Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 22.03.2024 do 29.03.2024

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Historie

Průtrž uhlí a plynů přišla s otvírkou

Exkurze do historie současného Dolu Paskov pokračuje vznikem staříčské a chlebovické lokality.

Stařič

Velice kvalitní uhlí vhodné pro koksování na straně jedné a složité úložní poměry na straně druhé. Tak vypadala situace po prvním zajišťovacím vrtu ve staříčské oblasti v roce 1950. Deset let poté měl národní podnik Uhelný průzkum Ostrava vypočteny všechny zásoby v polích Staříč I., Staříč II. a Chlebovice-Rychaltice. A dalších deset let nato přišla při otvírce sloje 22f hned také první průtrž uhlí a plynů, čímž je šachta nebezpečná dodnes.

    Stavba tehdejšího Dolu Staříč probíhala v několika etapách. Zaústění vtažné a výdušné jámy na Staříči bylo zahájeno v srpnu 1962, na Chlebovicích v listopadu téhož roku. Všechno řídil investiční odbor Dolu Paskov vedený Jaromírem Kšonžkem. Při budování šachty "padl" také světový rekord v hloubení jámy – 321,93 metrů, který zaznamenala parta z VOKD hlavního předáka Rudolfa Šnajdra. Před vánočními svátky 1970 se ofi - ciálně začalo těžit.

Sviadnov

Dobývací prostor o rozloze 40 361 360 metrů čtverečních ležel (a neustále leží) pod Staříčem, Chlebovicemi, Brušperkem, Sviadnovem, Žabní, Fryčovicemi, Rychalticemi, Zelinkovicemi a Lysůvkami. Na tomto území je řada kulturních památek včetně věže větrní jámy ve Sviadnově. Protékají jím řeky Ostravice, Ondřejnice a Olešná a procházejí důležité silnice (Bělotín – Český Těšín a Ostrava – Ostravice) i železnice (Ostrava – Kojetín s vlečkami pro šachtu).

Uhelným průzkumem zmiňované "úložní prostory mnohem složitější, než se předpokládalo" se ukázaly už v únoru sedmdesátého roku při zmíněné otvírce. Průtrž znamenala výhoz 205 tun uhlí a zařazení podniku mezi doly s nebezpečím průtrže uhlí a plynů. Ve druhé půlce 70. let přišly mnohem horší události – neštěstí na Staříči s jedenácti oběťmi a na Chlebovicích s dokonce třiačtyřiceti mrtvými havíři. Příčinou obou tragédií byl výbuch metanu.

V prvním roce těžby – přesně před padesáti lety – nakopali na Dole Staříč 267 131 tun uhlí v čisté těžbě z porubů plus 25 509 z ostatních zdrojů (příprav). Projektovaného objemu ve výši 1 350 000 tun bylo dosaženo až v roce 1986. Mohla za to právě dvě důlní neštěstí s velkými ztrátami na životech i majetku. Naopak rekordní rok byl 1988, kdy staříčští horníci nakopali 1 447 220 tun; tento výsledek zabezpečilo vyražení 30 579 metrů přípravných děl.

Radek Lukša

[Akt. známka: 5,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 30. 08. 2011 | 3498 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Radek Lukša
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server