Jak se vyvíjely události na úpravně uhlí Dolu Odra.
V roce 1852 vznikl v Přívoze
důl František, který dostal
jméno po nejstarším z majitelů
Franzi Kleinovi. Na konci 19. století
byla jáma průběžně přestavována.
Součástí komplexu byla
i třídírna.
V roce 1909 byla postavena
koksovna (předchůdce závodu
Svoboda).
V letech 1912–1917 probíhala
na dole rozsáhlá rekonstrukce,
včetně rekonstrukce třídírny.
Úpravna uhlí byla postavena fi rmou
Westfalia-Diennethal-Grőppel
a do provozu byla uvedena v roce
1943. Výkon úpravny uhlí byl 2x
250 t/hod.
Technologické linky pracovaly
samostatně, v zrnitostním rozsahu
0–80 mm, kdy na jedné bylo zpracováváno
uhlí koksové a na druhé
pak uhlí energetické a antracitické.
Surové uhlí bylo roztříděno
na tři zrnitostní třídy:
• zrno 25–80 mm – úprava probíhala
v hrubozrnných pístových sazečkách
typ Grőppel
• zrno 10–25 mm – stejný systém
jak při úpravě hrubého zrna
• zrno 0,5–10 mm – jemnozrnné
sazečky typ Grőppel
Všechny sazečky byly tříproduktové.
Zrno 0–0,5 mm bylo získáváno
dvojím způsobem:
• suchým odprášením v odprašovačích
Vibro a ukládáno do samostatných
zásobníků, odkud se
pak přidávalo do koksových směsí,
které byly pásovými dopravníky
dopravovány přímo na koksovnu
Svoboda nebo byly expedovány jiným
koksovnám
• mokrým odkalením jako vstup
do fl otačních baterií Mineral
Separation.
Odpadní vody se z úpravny uhlí
odváděly do venkovních bagrovacích
jímek, jejichž přetoky pak byly
svedeny do Ostravice.
I důl František poznal za svou
existenci několikeré přejmenování:
• 30. 3. 1947 přejmenován na Důl
Generála Svobody
• 16. 2. 1953 přejmenován na Důl
Vítězný únor
• 1. 4. 1990 přejmenován na Důl
Odra
• 30. 6. 1994 byla na dole ukončena
těžba a tím byl ukončen i provoz
úpravny uhlí.
Součástí komplexu byla i koksovna
Svoboda, která v průběhu
devadesátých let realizovala odprášení
koksových baterií a v roce
2010 uvedla do provozu další baterii
na výrobu koksu. S odstavením
koksovny Šverma převzala veškerou
produkci koksu v Ostravě.
Zbyněk Szostek