Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 21.03.2024 do 28.03.2024

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Historie

HORNICTVÍ VE SLEZSKU

Slezsko patřilo k zemím s velikým nerostným bohatstvím. Již od doby kamenné se těžil nefrit a serpentin v Dolním Slezsku v okolí hory Šlenzy. V okolí Kladsku se těžila měď a cín a vyráběl se bronz. Podél Odry se na 17 místech v zemních výhních vyrábělo železo. Ve 2. polovině 1. tisíciletí se na řekách Bóbru, Knize, Kaczavě v nynějším polském a Olešničce, Prudniku, Černé, Bílé a Prostřední Opavě a Opavici v nynějším českém Slezsku rýžovalo zlato. K hlubinnému dobývání zlata se přistoupilo v Horním Benešově v roce 1247, Zlotoryjí 1331, ve Zlatých Horách 1339. Stříbro se dobývalo od roku 1136 u Bytomi. Dále se dobývalo u Turnovských Hor u Javoru, v Kladsku a Valbřichu. Doprovázelo zlato ve výše jmenovaných lokalitách. Od 16. a 17. století se pozornost přesouvá k těžbě železných rud. Rozsah jejich nalezišť je daleko větší v oblasti okolí Opole, Turnovských Hor a Bytomi na východě a severního podhůří Krkonoš na západě v nynější polské části Slezska. V českém Slezsku je to Bruntálsko 1328, Jesenicko 1405 a Pobeskydí 16. století. Postupně vznikají lesní hutě a hamry, které se opírají o dřevouhelnou palivovou základnu. U Bytomi se dobývá i zinek.



Uhelné hornictví

Na dobývání rud navazuje dobývání černého uhlí. Nejstarší dobývání černého uhlí v Dolním Slezsku je kolem Valbřichu, v lokalitě Bórkow v Kladsku 1545 a v knížectví svidnicko-javorském z roku 1550. Dolnoslezská pánev z okolí Valbřichu překračuje směrem na jih hranici Čech k Žacléři. Tady na Dole Jan Šverma tvrdí, že jejich hlubinný dul z roku 1570 je nejstarším hlubinným dolem na černé uhlí ve střední Evropě (těžil do roku 1992 a dosáhl hloubky 996 m).

V hornoslezské uhlonosné oblasti jsou první zprávy z dobývání z roku 1540z Rudy Šlonske. O 100 let později se dobývá u Tenčynki a Murcek. Se soustavným dobýváním se začíná po roku 1740 v nynější polské části a po zaznamenaném objevu černého uhlí v roce 1763 se soustavně dobývá v nynější české části Slezska od roku 1780.

K mimořádnému rozvoji hornictví v Hornim Slezsku, jehož význam byl celoevropský, dochází poté, kdy se v oblasti rozvinulo hutnictví především železa a také niklu a kdy oblast dostala železniční spojení s ostatní Evropou. V nynější polské části hornoslezské pánve se mezi lety 1919-1939 vytěžila 1 miliarda 50 milionu tun, což představovalo 5 % světové těžby černého uhlí.

Po roku 1945 byla otevřena řada dolu. Značně pokročil proces mechanizace i automatizace. Pro pracovníky dolu byla vybudovaná nová sídliště i města. Jsou to Tychy a Ligota v Polsku a Havířov v České republice. Vrcholu těžby bylo dosaženo v 70. a 80. letech 20. století.

Od počátku 90. let 20. století probíhá proces restrukturalizace ekonomik Polska a ČR. Probíhá útlum hornické činnosti.

Karel Slíva                      

Zpracováno podle Encyklopedie Slezska Díl I a Podzemí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Bílková, Cílek, Hromas, Novotná, Vávra.

[Akt. známka: 1,50 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
| Autor: Karel Sliva | Vydáno dne 22. 01. 2009 | 2187 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server