Klub přátel Hornického muzea OKD připravil pro své členy zajímavou exkurzi.
Fárat v Ostravě několik set metrů pod zem je vzácností. Jedinou příležitost k tomu dává vodní jáma bývalého dolu Jeremenko. Její těžní zařízení je v provozu jen proto, aby se lidé a potřebný materiál dostali k čerpadlům. Ta ženou důlní vody
nahoru a odvádějí je do řeky Ostravice. Je to jediný možný způsob, jak zabránit stoupání hladiny vody, která by mohla zaplavit činné doly na Karvinsku.
A právě tam 21. ledna sfáralo 14 členů Klubu přátel Hornického muzea Ostrava, kteří se za doprovodu provozovatelů jámy, zaměstnanců státního podniku Diamo, podívali, jak to všechno funguje. „Byl jsem překvapený mohutností čerpadel, ale také jejich tichým provozem,“ říká jeden z účastníků exkurze Pavel Sisr, bývalý
horník dolů Rudý říjen a Cingr. „Jejich tiché šumění přehlušoval jen ventilátor separátního větrání.“ Jak dále uvedl, bývalí horníci navštívili mj. strojovnu skipu a ocitli se také na jeho ochozu. „Byl z něj úchvatný pohled na Ostravu,“ usmívá se.
A aby toho nebylo málo, o týden později se zajeli podívat na vodní jámu bývalého dolu Žofie v Orlové. Zde přitéká 37 litrů spodní vody za vteřinu. Aby se dostala z 630metrové hloubky nahoru, o to se starají dvě čerpadla, z nichž každé zvládá vytlačit 52 litrů za vteřinu. Čerpání je tzv. kaskádovité, to znamená, že nejdříve tekutina putuje z 9. na 8. patro a teprve pak na samotný povrch.
„Byl to pro nás velký zážitek, opět fárat do hlubin a nadechnout se atmosféry podzemních vodních jam,“ svěřuje se Sisr. „Podařilo se nám to díky Stanislavu Žákovi z našeho Klubu přátel HM, který vše zařídil, a vstřícnosti podniku Diamo. Dík patří i našim průvodcům Buhuslavu Musialkovi a Janu Parýzkovi. Je milé, že nezapomínají na své starší kolegy. Děkujeme, chlapi,“ dodává.
