Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 16.09.2020 do 23.09.2020

Sekce KOMENTÁŘE
22.09.2020Nike Running Shoes For Men

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Pobočka Havířov

Zeleň města – města budoucnosti

Radost

Odborná konference se konala 5. listopadu 2009 v rámci vítězství soutěže Město stromů v Kulturním středisku Radost.

Výtažek z předmluvy primátora statutárního města Havířova Františka Chobota, Radost po celou dobu existence města Havířova je jeho jméno spojeno s přívlastkem město zeleně a také město květů. V letošním roce jsme se rozhodli přihlásit do soutěže Město stromů, abychom náš přístup k ochraně životního prostředí v symbióze s kvalitním prostředím pro bydlení představili široké veřejnosti. Péče o veřejnou zeleň je jedna z našich priorit v dlouhodobé koncepci života obyvatel města.

Význam konference vidím především v tom, že si její účastníci mohou předat zkušenosti s péčí o zeleň v různých městech republiky.

Konference byla rozčleněná do tří základních části:

Význam zeleně, kvalita životního prostředí
Péče a rozvoj městské a příměstské zeleně
Zelená města a průmysl

Radost

Pro orientací uvádíme některé části velice hodnotných přednášek V první části kterou moderoval Ing. Eduard Heczko
Přednesl Ing. Petr Šiřina
ve své přednášce „Veřejná zeleň - sociální prostor“ Kde se zabýval sociálním působení veřejné zeleně do dvou základních okruhů: vliv na chování uživatele vůči prostředí, vliv na chování uživatelů navzájem.

Agregát

Ing. Karel Mokroš se zabýval „zásady a principy řešení zeleně z hlediska urbanistických“.
Kde uvedl. Zeleň je přirozenou nenahraditelnou součástí životního prostředí, je nezastupitelnou složkou velkých územních celků, obcí, zón a krajiny. V procesu urbanizace a souběžného narůstání některých negativních jevů, které ji provázejí, se dostává do popředí potřeba regenerace lidských sil a to v přírodním prostředí.

Míru problémů spojených s péčí o zeleň a s novou tvorbou zeleně ve volné krajině lze odvodit i z rozvoje jednotlivých hospodářských odvětví a to především z hlediska jejich úrovně respektování krajiny jako více funkčního prostoru.

Halamčíková

Ing. Alena Halamčíková přednesla „Problematiku obnovy zeleně v sídlech s plošnou ochranou“
Kde zdůraznila zejména. Proměny tváře našich měst a vesnic v uplynulých dvaceti letech lze hodnotit jako velmi zásadní, v naprosté většině jde o výrazné zhodnocení jejich doposud zanedbaných architektonických a urbanistických hodnot, pro které byly prohlášeny za území se specifickými zájmy ochrany památkové péče. Povědomí o rozsahu kulturního dědictví bylo do doby nedávné opomíjeno a ani dnešní kulturní úroveň společnosti výrazně orientované na spotřebu bohužel nedává dostatečné záruky, že lidé současnosti budou schopni zachovat jej nebe v plné šíři a přidat něco skutečně nadčasového dalším generacím.

Flek

Ing. Stanislav Flek představil v zajímavé přednášce „Vývoj sortimentu dřevin a technologii pěstování – současné trendy“
Nikdo dnes nepochybuje o tom, že v urbanizované krajině a v prostředí Domrovskýintravilánu měst vládnou rozdílné pedologické a klimatické podmínky než v relativně přirozeném prostředí mimo tato místa. Také není žádnou novinkou, že bychom díky těmto změněným podmínkám měli přizpůsobovat výběr sortimentu (druhů kultivarů) vhodných dřevin a to tak, aby zeleň mohla plnit své funkce tzn., že musíme vybírat takové druhy a kultivarv, které na daných lokalitách budou zdárně prospívat. Na druhou stranu je v posledních deseti letech zřetelný trend některých správců zeleně a úředníků státní správy tento výběr korigovat ve prospěch domácích druhů. Dlužno říci, že po zkušenostech s invazivními dřevinami, jako je Acer negundo, Robinia pseudoacacia apod., je tato ostražitost na místě. V každodenní praxi pak zde proti sobě stojí dva pohledy. Na jedné straně zahradní architekt, navrhující sortiment, u něhož je vysoká pravděpodobnost efektivního růstu a estetické hodnoty. Na straně druhé ekolog vnímající rizika. V tomto sporu nelze dát jednoznačně za pravdu jedné straně.

