Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 04.12.2023 do 11.12.2023

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Horník

Z havíře se stal údržbář a průvodce

Papala

Mezi spoustou zajímavostí, které nabízí Národní kulturní památka Důl Michal v Ostravě- Michálkovicích, je i jedna specialitka. Tou je výklad bývalého havíře a michálkovického rodáka Jaroslava Papaly, vedený v pravé a nefalšované ostravštině. Šedesátiletý důlní zámečník specialista a nyní údržbář michálkovické šachty provází zejména Pražáky a návštěvníky z Čech. Jeho komentář má úspěch a rozšiřuje pražské obzory o znalosti z poněkud jiného světa.

„Víte, co to jsou ograbule?“ zeptá se třeba Jaroslav Papala a odpovědí mu jsou nechápavé pohledy. „To byly ženy, které robily na třídírně a přebíraly z teho uhlí ten kameň. To byly malé baby, ale svaly to mělo jako já kitu,“ vysvětluje michálkovický horník a rozpovídá se o lidech a životě na „jeho“ šachtě. Náměty mu nechybějí. Na tehdejší Důl Petr Cingr přišel z Bastra a do roku 1992 tu odfáral 13 let. Pracoval v nízkých slojích – jak se říká „pod štokrlou je vysoko“ – a na svoji „fachu“ nedá dopustit. „Jsem malý a všude jsem se dostal. Práce se mi líbila, a velmi. A také tam byla sranda, cypovin se narobilo až dosť,“ vzpomíná s úsměvem.

Papala      Shodou okolností to byl právě on, kdo vyfáral v poslední kleci, která vyjela v roce 1993 z michálkovické jámy. Tehdy mu ale do smíchu nebylo. „Tuž koho by to, kurnik, něnasralo, když jsem musel opustit svůj důl,“ formuluje to po svém Jaroslav Papala a se sobě vlastní vehemencí vysvětluje, že k šachtě ho vázalo a váže silné pouto. „Bo já nejsem z těch, který by přeskakoval z jedne roboty na druhu, tak jak by trenky na řiti měnil,“ říká a zní to trochu jako vyznání.

I proto důl neopustil ani po jeho uzavření. Jako údržbář nyní „glancuje“ historické stroje, zajišťuje opravy, úklid, malování nebo třeba seká trávu. Havírna to není, ale stále je to šachta. A jsou tu samozřejmě i rozsáhlé sbírky, na které se rád chodí dívat a rád o nich vypráví návštěvníkům. „Zajímavé je všechno, alespoň já jako zkušený havíř mám ke všemu vztah,“ přesvědčuje Jaroslav Papala a zve k prohlídce michálkovické památky. „Ti, kteří to nikdy neviděli, jsou z toho úplně hotoví,“ slibuje silný zážitek.

Bohuslav Krzyžanek

[Akt. známka: 3,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
| Autor: administrator | Vydáno dne 15. 06. 2009 | 1954 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Bohuslav Krzyžanek
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server