. let samy, ovšem s výjimkou nových lokalit, kde si provoz i pracovní sílu zajišťovala OKR-Doprava. Od 80. let převzal už veškerý provoz na Báňské dráze právě tento podnik.

Ve druhé polovině 20. století byly jednotlivé traťové úseky jak rušeny, tak i nově stavěny podle toho, jak postupovala (nebo naopak ustupovala) těžba uhlí nebo podle toho, zda docházelo k poškozování tratě důlní činností. Na poddolovaných tratích se buď omezovala rychlost vlaku (až na 10 km/hod), nebo bylo nutné postavit přeložku.

I přesto, že OKR-Doprava převzala provoz Báňské dráhy, bylo nutné část přeprav realizovat po veřejné síti Československých drah. Byly však zdlouhavé, neoperativní a administrativně komplikované, proto je rovněž převzala OKR-Doprava, nejdříve formou dohody mezi Československými drahami (Českými drahami) a OKR- -Dopravou (OKD, Dopravou). Přijetí zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, účinného od 1. 1. 1995, OKD, Doprava umožnilo vlaky dopravovat i do vzdálenějších lokalit České republiky. Proto společnost postupně převzala provoz dráhy a drážní dopravy od subjektů, které neměly dostatečné odborné zázemí.

V dnešní době patří společnost Advanced World Transport a.s. k nejvýznamnějším provozovatelům služeb nákladní železniční dopravy v Evropě. V rámci skupiny AWT zaměstnává více než 2000 lidí. Disponuje přes 160 lokomotivami a 5500 vozy. Pro své zákazníky zajišťuje komplexní řešení přepravy především těžkých komodit.

Zuzana Kovačičová, Advanced
World Transport a.s.

[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 03. 12. 2013 | 2014 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server