Exkurze do historie současného Dolu Paskov pokračuje vznikem staříčské a chlebovické lokality.
Velice kvalitní uhlí vhodné
pro koksování na straně jedné
a složité úložní poměry na straně
druhé. Tak vypadala situace
po prvním zajišťovacím vrtu
ve staříčské oblasti v roce 1950.
Deset let poté měl národní podnik
Uhelný průzkum Ostrava vypočteny
všechny zásoby v polích Staříč
I., Staříč II. a Chlebovice-Rychaltice.
A dalších deset let nato přišla
při otvírce sloje 22f hned také
první průtrž uhlí a plynů, čímž je
šachta nebezpečná dodnes.
Stavba tehdejšího Dolu Staříč
probíhala v několika etapách.
Zaústění vtažné a výdušné jámy
na Staříči bylo zahájeno v srpnu
1962, na Chlebovicích v listopadu
téhož roku. Všechno řídil investiční
odbor Dolu Paskov vedený Jaromírem
Kšonžkem. Při budování
šachty "padl" také světový rekord
v hloubení jámy – 321,93 metrů,
který zaznamenala parta z VOKD
hlavního předáka Rudolfa Šnajdra.
Před vánočními svátky 1970 se ofi -
ciálně začalo těžit.
Dobývací prostor o rozloze
40 361 360 metrů čtverečních
ležel (a neustále leží) pod Staříčem,
Chlebovicemi, Brušperkem,
Sviadnovem, Žabní, Fryčovicemi,
Rychalticemi, Zelinkovicemi
a Lysůvkami. Na tomto území je
řada kulturních památek včetně
věže větrní jámy ve Sviadnově. Protékají
jím řeky Ostravice, Ondřejnice
a Olešná a procházejí důležité
silnice (Bělotín – Český Těšín
a Ostrava – Ostravice) i železnice
(Ostrava – Kojetín s vlečkami pro
šachtu).
Uhelným průzkumem zmiňované
"úložní prostory mnohem
složitější, než se předpokládalo"
se ukázaly už v únoru sedmdesátého
roku při zmíněné otvírce.
Průtrž znamenala výhoz 205 tun
uhlí a zařazení podniku mezi doly
s nebezpečím průtrže uhlí a plynů.
Ve druhé půlce 70. let přišly
mnohem horší události – neštěstí
na Staříči s jedenácti oběťmi
a na Chlebovicích s dokonce třiačtyřiceti
mrtvými havíři. Příčinou
obou tragédií byl výbuch metanu.
V prvním roce těžby – přesně
před padesáti lety – nakopali
na Dole Staříč 267 131 tun uhlí
v čisté těžbě z porubů plus 25 509
z ostatních zdrojů (příprav).
Projektovaného objemu ve výši
1 350 000 tun bylo dosaženo až
v roce 1986. Mohla za to právě
dvě důlní neštěstí s velkými ztrátami
na životech i majetku. Naopak
rekordní rok byl 1988, kdy staříčští
horníci nakopali 1 447 220
tun; tento výsledek zabezpečilo
vyražení 30 579 metrů přípravných
děl.
Radek Lukša