Na uvedené téma uvedl Jaroslav Semecký již padesátou klubovou besedu v úterý 29. června 1999. Vzpomínal na Lánskou akci, při níž jako horničtí učni nastupovali do hornických učili také dívky. Poválečné nadšení počátkem padesátých let pro budování vlasti těžce postižené válečnými událostmi přivedlo do těžkého průmyslů mnoho mladých lidí, kteří viděli dobrou budoucnost také v hornickém povolání. Původní nadšení dívek, že se budou rovnat svým vrstevníkům - chlapcům také při těžké fyzické práci pod zemí muselo být v krátkostí redukováno. Tehdejší mladá Československá republika přistoupila vydaným zákonem k Ženevské konvenci o zákazu zaměstnávání žen a mladistvých pod zemí a z toho důvodu se muselo řešit příští uplatnění "hornických" učenek.
Tehdejší rozvíjející se těžký průmysl však měl také odpovědnost vůči svým zaměstnancům a zajištění jejich zdraví při práci. Na každém důlním a povrchovém pracovišti se budovaly Stanice první pomoci a závodní zdravotní střediska. V Ostravě a v Karviné se budovaly Hornické polikliniky v Ostravě, v Orlové, v Karviné a v Havířově také Hornické závodní nemocnice. Tato zařízení potřebovala velký počet středně zdravotnických pracovnic-zdravotních sester.
Usnesením vlády bylo zajištěno, že děvčata - učenky z Lánské akce, která dovršila 18 let byla přeřazena pod ministerstvo zdravotnictví. Dostalo se jim šesti měsíčních internátních kurzů pro sanitářky ve zdravotnictví. Tyto pak po absolvování kurzů nastupovaly do zdravotnických zařízení OKD.
Většina těchto mladých bývalých hornických učeněk se ve zdravotnictví velmi dobře uplatnila, doplnila si své vzdělání studiem na středních zdravotnických školách s maturitou jako diplomované zdravotní sestry, v hygienické službě jako hygienické asistentky a rovněž jako osvědčené zdravotní sestry v Rychlé záchranné službě.
I když od doby jejich nástupu do zdravotnictví na dolech uplynulo již několik desítek let, jsou ještě některé tyto bývalé hornické učeňky zdravotnice v plné pracovní síle a jen litují, že se již nadále nemohou věnovat té práci, kterou milují - práci pro zdraví svých pacientů havířů, když už v ostravském regionu aktivních havířů není.
Ženevská konvence o zákazu práce žen byla poplatná době, kdy byla přijata, protože práce havířů byla velmi fyzicky namáhavá. V pozdějších létech byly již úlevy zejména pro práci žen v technických službách v podzemí. V některých zemích, například v USA se práce žen v podzemí stala prestiží v ženském hnutí v boji o rovnoprávnost žen. V Americe mají ženy pracující pod zemí svou vlastní odborovou organizaci, která chrání zájmy žen, pokud by byly odmítnuté pro práci pod zemí, považovaly by to za diskriminaci. Stejně tak již pracují ženy pod zemí v určitých profesích ve Španělsku a také v konzervativním Německu.
Ing. Lubomír Hájek
