HOVOŘÍME SE ZNALCEM V OBORU HLUBINNÉ HORNICTVÍ UHELNÉ SE ZVLÁŠTNÍM ZAMĚŘENÍM
NA VLIVY PODDOLOVÁNÍ NA POVRCH, MECHANIKU HORNIN A DŮLNÍ MĚŘICTVÍ IVO ČERNÝM
Ražby dlouhých
důlních děl se v podmínkách
ostravsko-karvinského uhelného revíru na povrchu nijak neprojevují. Takový je závěr znaleckých posudků profesora inženýra Ivo Černého, kandidáta
věd, soudního znalce v oboru
hlubinné hornictví uhelné se
zvláštním zaměřením na vlivy
poddolování na povrch, mechaniku hornin a důlní měřictví.
Posudky pro všechny doly OKD
profesor Černý zpracoval v prvním čtvrtletí tohoto roku na žádost Obvodního báňského úřadu v Ostravě a ředitelství OKD.
Pane profesore, poklesy poddolovaného území jsou jedním z negativních atributů
hornictví. Způsobuje je ale především dobývání nerostů.
Mohou na ně mít vliv i ražby?
Posudky na vlivy poddolování
na povrch se zabývám od roku
1957, tedy téměř 60 let. Faktem
je, že problém deformací povrchu v důsledku ražeb se vyskytuje, ale ne v našem revíru. Objevoval se zejména v hodonínském revíru, v dobývacím
prostoru Jihomoravských lignitových dolů, kde vedla hlavní sloj místy čtyřicet až padesát
metrů pod povrchem. Ražby
dlouhých důlních děl tam vyvolávaly povrchové deformace,
kterým se říkalo pinky. Na území ostravsko-karvinského
uhelného revíru byl tento problém poprvé nastolen v době,
kdy se začalo hovořit o ražbě průzkumné štoly na Dole
Frenštát. Tehdy se vyskytly
názory, že by toto dílo, ražené
zhruba v hloubce 900 metrů,
mohlo způsobit devastaci povrchu. Nic takového se ale nepotvrdilo a potvrdit ani nemohlo.
Důlní díla v hlubinných dolech
nelze srovnávat s ražbou pražského metra či pražských tunelů Blanka nebo Stromovka.
Ty byly raženy třicet, čtyřicet
metrů pod povrchem, nikoliv
v hloubce 600 a více metrů.
Nicméně posudky na ovlivnění povrchu v důsledku ražby
dlouhých důlních děl jste zpracovával. Jak k tomu došlo?
V listopadu loňského roku si
u mne vyžádalo takový posudek vedení Dolu ČSM.
Karvinský magistrát se na něj
obrátil s námitkou, že důl sice
má schválený posudek na vliv
dobývání, ale chybí zhodnocení vlivu ražeb. Posudek jsem
zpracoval a magistrát ho přijal.
Pak se ale ozvaly různé nevládní organizace, a proto jsem se
začal tímto problémem zabývat
ve spolupráci s Obvodním báňským úřadem v Ostravě a vedením OKD. Protože psát posudek
na každou jednotlivou ražbu
na každé šachtě by vyžadovalo
stohy papírů a přitom by byly
všechny téměř totožné, navrhl
jsem, že připravím jeden komplexní posudek pro celý revír,
popřípadě jeden pro jeho karvinskou a jeden pro frýdecko-místeckou část. Tento návrh
byl na žádost OKD pozměněn
v tom smyslu, že zpracuji samostatné posudky pro každý jednotlivý důl, to znamená zvlášť
pro doly Karviná, Darkov, ČSM
a Paskov. Důvodem je, že každý z těchto dolů má jiný termín schválení studie vlivu
těžby na životní prostředí EIA.
Posudky jsou zpracovány na období let 2013 až 2020.
Co tyto posudky obsahují
a jakým způsobem jste vyloučil možnost vlivu ražby důlních děl na povrch?
Vedle úvodních ustanovení posudek obsahuje rámcový seznam důlních děl, které chce
ten který podnik razit v období
let 2013 až 2020, a jejich základní charakteristiky, to znamená
profil, výšku, šířku díla a geologické poměry. Vliv ražby na horninové prostředí lze stanovit
na základě tzv. Protodiakonovy
teorie, která řeší problematiku rozrušení nadloží nad chodbou a v podmínkách našeho revíru se nejlépe osvědčuje. I při
použití vysokého koefcientu
bezpečnosti z výpočtů vychází,
že v závislosti na vlastnostech
nadloží se vlivy ražby mohou
projevit maximálně do vzdálenosti třiceti až šedesáti metrů
od stropu díla. Protože v podmínkách OKD se důlní díla razí
v hloubce od asi šesti set do více
než tisíce metrů pod zemí, znamená to, že jejich vliv na povrch
je nulový.
Když to tedy shrneme...
Ohrožují ražby důlních děl
nějakým způsobem povrch?
Na to lze odpovědět jednou
větou: Ne, vůbec neohrožují!
V podmínkách OKD se ražby
dlouhých důlních děl na povrchu nijak neprojeví.
Bohuslav Krzyžanek