Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 13.09.2019 do 20.09.2019

Sekce KOMENTÁŘE
15.09.2019Pandora Charms Jewelry

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2016
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Informace

Důl Jeroným

Komora

je od 1. 7. 2008 národní kulturní památkou.


Vracím se k středověkému Dolu Jeroným, který jsem navštívil 11. 6. 2008 se skupinou zastupitelů z Karlovarska. Portál je pár metrů pod úrovní státní silnice. Po úvodních pár metrech, zajištěných TH výztuží, mám pocit, že klesám do jeskyně. Nikde není žádná rovina, žádná pravidelná plocha. S fotoaparátem v ruce si někde klekám, jinde se loktem opírám o stěnu, ale převařuje pocit autenticity, po stejné skále lezli havíři před čtyři sta padesáti lety.

Je vidět, jak starci šli dolů po rudě, vybírali jen kovnaté partie. Až když se objevila spodní voda, razili rovné vyspádované dědičné štoly. Ta, odvodňující Jeroným, je jinde, za spodním portálem. Jsme v čase před zavedením střelného prachu do podzemí, tehdejší havíř vlastníma rukama, mlátkem a želízkem, vysekával ze skály rudninu. Denní postup byl tak centimetr dva za směnu, někdy ještě méně. Tedy na to, co stačil během směny vyrazit, stačil jeden kožený vak.

Po ohni Někde ze stropů a boků vystupují z černých sazí vrypy ve skále. Cín se nevyskytuje v žilách, ale v pních, které se dobývaly komorovým způsobem. Jediným pomocníkem byl středověkému havíři oheň, který se v komoře zapálil a horninu teplem roztahoval. Po ochlazení, tedy smrštění, se ve skále objevily trhliny. Snahou tehdejších havířů bylo vylomit špičákem ze stropu větší balvan, pokud to šlo, celý blok, který se pak na zemi roztloukal, havíř se mohl rozpřáhnout. Byla to nebezpečná dřina, pracovalo se v horku a kouři.

Tento způsob práce je podrobně popsán a nakreslen v knize Báňské řády horních měst Horní Slavkov, Krásno a Čistá, jejímž autorem je právě Ing. Rudolf Tomíček, který stojí dole, v největší komoře a vysvětluje: „Největším nalezištěm cínu byl Huberův peň a pak Schnödův peň u Krásna, kde byly komory rozsáhlejší, ale ty zmizely při pozdější těžbě. Kvůli nízké kovnatosti byly zdejší prostory opuštěny, střídavě se těžily spodní partie, kam je přístup z dědičné štoly. I tam byla těžba občas ztrátová, ale prováděla se, aby Čistá zůstala mezi královskými horními městy, která měla řadu privilegií.“

Aby bylo možno odtěžovat písek, kterým byl Jeroným částečně zanesen, byla vyražena 24 m hluboká šachtice. Po odtěžení nánosů se ukázalo, že několik metrů od ní se nachází šachtice původní. Část komory, která hrozila propadem, byla podepřena zídkou.

Připomínám, že spodní partie SN-W rudy Huberova pně dobýval do roku 1991 důl Stannum. V Horním Slavkově se v 50. a 60. letech těžit uran. Systém odvodňování bývalých rudných a uranových dolů je propojený, vody odvádí štola Barbora a čistí se v čističce dolních vod v Horním Slavkově. Štola a ČDV jsou ve správě s. p. DIAMO, o. z. SUL Příbram, stejně jako dříve známá spodní část dolu Jeroným, která se rovněž renovuje, z toho vyplývá úzká spolupráce s. p. DIAMO s Nadací Gregoria Agricoly/ region Slavkovský les (Nadace GA-RSL), .

Komora Hejnic: Co nyní připravujete?
Ing. Tomíček, předseda správní rady Nadace GA-RSL: Zbývá zajistit propojení starých důlních děl ve správě MŽP, což je středověká část dolu Jeroným, s opuštěným důlním dílem, ve správě MPO, což jsou dolní komory s dědičkou štolou, které by sloužilo jako útěková cesta, pro případ možných samovolných propadů. Celý důl, který je technickou památkou, byl pojat do nařízení vlády ČR č.170/2008 Sb. o jmenování „národních kulturních památek“ s platností od 1.7.2008. Tím význam dolu Jeroným velmi vzrostl.

Hejnic: V čem ho hlavně vidíte?
Ing. Tomíček: Karlovarský kraj má jako jediný ve znaku hornická kladívka, stále se zde těží hnědé uhlí. Našim cílem je, spolu se starosty, s Chráněnou krajinou oblastí Slavkovský les a s krajem, revitalizace zdejšího regionu, který pak chceme ukázat turistům a lázeňským hostům.

Hejnic: Horní Slavkov si uchoval ráz středověkého horního města, v Krásnu je muzejní expozice a Důl Vilém, dalším krokem bude zpřístupnění Dolu Jeroným veřejnosti?
Ing. Tomíček: Ano, a konečným cílem je Hornický skanzen – Středověký důl Jeroným, kde by krom šachty, kde bude možné sledovat způsoby ražeb, měly stát mlýny, stoupy a vodní čerpadla, a také havířská obydlí, aby si mohl návštěvník udělat představu, za jakých podmínek těžba cínu v 16. století probíhala. V současné době byly pozemky kolem Jeronýma předány Karlovarskému kraji a zahajujeme přípravné práce na zpřístupnění dolu.

Související články:
Fárání na dole Jeroným (16.07.2008)
[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
| Autor: Otto Hejnic DIAMO | Vydáno dne 20. 07. 2008 | 6518 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server