Jak šly události na Dole Doubrava
Usnesením vlády ČSR
z 1. dubna 1955 o rekonstrukci
a modernizaci Dolu Doubrava v letech
1956 – 1967 s celkovým nákladem 935
milionů korun byla zahájena příprava
na denní těžby přes 6000 tun. Usnesení
uložilo i výstavbu nového úpravárenského
komplexu, který byl po jedno a půl roční
výstavbě v roce 1960 uveden do provozu.
Ve své době patřil mezi nejmodernější
úpravárenské komplexy v rámci OKD.
Úpravárenský komplex představoval
soubor čtyř samostatných objektů, které
byly vzájemně propojeny dopravními
mosty. Byly to objekty třídírny, drtírny,
úpravny a zásobníků.
Technologie úpravy uhlí
úprava zrna 20 – 200 mm byla realizována
v SM vanách
• úprava zrna 0,75 – 20 mm probíhala
v sazečkách typ ŠKODA Rotava
• úprava zrna -0,75 mm ve fl otační
baterii typ Denwer, po přístavbě pak
v bateriích VF 8,5
Tak jako každou jinou úpravnou uhlí
zmítaly při rozjezdu a v prvních letech
provozu i touto úpravnou „kojenecké potíže“.
Problémy byly způsobeny především
nedostatky v projektové dokumentaci
a nedoceněním změny v technologii
dobývání (přechod na mechanizovanou
těžbu a ražbu), kdy dochází k nárůstu
objemu zrna pod 20 mm.
Do roku 1969 probíhahly rekonstrukce
technologického zařízení třídírny, dopravních
cest, výměna odvodňovacích sítových
třídičů atd. v rámci výlukových prací.
V dalších letech pak byly realizovány
projekty vlastních zaměstnanců formou
zlepšovacích návrhů (zatahovací zařízení
pro nakládku praných produktů, odvodnění
praných produktů), technického
rozvoje (modernizace drtírny, rekonstrukce
třídění vsázky, výměna sazeček,
rekonstrukce fl otačních baterií atd.).
Cílem všech rekonstrukcí a modernizačních
změn bylo zvýšení výkonu
úpravny uhlí a výnosu uhelné substance,
zlepšení kvalitativních parametrů
expedovaných produktů a v nemalé míře
i zlepšení pracovních podmínek a zvýšení
bezpečnosti na pracovišti.
Po roce 1989 bylo prioritou v OKD řešení
kalových okruhů jednotlivých úpraven uhlí
a zpracování kalových vod tak, aby byl zajištěn
vyšší výnos produktů úpravy a snížení
ekologické zátěže v okolí jednotlivých dolů.
Pro úpravnu uhlí byl vypracován projekt
technologické změny kalového okruhu
a přístavby budovy pro novou technologii
jemné části úpravny včetně instalace
hyperbarického fi ltru. V provozu úpravny
byl nainstalován třídič s pohyblivou sítovou
plochou typ Trisomat.
Vedení dolu i úpravárenského komplexu
připravovalo další rekonstrukce
technologického zařízení úpravny uhlí
až do roku 2016, kdy se přepokládalo
ukončení provozu dolu a tím i úpravárenského
komplexu.
K 1. 7. 1995 byl však Důl Doubrava
organizačně sloučen s Dolem Čs. armáda
v jeden celek, přičemž byl zachován
název Důl Čs. armáda (závod Doubrava).
Postupná centralizace těžby a nedostatečná
ekonomická samostatnost
některých důlních závodů vedly k uzavírání
těchto důlních závodů a tím i úpravárenských
komplexů. Takový postup se
nevyhnul ani Dolu Doubrava a dne 30. 6.
1999 byl provoz úpravny uhlí ukončen.
Až do doby převedení těžby na Důl ČSA –
„spodním překopem“ – zůstala na Dole
Doubrava v provozu jen část zařízení pro
výrobu energetického paliva. Pracovníci
úpravny uhlí zčásti odešli do předčasného
důchodu, část byla převedena na jiné
úpravny uhlí OKD – především pak na Důl
ČSA.
Zbyněk Szostek