Sedačková dráha vyšplhá z hloubky 1172 metrů během zhruba kilometrové trati o úctyhodných 285 metrů výše
Unikátní řešení pro
dopravu osob v rámci OKD použili
na závodě 2 Dolu Darkov. Do třicáté
sedmé sloje a připravované
čtyřicáté sloje v deváté kře, které
jsou hluboko pod úrovní 10. patra,
jezdí horníci speciální sedačkovou
lanovkou! Ta sestává ze dvou částí.
První lanová dráha, která byla
instalovaná v úklonném důlním
díle 2091, měří 1025 metrů. Druhá,
která je vybudována nad ní,
projíždí důlním dílem 2046 v celkové
délce 145 metrů.
Důležité je, že nejnižší stanice
lanové dráhy se nachází v hloubce
935 metrů pod úrovní moře (asi
1172 m pod povrchem), nejhořejší
stanice pak na úrovni 650 metrů
pod mořem (887 metrů pod povrchem).
Na o něco více než kilometrové
trati tak lanovky pomáhají
překonat úctyhodný výškový rozdíl
285 metrů!
„Průměrný úklon důlního díla
u první lanovky činí 11 stupňů, u druhé
dokonce 14 stupňů. Vyšlapat celou
tuto trasu pěšky by byl i na povrchu
úkol pro sportovce. V důlních podmínkách
ve více než tisícimetrové
hloubce je tato cesta ještě náročnější,“
vysvětlil důvody výstavby lanovky
technik důlních investic na Darkově
Bohdan Krzywoń.
Duchovním otcem realizace
sedačkové lanovky na Dole
Darkov je hlavní inženýr Dolu
Darkov Milan Andrýsek. Ten se
dozvěděl, že podobným způsobem
vyřešili dopravní problém
v lignitových dolech ve Slovinsku.
Zkušenosti, které tam
se svými spolupracovníky získal,
ho přesvědčily, že obdobný
dopravní systém lze použít
i v našich podmínkách.
„Slovinská firma nakonec
výběrové řízení nevyhrála, ale
projekt jsme realizovali,“ řekl
Krzywoń s tím, že lanovku
dodala frýdecko-místecká firma
Ferrit a stavební práce realizovala
firma Bastav CZ. Na instalaci
dráhy se podíleli také elektrikáři
z firmy Bucyrus.
Celá lanovka je tvořena
vlastně dvěma zcela samostatnými
lanovými dráhami. Je
samoobslužná, to znamená, že
každý horník si ji může v případě
potřeby zapnout a sjet
na pracoviště nebo naopak
vyjet na 10. patro. Základem
konstrukce drah je nekonečné
lano 6x19S o průměru 22 mm,
které je poháněno elektromotorem
umístěným v nejvyšším
místě dráhy. Ten, který uvádí
do pohybu dolní více než kilometrovou
dráhu, má výkon
55 kW. Horní lanovku pohání
motor o výkonu 22 kW.
Pevné jednomístné sedačky,
tak zvané závěsy, jsou na laně
umístěny vždy co 14 metrů.
U dolní lanovky jich je 143
a u horní 21. Lanovka se pohybuje
krokem, rychlostí 1,4 metru
za sekundu čili něco málo
přes 5 km v hodině. I proto
v nástupních a výstupních stanicích
(u dolní lanovky jsou tři,
u horní pak dvě) lanovka nezastavuje
a horníci na závěsy
nasedají a sesedají za pohybu.
„Zkoušel jsem to osobně
v rámci zkušebního provozu
a mohu říci, že to nepředstavuje
větší problém. Z bezpečnostního
hlediska je vše řádně
zajištěno a ošetřeno,“ zdůraznil
Krzywoń.v
Výstavba lanové dráhy pro
usnadnění přístupu na podpatrová
pracoviště je určitě
významným příspěvkem
ke zlepšení pracovních podmínek.
A jak se lanovka líbí
samotným horníkům? Kdo
si někdy zkusil šlapat v dole
do kopce, ví, že odpověď může
být jen jedna: Prostě super!
Bohuslav Krzyžanek