Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 21.10.2020 do 28.10.2020

Sekce KOMENTÁŘE
26.10.2020Jordan 11

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Horník

Nedramatizujme situaci na Ostravsku

Máme vládní materiál, který obsahuje celou řadu úkolů, jež mají pomoci Moravskoslezskému kraji včetně propouštěných horníků, tvrdí premiér.

Rusnok

Premiér Jiří Rusnok poskytl na začátku října rozhovor Hospodářským novinám. Významná část interview se také týkala situace v OKD a budoucnosti Dolu Paskov. Proto ji v plném, dosud nepublikovaném znění přinášíme i čtenářům Horníka.

HN: Jakým způsobem teď uvažujete o sociální situaci v Moravskoslezském kraji? Je něco, co byste navrhl s tím aktuálně dělat?
První věc: nedramatizujme situaci na Ostravsku víc, než je nutné. Na Ostravsku je tuším osmdesát tisíc nezaměstnaných. Jestli jich přibude pár tisíc, což nesporně tak jako tak přibude, i kdyby se Důl Paskov nezavíral, tak to neznamená, že se ten region zhroutí. Teď se každému hodí různě si zakřičet. Jsou volby a jsou v tom různé dílčí zájmy. Tvrdím, a budu to tvrdit i nadále, že žádné dluhy za pana Bakalu platit nebudeme. Nebudeme těžit uhlí, to nevidím příliš racionální. Jiná vláda na to může mít jiný názor, to dovedu pochopit, ale když slyším ta čísla, kolik by stálo udržovat ten důl v chodu, tak mi připadá naprosto neracionální to dlouhodobě dělat de facto pro několik set lidí. Dnes je v tom dole dva a půl tisíce lidí a z toho pět set agenturních pracovníků. Ti odejdou v podstatě ze dne na den, k nim stát žádné závazky de facto nemá. Nejméně pět set až sedm set lidí se přesune na karvinské doly.

     Je v zásadě jedno, zda budou chodit do práce na Darkově, a ne na Paskově. To jsou všechno minimální vzdálenosti. Zůstává vám tam nějakých tisíc lidí, z nichž nejméně pět set v počáteční fázi útlumu tam stejně musí zůstat. Budou řešit záležitosti, které s útlumem souvisejí, plus je tam provoz na povrchu, který se musí zajistit. Nakonec zjistíme, že pokud jde o Paskov, bavíme se o stovkách, možná tisícovce lidí, kteří jsou reálně ohroženi tím, že až se důl zavře, budou bez práce s tím, že všichni dostanou odstupné. Pokud jsem to správně pochopil, tak většina dostane dvanáct platů. Čili mají další rok zajištěn. To je počet lidí, se kterým si region poradí.

HN: Vy to líčíte, jako že se v podstatě téměř nic neděje.
Je samozřejmě otázka, co bude s OKD jako celkem, co bude dál případně s Mittalem v Ostravě, co bude s Evrazem a tak dále. Co se stane, kdyby se ty věci v nějakém krátkém čase nakumulovaly – a taková rizika tu jsou. Mittal uvažuje, že z Česka odejde, protože je tu příliš drahá elektrická energie, dusí ho poplatky za životní prostředí, které o osmdesát kilometrů na sever, kde má svoje další fabriky, jsou několikanásobně mírnější. Takže o těchto rizicích se bavíme. O tom, kdyby došlo v krátkém čase ke kumulaci všech útlumových programů. Ale já pevně věřím, že k tomu nedojde. Proto se scházíme, proto se o tom mluví, proto se ty věci připravují. Máme vládní materiál, který obsahuje celou řadu úkolů, jež mají obecně pomoci Moravskoslezskému kraji včetně propouštěných horníků tak, aby dopady strukturálních změn byly v rámci možností snesitelné. Já to nepodceňuji, neříkám, že to je legrace a procházka růžovým sadem. To samozřejmě není. Ale odmítám na druhou stranu tu hysterii, že nevíme, co se zítra stane, a kraj se položí. Protože on se nepoloží.

HN: Jenže budou volby.
Samozřejmě, je to hodně ovlivněno volbami. Já tu situaci nepodceňuji, nicméně i zkušení horníci, znalci z oboru, vám řeknou, že uměle udržovat a prodlužovat těžbu v dole, kde jsou sloje sedmdesát osmdesát centimetrů v tisíci metrech hluboko s ještě velmi nepříjemnými sklony těch slojí, nemá smysl. V situaci, kdy se jedná o několik stovek, možná tisíc lidí mi to připadá neracionální a neefektivní.

A ty řeči, že je tam dvacet tři milionů tun černého koksovatelného uhlí, které je národním bohatstvím a mělo by se vytěžit, protože když se to jednou zasype, tak už se k tomu nikdy nedostaneme, to jsou prostě jen výkřiky. Já nepopírám, že tam to uhlí je, ale za jakou cenu jsme schopni ho z té země dostat? Například v Čechách je spousta uranu a zlata, které jsou uloženy kdesi hluboko v nejrůznějších podmínkách. První věc je, jestli jsou ty zásoby v dané době ekonomicky těžitelné. Podle mě ne: nejsou a v nejbližších dvaceti, třiceti, možná více letech nebudou. Jestli za padesát nebo sto let naši prapravnuci budou mít úplně nové technologie a ukáže se, že to uhlí je v daných podmínkách zajímavým zdrojem, tak si s tím jistě poradí, přestože ten důl bude zasypán.


[Akt. známka: 4,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 06. 11. 2013 | 950 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server