Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 07.12.2018 do 14.12.2018

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2016
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Rudné hornictví

HORNÍ SLAVKOV, KRÁSNO, ČISTÁ

Krásno

Společný jmenovatel těchto měst je cín . Od západočeského Lokte proti proudu potoka jej v cínových krupkách mezi písky pravděpodobně objevili ve svých dlaních a miskách dávní rýžovníci. Prospekce vedla pak k těžbě a k vzniku výše uvedených měst. V posledních letech se jejich báňské dějiny i publikačně více připomínají. Mimo dalších institucí také Nadace Georgia Agricoly, region Slavkovský les, dbá o pokud možno vyrovnaný a hlubší pohled na tradici českého cínu, který vedle anglického , patřil mezi evropské montánní zajímavosti a důležité tržní zboží .V roce 2007 zmíněná nadace vydala o dole Jeroným Čistá stejnojmennou brožuru. Téměř 50 stran převážně fotografií ukazuje včetně i drobných detailů výsledky ruční práce v chodbách a komorách tak názorně, jako snad žádná jiná publikace předtím! Ve stejném roce vyšla monografie Ing. Rudolfa Tomíčka (1948) BAŇSKÉ ZÁKONODÁRSTVÍ v historii královských horních měst Horní Slavkov, Krásno, Čistá. Knížka, prohlubující naše znalosti o vlivu základních právních norem (Jihlava, Kutná Hora ) na místní specifické regule , by měla brzo nalézt svého zdatného odborně právního recenzenta . Tím by ještě lépe vyniklo toto nové zaměření autora knížek jako Obrázky ze života města H. Slavkov, práce o těžbě uranu tamtéž nebo Historie vojenského újezdu Prameny.

      Loňský rok přinesl také z okruhu VŠB Ostrava monografii k výzkumu faktorů ovlivňujících stabilitu středověkého dolu Jeroným v Čisté a z webových stránek Hornické matice z r. 2006 je možné si stáhnout k cínu a jeho těžbě ve Slavkovském lese z pohledu archeologie téměř tři desítky stran studie Ladislava Holíka včetně hlavních odkazů na prameny a literaturu. Badatel, který si osvojí uvedené práce , rozšíří svůj obzor směrem, který otevřela k slavkovskému cínu výchozí, základní a známá monografie Majerova (1969).

S podzimem 2008 a letošním jarem vrací se Nadace Georgia Agricoly, region Slavkovský les díky Tomíčkově iniciativě k problematice nedokončeného výzkumu Národního technického muzea (1980-1985) v terénech mezi Krásnem a Slavkovem. Tamní prozkoumaná superpozice stoupovny a mlýna mezi dalšími obdobnými provozy přinesla desítky mlýnských kamenů, vzorky dřev pro dendrologické zkoumání , fotografickou a filmovou dokumentaci. Teprve nyní se otevřela možnost k syntetickému zpracování a muzejní katalogizaci pro muzejní fondy Karlovarského kraje a vystavení v Krásně.

Miloš Zárybnický

[Akt. známka: 1,67 / Počet hlasů: 3] 1 2 3 4 5
| Autor: Miloš Zárybnický | Vydáno dne 01. 06. 2009 | 4501 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Miloš Zárybnický
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server