VLADIMÍR SLIVKA HOVOŘÍ Z POZICE DĚKANA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTY VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ – TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA
Už jen necelého
čtvrt roku zbývá do změny
v čele Hornicko-geologické
fakulty (HGF) na Vysoké škole
báňské-Technické univerzitě
Ostrava (VŠB-TUO), kterou
nově povede Vojtech Dirner.
Po osmi letech – maximálně
přípustných dvou volebních obdobích
– končí ve funkci děkana
Vladimír Slivka.
Zhodnotíte své funkční
období?
Já sám? To je složité, takové
hodnocení by měli dělat spíše
studenti a hlavně absolventi
HGF, jestli jim naše fakulta
dala to, co očekávali. A pak
i samotní zaměstnanci fakulty,
kterou se za mého působení podařilo
z pohledu obsazení studenty
stabilizovat tak, že hornicko-
geologická je po ekonomické
druhou nejsilnější fakultou
v rámci celé VŠB-TUO. Když
jsem přebral funkci děkana,
pohyboval se počet posluchačů
okolo tří tisíc. Po restrukturalizaci
a změně nabídky spočívající
v zatraktivnění dosud
nabízených studijních oborů
jsme na HGF přilákali až 4200
posluchačů. Od školního roku
2001/2011 však počty studentů
začaly klesat napříč celou univerzitou,
takže jsme opět zhruba
na třech tisícovkách.
Raději kvalita na úkor kvantity?
Samozřejmě! Ministerstvo nám
už třetí rok za sebou krátí dotace.
Abychom udrželi zdroj příjmů
– mimochodem jsme ekonomicky
nejsilnější fakultou
na VŠB-TUO – musíme získávat,
a také získáváme projekty v oblasti
vědy a výzkumu. S úbytkem
studentů bojujeme aktivitami
na tomto poli. Bohužel je
tady negativum, které považuji
za své osobní selhání – že se nepodařilo
do jmenovaných procesů
zapojit všechny pedagogy
z HGF, že si nevybudovali pocit
zodpovědnosti nejen za sebe, ale
rovněž za fakultu. Máme „koně
tažné a chovné“ neboli lidi více
a méně aktivní.
Jak vnímáte současné
hornictví?
České hornictví je třeba hodnotit
v kontextu Evropské unie
a vlastně celého globalizovaného
světa. A právě globalizace
probíhající na planetě Zemi takřka
ve všech aktivitách se odráží
v tom, že si EU uvědomila, že
není možné stavět surovinovou
politiku členských zemí pouze
na importu se zemí třetího světa.
I proto vznikla studie RMI
– Raw Material Initiative – jejíž
autor Günter Verheugen, evropský
komisař, jenž měl na starosti
přístup ČR k Unii, říká,
že by si EU měla udělat analýzu
svých surovinových zdrojů,
a explicitně vyjmenovává
kterých. Patří k nim s ohledem
na současný globalizovaný
trh suroviny energetické, a pak
skupina asi dvaceti kovů či prvků,
mezi nimiž se nacházejí prvky
vzácných zemin REE, dále lithium,
platina, berylium, cesium,
zlato a mnohé další.
Takže revize i v podmínkách
ČR?
Z pohledu Verheugenovy iniciativy
vidím budoucnost právě
v přistoupení k analýze či revizi
rudných ložisek, která byla masivně
uzavírána po vzniku samostatné
ČR. Nesmí se zapomínat
ani na uran, v úvahu připadá
revize buď v minulosti těžených,
anebo k těžbě připravovaných lokalit.
Konkrétně lokalita Brzkov
na Vysočině, jejíž otevření by
bylo o to ekonomičtější, že může
využívat stávající úpravnu odštěpného
závodu GEAM státního
podniku DIAMO. S ohledem
na stávající strukturu zásobování
teplem, kdy čtyřicet procent
občanů České republiky odebírá
teplo z velkých tepláren, lze
očekávat i nárůst těžby hnědého
uhlí. Naši sousedé a obchodní
partneři – Němci – ji už navýšili
o sedm procent a rozšířili o jeden
blok jednu z bavorských tepelných
elektráren. Němci už také
započali revizi cín-wolframových
ložisek v Krušných horách
co se týče lithia. V tomto kontextu
vnímám i české hornictví procházející
významnou krizí, která
se dotýká především černého
uhlí, a z tohoto pohledu je také
nutné se zamýšlet nad surovinovou
a energetickou koncepcí ČR.
A situace v hornickém
školství?
Ta je následující – učiliště s výjimkou
Karviné a Havířova
prakticky nemáme a na konferenci
Hornická Příbram ve vědě
a technice 2013 jsme se navíc
dozvěděli, že pro nezájem končí
i jediná třída na tamní průmyslovce,
která vzdělávala pro hornictví.
Co se vysokého školství
týče, to si restrukturalizací prošlo
při vzniku samostatné ČR,
poklesu těžby černého i hnědého
uhlí o padesát procent a uzavírání
ložisek. V současnosti
vychováváme pouze desítky absolventů
technologických hornických
oborů, což odpovídá
požadavkům praxe. Významný
podíl na tomto počtu mají posluchači
kombinovaného studia
přicházející od konkrétních
důlních společností.
Jakým partnerem je za krize
OKD?
Současná krize se našeho partnerství
nedotkla.
Jakou roli hraje věda
a výzkum?
Bez chytrých lidí se věda dělat
nedá, a proto se taky zaměřujeme
více na kvalitu. Za mého
působení ve funkci děkana
jsme získali v dané oblasti velice
významné projekty EU.
V rámci operačního programu
Věda a výzkum pro inovaci je
to ICT, Institut čistých technologií
těžby a užití energetických
surovin. Tento projekt
představuje celkovou sumu
300 milionů korun. V operačním
programu Vzdělávání pro
konkurenceschopnost naše fakulta
řeší racionalizaci a modernizaci
struktury a výuky
nabízených studijních
oborů s větším důrazem
na nové trendy či propojování
výuky s praxí. Týká se to i hornictví,
které jsme měli rozdělené
na povrchové – využívání
zdrojů stavebních nerostných
surovin, lomařinu – a důlní.
Nyní je obojí spojené a obor se
nově bude po schválení akreditační
komisí jmenovat Těžba
a užití nerostných surovin.
Zmínit musím i operační program
Přeshraniční spolupráce,
kdy řešíme s Poláky komparaci
výuky podobných oborů
ve Slezsku, a pak snižování
emisí polétavého prachu.
Ve spolupráci s Głównym instytutem
górnictwa – GIG –
v Katovicích se věnujeme problematice
vyprašování jemných
částic do ovzduší z velkých
ploch, odvalů a odkališť.
Radek Lukša