Katalog starých důlních děl v OKR

Příspěvek pracovníků DIAMO, s. p. o. z. ODRA široké hornické veřejnosti k historii dobývání.

V OKR je černé uhlí dobýváno více než 200 let. Již v počátcích hornické činnosti na ložisku rozlišovalo tehdy platné horní právo fázi průzkumu, označovanou jako „kutání“, od následného dobývání. Až v případě pozitivního kutání, nafárání uhelné sloje jamou nebo štolou, mohl kutéř požádat o udělení jedné nebo více důlních propůjček, které zakládalo právo na dobývání. Propůjčka byla nehmotným majetkem ve vlastnictví těžaře.

Zde si již můžeme připomenout, co vlastně staré důlní dílo (SDD) je a kdo za něj nese zodpovědnost. Dle odst. 1 § 35 zákona 44/1988 Sb. ze dne 19. dubna 1988 o ochraně a využití nerostného bohatství (Horní zákon) se pod pojmem „staré důlní dílo“ rozumí důlní dílo v podzemí, které je opuštěno a jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje, nebo není znám.

Mezníkem pro zařazení jednotlivých dolů i jam do skupiny starých důlních děl bylo znárodnění dolů v roce 1945. Dne 24. října 1945 byly dekretem č. 100 znárodněny zestátněním, mimo jiné, i podniky provozované podle Horního zákona. Vláda České republiky pak svým rozhodnutím ze dne 16. 11. 1945 zřídila k 1. lednu 1946 ústřední orgán pro hornictví - Československé doly, národní podnik.

Všechny zaniklé doly, jakož i jednotlivé jámy a štoly, které nebyly k 1. 1. 1946 převzaty do správy tohoto nově ustaveného národního podniku, jsou považovány za stará důlní díla (SDD). Zbývající likvidované doly, uzavřené po 1. 1. 1946 a jejichž provozovatel nebo právní nástupce je znám, jsou zařazeny do skupiny opuštěných důlních děl (ODD).

V praxi to znamená, že v případě SDD se jedná hlavně o důlní díla, která byla provozována, likvidována či opuštěna v údobí nejstarší hornické činnosti, tj. v době kutacích prací a štolového dobývání. V dnešní době jsou SDD v OKR potenciálním zdrojem rizik, kterými jsou zejména nekontrolovatelný výstup metanu na povrch a případné propady terénu v jejich okolí. Podle ustanovení odst. 4 a 5 § 35 Horního zákona zabezpečí Ministerstvo životního prostředí České republiky (MŽP ČR) v nezbytně nutném rozsahu zajištění nebo likvidaci těch SDD a jejich následků, která ohrožují zákonem chráněný obecný zájem. Současně MŽP ČR podrobněji upravilo obecně závazným právním předpisem způsob zjišťování SDD a vedení jejich registru Českou geologickou službou - Geofondem.

Práce na vytvoření Katalogu jam, štol a dolů v OKR, evidujícím důlní díla ústící na povrch, začaly kolem roku 1995, kdy bývalý vedoucí ODMG (odboru důlního měřictví a geologie) na Dole Vítězný únor v Ostravě Ing. Jaroslav Klát s pracovníky své firmy Báňský výzkum, poradenství a ekologie začal shromažďovat údaje o starých důlních dílech v ostravsko – karvinském revíru. Výsledkem pak bylo tištěné vydání katalogu starých důlních děl. Vzhledem k velkému počtu jam a štol bylo do roku 1998 vytvořeno celkem 15 dílů katalogu (13 dílů pro jámy a 2 díly pro štoly) podle geografického uspořádání v ostravsko-karvinském revíru.

Účelem rozsáhlého katalogu bylo poskytnout krátkým textem a grafickým zobrazením hlavní informace o sledovaných jamách formou 4 listů pro každou jámu nebo štolu. Jednalo se o následující údaje:

Tyto zpracované katalogy pak byly hlavním podkladem a zdrojem informací pro činnosti na dohledávání, zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl. Vlastní práce na zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl, pod záštitou MŽP ČR, byly zahájeny v roce 1999 a pro stará důlní díla v OKR prakticky ukončeny koncem roku 2007. Zajišťováním a likvidací SDD se v uvedeném období zabývaly organizace VVUÚ, a.s. Ostrava – Radvanice, OKD - DPB Paskov, a.s., UNIGEO Ostrava, a. s., a DIAMO, s. p., o. z. ODRA.

V rámci těchto zajišťovacích prací a likvidací SDD byly získávány nové poznatky a údaje o důlních dílech, kde v první řadě byl brán zřetel na upřesnění skutečné polohy vlastních SDD. Těmito novými obdrženými informacemi ztrácely dříve zpracované katalogy svou aktuálnost. Po zhodnocení dílčích informací byl dán podnět k vypracování nového katalogu starých důlních děl v OKR, který by již v sobě zahrnoval inovaci a aktualizaci původních údajů. Tyto údaje by sebou nesly všechny důležité informace, týkající se provedených prací u předmětného díla, včetně aktuální fotodokumentace skutečného místa vyústění a způsobu jeho zajištění.

Nový katalog starých důlních děl byl zadán odštěpnému závodu ODRA k vypracování Ministerstvem životního prostředí ČR, odborem ochrany horninového a půdního prostředí, na základě dodatku dříve uzavřené smlouvy o dílo, řešící zajišťování nebo případnou likvidaci SDD v období let 2004 až 2007. Práce na katalogu byly zahájeny na jaře roku 2008 a ukončeny jeho předáním MŽP ČR v lednu 2009. Na státním podniku DIAMO, o. z. ODRA, se na těchto pracích podílel pracovník odboru Bezpečnosti hornické krajiny, důlní projektant Karel Stoklasa.

Nově zpracovaný katalog obsahuje celkem 476 starých důlních děl, nacházející se v ostravské, petřvaldské a karvinské dílčí pánvi. Všechna tato důlní díla byla v létech 1999 až 2007 zahrnuta do programu rekognoskace, zajišťování nebo likvidace, jehož výstupem byla i závěrečná zpráva o každém důlním díle. Pro získání údajů do nového aktualizovaného katalogu OKR bylo nutno prostudovat jednotlivé závěrečné zprávy SDD a porovnat je s údaji starých dílů katalogu Ing. Kláta. Každé SDD pak vyžadovalo zpracování všech existujících a dostupných dokladů do digitální podoby. Všechna takto digitalizovaná data byla postupně shromažďována v ucelené databázi uživatelského prostředí programu Microsoft Office Access pro snadný a rychlý přístup k jednotlivým informacím a rozdělena do následujících skupin údajů jednotlivých SDD:

Dále byla vytvořena pro rychlou orientaci a přehled široké škály dat přehledná sestava, rovněž rozdělená do logických skupin dat, v programu Microsoft Office Excel. Vzhledem k velkému množství a rozsahu textových a obrazových příloh nebyl zatím katalog, po dohodě se zadavatelem – Ministerstvem životního prostředí ČR, tištěn, ale ponechán pouze v digitální podobě v uživatelských programech a zadavateli předán na DVD nosičích. Na závěr můžeme říci, že bylo vytvořeno profesionální dílo, které ještě po dlouhou dobu bude sloužit budoucím generacím zabývajícím se problematikou hornictví v České republice, konkrétněji dobýváním černého uhlí v OKR. A my se můžeme těšit na brzké zpřístupnění dat tohoto katalogu na internetových stránkách České geologické služby - Geofondu.