Silniční most musel být 3 krát stavěn, protože 2 krát vyletěl do povětří.
Stávající Most Pionýrů byl otevřen před 25 léty 30 června 1986. Historie tohoto spojení mezi Moravskou a Slezskou Ostravou je ovšem daleko starší.
Historie dřevěných lávek a železných silničních mostů - předchůdců dnešního Mostu Pionýrů.
Lidé z hornických kolonií Jaklovec a Kamenec a další obyvatelé obou břehů Ostravice si přáli snadné vzájemné mostní spojení. Proto v roce 1912 byla postavena, patrně pro nedostatek peněz, provizorní dřevěná lávka. Dřevěné pilíře byly postaveny přímo do řeky. Pilíře trpěly povodněmi a taky hnily. Musely být proto opravovány. Když se proto podařilo po letech shromáždit dostatek peněz bylo v roce 1938 přistoupeno k vybudování železného mostu. Most v městě železa a uhlí musel prezentovat technický pokrok. Nebyl to nýtovaný silniční most, jako byl stávající Most Miloše Sýkory ale silniční most svařovaný. Most byl 59,28 m dlouhý a 8,5 m široký s chodníky po obou stranách o šířce 2,25 m V Moravské Ostravě vycházel ze stejné, ale o něco užší ulici jako dnes. Na slezskoostravské straně ústil do Bohumínské ulice Most byl otevřen v roce 1939 a sloužil 6 let.
Druhá světová válka ve svém závěru ukončila jeho existenci. Ustupující německá armáda ho 30. dubna 1945 vyhodila do vzduchu. A zase mezi oběma břehy musela stačit dřevěná lávka, později dřevěný most. Přesně po 14 letech 30. dubna 1959, za účasti představitelů města, pionýrka slavnostně zahájila provoz po druhém silničním mostě. I tento most však neměl dlouhého trvání. Jezdilo se po něm 17 a půl roku a opět vyletěl do vzduchu. Musel se stavět třetí silniční most.
Provizorium trvalo víc jak 9 a půl roku a v tomto období byla pro trolejbusovou dopravu vybudována provizorní železná lávka mezi Matiční ulicí a Seidlerovým nábřežím.
30. června 1986 byl otevřen nový - stávající Most pionýrů.
V letošním roce je tomu 25 let, kdy byl otevřen ve Slezské Ostravě Most pionýrů. Most byl postaven na území postiženém účinky poddolování. Tato rozsáhlá, půdorysně členitá mostní konstrukce je 680 m dlouhá a plocha mostovky má 19 200 čtverečních metrů.
Vlastní estakádu o jednadvaceti polích tvoří dva souběžné mosty. Jednotlivá pole nemají čtyřbodové, ale jen tříbodové podepření, které zaručuje, že poklesy nebo naklonění podpěr nevyvolají zvýšená napětí. Podpěry jsou ukotveny do hloubky 8 - 18 m do zvětralých pískovců. Konstrukcí polí mostu je most ojedinělý.
Na Karolině to nebyla jen betonárna, ale i výrobna železobetonových dílů mostu ( segmentů )
Historie mostů pod společným názvem Most Pionýrů.
První most s názvem Most Pionýrů byl otevřen 30. dubna 1959, Symbolicky pásku přestříhla pionýrka, protože k výstavbě mostu přispěla i školní mládež sběrem starého papíru a železa. Podle této skutečnosti dostal most i svůj název.
Most sloužil nejen k dopravě, ale i k tomu, že na něj byla zavěšena potrubí. Bylo tu zavěšeno potrubí s koksárenským plynem. Vlivem toho, že se uhlí dobývalo jen pod Slezskou Ostravou a pod Moravskou Ostravou ne, došlo k deformaci potrubí a z potrubí začal unikat koksárenský plyn. Nedostatečná kontrola přispěla k tomu, že se na mostě začala vytvářet nekontrolovaně třaskavá směs plynu se vzduchem. ( 5 - 15 % plynu ).
25. listopadu 1976 v 5 hodin 15 minut zapálila jiskra z projíždějícího trolejbusu tuto třaskavou směs. Při výbuchu nedošlo naštěstí ke ztrátám na životech jen k poraněním v trolejbuse.
Lehce byl zraněn řidič Škody Felicie, která byla na mostě. Auto se převrátilo na bok. Hlavní síla odezněla asi pod mostní konstrukcí, kde bylo potrubí zavěšeno. Tlakovou vlnou se však rozbila okna v okolních domech, zejména v budově Nové radnice na straně obrácené k řece Ostravici.
Mostní konstrukce byla do té míry porušena, že bylo rozhodnuto vystavět nový most s napojením na stadion Baníku a nahradit serpentiny staré Michálkovické ulice. Došlo i k likvidaci staré zástavby hlavně hornické kolonie Jaklovec . Vypracování projektu, výstavba betonárny pro výrobu segmentů mostu na Karolině a samotná výstavba trvala skoro 10 let. Výsledkem je vynikající spojení od středu města na východ ke stadionu Baníku, přes hladnovský kopec k ZOO a dál směrem na Rychvald, Petřvald a Orlovou.
Pro provizorní trolejbusové spojení byly mezi Matiční ulicí a Seidlerovým nábřežím použity dva armádní ženijní mosty. Byly postaveny za necelý měsíc do 23. 12 1976 a byly používány do 17.8. 1985
