Těžba uhlí Indie trvale narůstá. V roce 2006 Indie vytěžila 437 mil. tun uhlí a zaujala tak třetí místo v celosvětovém žebříčku těžby uhlí. Současné indické hornictví jde směrem technického rozvoje a zvyšování produktivity. Přesto zůstává Indie rozvojovou zemí s 60 % gramotnosti a převažující ruční těžbou uhlí v hlubinném hornictví.
Uhelné hornictví Indie
Indie disponuje bohatými zásobami černého uhlí permského stáří a omezenými zásobami uhlí hnědého. Prozkoumané zásoby černého uhlí vystačí Indii při současném objemu těžby na více jak 200 let. Plytce uložená ložiska černého uhlí těžena z 85 % povrchově se nachází ve východní a střední Indii. Hlubinná těžba dosahuje hloubek v průměru 250 - 300 m pod povrchem.
Jedním z autorem navštívených hlubinných dolů byl Důl "GDK No.1&3 INCLINE " společnosti Singareni Collieries Company Limited (SCCL) ve střední Indii. Důl byl v době návštěvy autora v únoru 2008 otevřen třemi úpadnicemi o délce 1200 m s nejhlubším pracovištěm 355 m pod povrchem. Plánovaná denní těžba dolů 850 t byla realizována metodou „board and pillar“ (pilířování) ze tří těžebních bloků. Těžba uhlí z vzájemně se křižujících chodeb, ražených klasickou technologií trhacích prací byla těžena pomoci košíků. Těžební kolektiv na čelbě byl obsazen pěti pracovníky pro nakládku transportních košíků, a pěti nosiči košíků (obr. 1). Transportní košíky o průměru 60 cm, nosnosti 40 kg uhlí, byly přenášeny důlními pracovníky na vzdálenost 5 až 40 m z čelby do důlních vozů o objemu 1,5 m3. Vzdálenost přenášeného uhlí závisela na vzdálenosti položení kolejí od čelby. Důlní výkon společnosti v roce 2006 byl 0,85 t.sm-1. S celkového počtu zaměstnanců dolu 1450 bylo vyškoleno 14 dobrovolných báňských záchranářů (více Uhlí RGP 10/08).
Prof. Ing. Alois Adamus, Ph.D.
foto autor
Přednáška přednesena na setkání členů klubu přátel hornického muzea v Petřvaldu dne 12. 3. 2009 presentovala postřehy z indického uhelného hornictví a báňského záchranářství, které získal autor v rámci návštěv Indie v roce 2000 a 2008.
