Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 22.03.2024 do 29.03.2024

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Historie

Koksárenství v OKR IV - závěr

VÝVOJ KOKSÁRENSTVÍ V OSTRAVSKO-KARVINSKÉM REVÍRU, HISTORICKÉ SOUVISLOSTI

4. Závěr.

Koksování černého uhlí pro metalurgické účely v milířích, schaumgurgských ohradových pecích a úlových pecích se k nám dostalo z Anglie. Další vývojové směry, spočívající především ve výstavbě plamenných pecí, které umožňovaly oddělení vytápěcího prostoru od uhelné vsázky, se k nám dostaly z Belgie, příp. Francie. Inovaci topných systémů, využívání vedlejších chemických produktů, zavádění strojní obsluhy, žáruvzdorného materiálu a dalších progresivních částí koksárenské baterie jsme přejímali z Německa. To však byly ve valné míře i české modifikace německých vzorů. Stejně tak i na výstavbě velkoprostorových baterií participovali čeští dodavatelé.

    Koppersovy, Stillovy nebo modifikované Ottovy pece pracují na koksovnách dodnes. Obnova koksárenských baterií se provádí v cyklu zhruba 20 až 25 let. Při obnově se buď zcela mění systém koksárenské baterie nebo se na původních základech baterie staví nová pecní část. Jedna baterie koksovny má tedy stáří 20 i více let, což je důvod dlouhodobého inovačního cyklu. Proto principy pecí vzniklé v minulém století nebo i koncem 19. století jsou využívány dodnes. Obslužné stroje a periferní zařízení koksárenské baterie se však obnovují častěji. U nich se uplatňují zásady kratších inovačních cyklů, což je charakteristické pro strojní zařízení.

Novodobý vývoj u nás směřoval k centralizaci výroby koksu. Již v sedmdesátých letech 20. století byly činěny projekční přípravy na výstavbu centrální koksovny ve Stonavě, jejíž kapacita by postupně nahradila výrobu v dalších báňských koksovnách. Realizace tohoto záměru byla pozastavena a pak opět obnovena, až s konečnou platností zcela zastavena a opuštěna na začátku devadesátých let minulého století. Myšlenka výstavby centrální koksovny v investičních plánech OKK z minulého století však nebyla nijak zcela nová. Cíl soustředění koksování uhlí těženého ve všech svých dolech spolu se snižováním nákladů na výrobu koksu mělo již v 19. století Vítkovické horní a hutní těžířstvo. Tato společnost realizovala svůj záměr ve výstavbě koksovny Centrálky v roce 1873. Koksovna byla situována ve strategickém místě na soutoku řeky Ostravice a Lučiny a pracovala až do roku 1926. Zažila tudíž éru aplikace vývojových trendů ještě z belgicko-francouzské koksárenské školy, ale vkročila již do etapy výstavby nejnovějších německých systémů.

Zatímco doly a úpravny uhlí se podílejí na tvorbě morfologie krajiny charakteristickými těžními věžemi, haldami a odkalovacími nádržemi, koksovny, stejně jako vysokopecní závody, tvoří na krajinných obzorech své typické siluety jiných průmyslových objektů. U koksoven to jsou plynojemy a uhelné věže propojené s uhelnou službou dopravními mosty. Silueta koksoven je v pravidelných časových intervalech oživována typickým oblakem páry vzniklé z hašení koksu. Pro hutě je typická silueta vysokých pecí s Cowperovými ohřívači větru. Lanové dráhy na dopravu uhlí nebo hlušiny v OKR již zmizely, ale zůstaly zde jiné liniové stavby. Je to plynové potrubí propojující koksovny, doly, hutě a chemické závody. Snaha o energetickou soběstačnost regionu povede k tomu, že plynovodní potrubí bude součástí krajiny ještě hodně dlouho. Lidé, kterým doly, koksovny, hutě a chemické závody přinášely práci a obživu a kteří žijí v tomto kraji, si zvykli na specifický vzhled okolního prostředí. Průmyslová krajina se dokonce stala objektem umělecké tvorby mnoha výtečných malířů a grafiků zde působících a zasloužila se tak o specifickou tvář části kulturního dědictví národa.

Ing. Jan Počta, CSc.

Související články:
Koksárenství v OKR III (25.07.2010)
Koksárenství v OKR II (21.07.2010)
Koksárenství v OKR I (17.07.2010)
[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
| Autor: administrator | Vydáno dne 29. 07. 2010 | 3313 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server