Jak se vyvíjela situace na úpravně uhlí Dolu Československá armáda.
Objevení uhelných slojí
v Karviné se datuje okolo roku
1776. Hornické práce začaly
v Doubravě v roce 1822. Jáma Eleonora
vznikla v roce 1854, Jáma
Bettina pak v roce 1855. V oblasti
byla vystavěna třídírna a prádlo.
Tato zařízení byla společná oběma
jámám.
V roce 1856 bylo zahájeno hloubení
Jámy Jindřich. Teprve v roce
1901 byla postavena jednoduchá
třídírna, která byla v létech
1922 – 1923 rozšířena Vítkovickými
železárnami na klasické třídění
uhlí. Vyráběly se tyto sorty
uhlí: kusové, kostka, ořech, krupice
a prach.
Ve stejném roce, tj. v roce 1856,
bylo zahájeno hloubení Jámy Františka.
Na závodě postavili třídírnu,
ze které se roztříděné uhlí dopravovalo
na dráhu, tj. k přepravci. Později
bylo uhlí z části přepravováno
do prádla na Jámu Hlubina, s níž
byla Františka spojena lanovkou.
Po úpravě se uhlí, opět lanovkou,
dopravovalo na koksovnu. Výhřevnost
uhlí byla 6900 – 7800 kcal
a popelnatost se pohybovala v rozmezí
2,75 – 11,25 % Ad.
O tři roky později, v roce 1859, je
zakládána Jáma Karel. V roce 1860
pak vzniká Jáma Jan. Na závodě Jan
byla postavena dvoulinková třídírna
o výkonu 2000 t/24 hod. Všechny
stroje byly elektrifi kovány a potřebná
elektrická energie byla odebírána
z elektrorozvodny při koksovně.
Uhlí bylo plynové, vhodné jak
pro koksování, tak pro topení
a hlavně pro plynárny. Na závodě
byla vybudována koksovna,
která měla 98 pecí soustavy Otto-
Hoffmann a Koppers, zařízených
na polopřímý způsob výroby vedlejších
zplodin. Na koksovně se
vyráběly sorty koksu v rozsahu
0 – 80 mm.
Konečně v roce 1870 pak byla
postavena Jáma Hlubina. Na závodě
vzniklo sazečkové prádlo systém
Baum s roční kapacitou 500 000 t,
které zpracovávalo uhlí ze závodu
Hlubina, Františka a Jindřich.
Vozy se posouvaly posuvným mostem
s elektrickým pohonem, dále
elektrickým vrátkem a čtyřmi koňmi.
Lanovky spojující Jámu Františka
a Jindřich s Hlubinou a odtud
s koksovnou při Jámě Jan měly
výkon 70 t/hod.
V roce 1951 došlo ke sloučení
dolů Jan-Karel, Františka, Jindřich
a Hlubina v jediný podnik Důl Čs.
armáda. Vedení OKD rozhodlo, že
zpracování vytěžené suroviny bude
zajišťovat centrální závod Jan-
Karel. V roce 1951 byla uvedena
do provozu třídírna, která sestávala
z klasického vybírání dřeva, popř.
jiných nežádoucích cizích předmětů
a z třídění na zrnitostní třídy,
jaké odběratelé požadovali.
Bezprostředně na třídírnu
navazuje úpravna uhlí, která byla
do provozu uvedena v roce 1954.
Úpravnu uhlí postavily fi rmy Škoda
Plzeň a ČKD Slaný.
V následujících létech nestačila
stávající třídírna a úpravna uhlí již
zpracovávat zvýšenou těžbu surového
uhlí, a také z důvodů snížení
pracnosti na třídírně a dosažení
lepší kvality expedovaných produktů,
byla třídírna v roce 1965
rekonstruována na těžkokapalinovou
úpravnu hrubého zrna s technologickým
zařízením francouzské
fi rmy Venot-PIC.
Surové uhlí (zrnitost 0 – max.
mm) vytěžené skipovým zařízením
je tříděno na třech vibračních třídičích
typ Scalpeur (úhrnný výkon je
800 t/hod.) na dvě zrnitostní třídy
0 – 60 mm a 60 – max. mm.
Surové uhlí (60 – max. mm)
je rozdružováno ve dvou kolesových
rozdružovačích typ Drewboy
(250 t/hod) na tři produkty. Jednotlivé
produkty jsou osprchovány
a odvodněny na třídičích typ
N 64, a dále drceny v jednoválcových
drtičích CA:
- prané uhlí je drceno pod 120 mm
a bezprostředně expedováno odběratelům,
nebo je možno ho (změnou
dopravní cesty) roztřídit
na zrnitostní třídy 30-80 mm, 50-
120 mm a expedovat jako energetické
tříděné prané uhlí
- meziprodukt je drcen pod 60 mm
a je přidáván k surovému uhlí pro
další zpracování na sazečkách
- hlušina je drcena pod 300 mm.
Původně byla dále zpracovávána
v drtírně pro potřeby základkového
hospodářství, nyní je nákladními
auty odvážena na odval nebo
nakládána do vagónů k přepravě
na větší vzdálenosti – mimo areál
Dolu ČSA.
