Něco z historie Hrušova

Důl Hubert (toto byl původní název) v Hrušově založilo v roce 1854 těžířstvo bratří Kleinů a pojmenován byl po jednom z nich. Kutací práce v důlním poli však probíhaly již od roku 1849. Avšak již v následujícím roce 12. Července 1855 byl důl odkoupen Společností Severní dráhy Ferdinandovy. V roce 1876 na něho byla podzemím převedena těžba od dolu Albert, který byl potom provozován jako pomocný důl. První velká přestavba a modernizace dolu proběhla v letech 1870–76. V rámci dílčí rekonstrukce v roce 1898 byl instalován v těžní jámě nový parní těžní stroj, který byl v té době největším parním těžním strojem v dolech Severní dráhy Ferdinandovy. Při další rekonstrukci dolu v letech 1911–1916 byla založena výdušná jáma Vrbice. V letech 1924–28 následovala kompletní rekonstrukce Dolu Hubert včetně strojového parku a celý provoz byl elektrifikován. Těžní jáma byla rozšířena na průměr 6 metrů a dosáhla hloubku 386 metrů. V té době byl již instalován elektrický těžní stroj s měničem Ward-Leonard Ilgner o výkonu 1500 koňských sil. Ocelová těžní věž byla vysoká 35 metrů. Po druhé světové válce byl důl znárodněn a od 1. ledna 1946 začleněn do n. p. Ostravsko-karvinské doly Ostrava.

Následně 8. 12. 1946 byl podle sovětského hornického úderníka Alexeje Grigorjeviče Stachanova přejmenován na Důl Stachanov. V roce 1961 následovala společná rekonstrukce dolů Vítězný únor, Urx a Stachanov, která byla ukončena v roce 1970. Od ledna 1964 byly tyto tři doly sloučeny v jeden národní podnik. Potom Důl Stachanov sloužil jako pomocný důl pro hlavní závod Vítězný únor. Samostatná těžba byla ukončena 1. července 1966 a převedena na novou jámu Vítězný únor 2. Důl Stachanov byl 1. ledna 1974 organizačně zrušen a důlní pole rozděleno mezi doly Vítězný únor a Urx. Důl existoval v letech 1854–1992, těžba uhlí probíhala v letech 1855–1973. Dobývány byly sloje ve spodních hrušovských a petřkovických vrstvách. Důlní pole mělo rozlohu 780 ha, otevřeno bylo třemi jámami do hloubky 690 m – 10. patro. Všechny tyto tři jámy (těžní a větrní jámy Stachanov a také jáma Vrbice) byly zasypány v roce 1992.

V historii se setkáváme se vsí Hrušov asi v roce 1256, když zde český král Přemysl Otakar II. a opolský kníže Vladislav stanovili státní hranici mezi Moravou a sousedním Opolskem. Až do poloviny 19. století byl Hrušov zemědělskou vsí. Dosavadní klidný život přerušila industrializace Ostravska. Objevení uhlí a zahájení kutání v roce 1838, dále spojení obce železnicí v roce 1847 a výstavba průmyslových závodů byly hlavními stimuly rozvoje Hrušova. K Moravské Ostravě byl Hrušov připojen 1. Července 1941. Hrušov mimo jiné proslavili i jeho rodáci, např. herec Vlastimil Brodský, zpěvačka Marie Rottrová a další známý herec Karel Fiala, představitel Limonádového Joa ve stejnojmenném filmu z roku 1964.

V minulosti výstavná čtvrť je dnes nevábnou periferií města Ostravy. Částečně se na dnešním stavu podepsala i komunikace, která vede z Ostravy do Bohumína a rozdělila Hrušov na dvě části. Hlavní příčinou dnešního stavu jsou katastrofální povodně z roku 1997, po kterých se řada domů již nedala opravit. Následkem toho řada původních obyvatel čtvrť Hrušov postupně opustila.