Mayerová

V druhé části kterou moderoval Ing.Petr Šiřina
vystoupila Ing. Zdena Mayerová s přednáškou „ Péče o zeleň v Havířově, Městský mobiliář součást zeleně“
Město Havířov má 358 ha veřejné zeleně a cca 150 ha ostatních ploch, které udržuje. Na 220 ha město provádí intenzivní údržbu zeleně, jedná se především o parky, středové pásy mezi vozovkami, zelené pásy kolem komunikací, dvorové části, zeleň ve výškové zástavbě, proluky, významné plochy zeleně a na zbytku zelených ploch provádí 2-5 sečí trávy a případně provádí další potřebné zásahy do zeleně. Údržba zeleně je zajišťována odborem komunálních služeb Magistrátu města Havířova.
KPHMO Vzhledem k tomu, že zeleň ve městě je přibližně ve stejném stáří cca 45-50 let, musí město stále navyšovat finanční prostředky na údržbu, zejména na ořezy a kácení stromů a keřů. Například v roce 1993 vynaložilo město na údržbu zeleně cca 4 mil. Kč a v současnosti je to cca 30 mil. Kč.

Smola

Ing. Jan Smola přednesl „Ochrana zeleně v krajině na území města Havířova".
Současná příměstská krajina, do níž expanduje rozvoj sídel prostřednictvím průmyslových zón, nákupních center i obytných satelitů, skýtá překvapivě mnoho možností k ochraně rozptýlené zeleně i celých biotopů. Především lze k ochraně a zakládání přírodě blízkých formací dřevin využít zejména nivy vodních toků. Vodoteče a jejich nivy požívají ochran ze zákona jako významné krajinné prvky, jsou dále v územních plánech obcí a měst vedeny jako součásti územních systémů ekologické stability a z hlediska vodohospodářského hrají důležitou úlohu v protipovodňové ochraně sídel. Vymezením záplavových území vodních toků a jejich důsledným respektováním v územních plánech obcí získáme potřebný prostor pro revitalizaci příměstské krajiny a pro doplnění chybějící zeleně v ní. Úzké nivy drobných potůčků a říček i široké nivy velkých řek se tedy stávají důležitými útočišti nejen pro druhově pestrá společenstva rostlin a živočichů, ale jsou také významnými zónami odpočinku pro stále stresovanější obyvatele měst, v nichž lidé nalézají klid a tolik potřebný kontakt s přírodou i jejími obyvateli. Pokračující urbanizace si tak zcela paradoxně vyžaduje ochranu vodních toků a jejich údolních niv v co možná nejpřirozenější podobně s přírodě blízkými rostlinnými společenstvy břehových porostů a luk.

KPHMO

V přednášce Mgr. Kateřiny Kuželové „Zeleň v Novém Jičíně“
Zdůraznila nejen historii, ale hlavně dnešní starosti u údržbu zeleně.

Ing. Daniel Jeřábek se podělil o zkušenosti v přednášce „Péče o veřejnou zeleň v kontextu rozvoje statutárního města Hradec Králové“.

Divoký

„Informace o statickém selhání stromu ve Zlíně dne 22.1.2009“ přednesl účastník řízení pan Divoký.
Věnoval se pádu stromu na zastávce autobusu při zranění a úmrtí osob. Zjišťování příčin. Jeho následky a následná opatření, aby se takové příčiny nepakovaly. Účastnici si určitě vzali příklad této nehody pro svou prací.

V třetí části s názvem „Zelená města a průmysl“ kterou moderoval Ing. Josef Kimer CSc.
Kupka Vystoupil Ing. Jiří Kupka, PhD.
S přednáškou „Prvky hornické krajiny v ochraně přírody(?)“
Zdůraznil, že důlní činnost není tou největší devastující lidské činnosti na krajinu. Dále uvedl, že některé rekultivační části samotné krajině i prospěly. Nezapomněl se zmínit o hořící haldě Ema v Ostravě kde jako rarita v ČR je vlastně turistickou atrakcí.

Janků

Na závěr přednášek přednesl člen Klubu přátel hornického muzea v Ostravě Ing. Petr Janků velice zajímavou přednášku „Ekologie a hornická činnost“.
Věnoval se zejména tématu, hornický provoz a jeho dopady na životní prostředí. V lidnaté části Moravskoslezského kraje je stále živé. Přímé vlivy hlubinné těžby uhlí byly situovány na rozlehlém území od státní hranice s Polskem na severu, Ludgeřovic na západě, přes Ostravu dále na východ do Louk u Karviné, k jihu pak přes Paskov k Frýdku Místku. Vlivy hornické činností se jistou měrou dotkly i Frenštátu pod Radhoštěm.

Závěrem byly některé diskuse velice zajímavé.

Na konání konference "Zelená města - města budoucnosti" spolupracovali:
Národní památkový ústav, územním odborným pracovištěm v Ostravě,
VŠB-TU Ostrava,
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.,
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, pobočka Havířov.

| Autor: administrator | Vydáno dne 08. 11. 2009 | 3429 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server