Surové uhlí zrnitosti 0 – 60 mm
je upravováno na dvoulinkové
sazečkové úpravně o výkonu 2 x
300 t/hod. (první linka sazečkové
úpravny byla zprovozněna v roce
1953 a druhá pak v roce 1954).
Z homogenizačních a skladovacích
zásobníků (2 x 3 500 t) je surové
uhlí dopravováno na třídiče typ
N 61 k roztřídění na zrnitostní třídy
0 – 10 mm, 10 – 30 mm a 30 – 60 mm
pro další úpravu ve vzduchových
sazečkách typ Škoda (à/ 12 m2) ).
Surové uhlí zrnitostní třídy
0 – 10 mm je na sazečku dopravováno
hydraulicky a před samotnou
sazečkou je na obloukových sítech
odtříděno zrno 0 – 0,5 mm, které je
dále zpracováno flotací.
prané uhlí (0,5 – 10 mm) je
odvodněno na sítových třídičích
typ PZK a pak v odstředivkách
HVO – 1400. Před expedicí je
uloženo v kapacitních zásobnících.
meziprodukt je dále otevírán
(drcen) a přepírán na kontrolní
sazečce
hlušina je vynášena a odvodňována
v korečkových výtazích jednotlivých
sazeček. Původně byla
dále zpracována v drtírně kamene
na kvalitní základkový materiál.
Dnes je odvážena na haldu.
Jemné podíly, tj. surové uhlí 0 –
0,5 mm, jsou zahušťovány v kruhových
zahušťovačích Dorr o ø 24 m
a čerpány na pětibuňkové fl otační
baterie (typ VF 8,5 – Vítkovice), ze
kterých získáme dva produkty:
- flotační koncentrát („prané
uhlí“) je od roku 1998 odvodňován
na hyperbarických fi ltrech (2 x 96
m2) – původně na podtlakových
diskových fi ltrech
- flotační hlušiny o min. popelnatosti
Ad = 75,0 % jsou čerpány
do usazovací nádrže k následné
rekultivaci
- havarijní přetoky kalového oběhu
jsou čerpány do čistírny odpadních
vod.
Čistírnu odpadních vod tvoří
soubor venkovních velkoprostorových
nádrží, které v třístupňovém
čistírenském systému zajišťují
nejen čistění odpadních vod úpravárenského
komplexu, ale i čistění
odpadních vod z celého areálu
důlního závodu. Vyčištěná voda je
plovoucí čerpací stanicí čerpána
k opětnému využití v technologickém
procesu úpravy uhlí.
V průběhu uplynulých let byly
na úpravárenském komplexu
realizovány další rekonstrukce
a změny technologie, které měly
za cíl snížení provozních nákladů,
zlepšení pracovních a hygienických
podmínek na pracovišti
a v neposlední řadě i zajištění
kvality expedovaných produktů
a zajištění vyšších tržeb. Zdůraznit
bychom chtěli především realizaci
těchto akcí:
• 1965 již zmiňována rekonstrukce
třídírny na těkokapalinovou úpravnu
hrubého zrna
• 1967 výstavba plovoucí čerpací stanice
na třetím stupni čistírenského systému
• 1970 a 1975 přechod na skipovou
těžbu
• 1976 a 1977 rekonstrukce předtřídění
surového uhlí 0 – 60 mm na sazečkovém
prádle (instalace sítových třídičů
N 61)
• 1985 a 1986 rekonstrukce odvodňování
praného uhlí 0,5 – 10 mm na obou
linkách sazečkové úpravny
• 1986 montáž čelisťového drtiče pro
úpravu základkového materiálu včetně
kontrolního třídění
• 1986 výstavba přečerpávací stanice
odpadních vod z kanalizace dolu
• 1997 zahájení těžby kalů z nádrže
Doubrava 1 prostřednictvím sacích
bagrů
• 1998 přístavba budovy pro hyperbarickou
fi ltraci, montáž dvou hyperbarických
fi ltrů
V současné době uspokojuje
úpravna uhlí Dolu ČSA požadavky
odběratelů jak z hlediska sortimentu,
tak i z hlediska množství i kvalitativních
parametrů. Výsledným
produktem je koksová směs pro
báňské a hutní koksovny i nízko
sirnaté uhlí pro energetické použití,
tj. energetická směs praná, proplástek
a energetický prach. Náročné
výrobní úkoly, jež souvisejí
s těžbou, úpravou uhlí, údržbou
a expedicí produktů zajišťuje 190
pracovníků v dělnických profesích
a 13 technicko hospodářských pracovníků.
K 1. 7. 1995 byly sloučeny
závody Důl ČSA a Důl Doubrava
v jeden celek, přičemž byl
zachován název Důl ČSA. Dne
1. 4. 2008 došlo k dalšímu sloučení
Dolu ČSA, tentokrát s Dolem
Lazy. Doly vystupují pod společným
názvem Důl Karviná (závod
ČSA a závod Lazy).
V létě 1995 byly s Dolem Lazy
spojeny Doly Dukla a František.
Dne 1. 4. 2008 pak došlo k organizačnímu
sloučení Dolu Lazy
s Dolem ČSA. Doly vystupují pod
společným názvem Důl Karviná
(závod ČSA a závod Lazy).
Zbyněk Szostek
