Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 21.03.2024 do 28.03.2024

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Historie

Karviná měla svou Hlubinu

Po jámách Jindřich, Františka a Jan Karel zbývá zasadit do mozaiky těžařského impéria Larisch-Mönnichů na území Karviné poslední kamínek, či spíše uhlík. HlubinaHrabě Johann opojený zisky z dolování, nechal od roku 1867 své inženýry a dělníky hloubit jámu Hlavní, o čtyři roky později pak jámu Tiefbauschacht (Hlubina). Název odvodili, jak jinak, od očekávané hloubky. V důlním poli Larischové už od třicátých let těžili z mělkých jam Strojové, Glückhilf a Pětky.

Hlubinské uhlí nemělo nouzi o odbyt a navíc se rychle dostávalo k zákazníkům. Dříve opomíjené Těšínsko vydělalo na stavbě Severní dráhy Ferdinandovy z Vídně do Bohumína (1847). Cestu uhlí z Doubravy, Petřvaldu i Karviné do nových odbytišť naplno otevřelo prodloužení montánní železnice z Ostravy do Karviné a spojení s Těšínem na trase Košicko-bohumínské dráhy (1869-70). Hlubina ležela jen pár set metrů jižně od důležité trati. Závodní vlečky ji spojovaly se stanicemi v Karviné a Doubravě.

Na začátku devadesátých let 19. století čekala prosperující Larischovy doly první vážná zkouška. O katastrofě z 14. června 1894, která postihla podzemím propojené hraběcí jámy Františka, Jan a Hlubina, už byla řeč. Jen připomeňme, že série výbuchů metanu a požárů si vyžádala životy 235 horníků. Okolnosti tragédie řešili až ve vídeňském Říšském sněmu. Opatření se promítla mimo jiné do personálního posílení Horních úřadů a zpřísněné dozorčí služby.

Pravidelný provoz začal v jámě Hlubina až před Vánocemi 1894. K objemům původní těžby se horníci dostali až v závěru století. Majitel v dalších letech masivně investoval do modernizace provozu. Hlubina se mohla pyšnit instalací v revíru prvního opravdu efektivního elektrického těžního stroje Ilgner o výkonu 515 kW. V letech první světové války si udržovala pozici nejvýkonnějšího podniku (přes 350 tis. tun v roce 1916) Larisch-Mönnichových kamenouhelných závodů a koksovny.

V meziválečném období první čs. republiky se těžířstvo pevně usadilo mezi hlavními hráči na trhu s uhlí v OKR. Hlubina dávala obživu až osmi stovkám zaměstnanců. Díky bydlení v typických hornických koloniích to neměli do práce daleko. V karvinských osadách Pohraniční a Granerově žilo v sedmi desítkách domů na dvanáct set obyvatel.

Nejprve krátká polská a pak německá okupace (1938-45) přinesla eskalaci produkce všech šachet karvinské dílčí pánve. Těžařstva z OKR, většinou v područí říšského koncernu Hermann Göring Werke, se v závěru války stala strategickými dodavateli uhlí a koksu pro hitlerovské Německo. Jáma Hlubina dosáhla své historicky rekordní těžby (600 500 tun, 1269 zaměstnanců) právě v roce 1943.

Jako znárodněný důl přišla Hlubina definitivně o svou samostatnost v roce 1951. Stala se s ostatními Larischovými jámami závodem 2 Velkodolu Čs. armáda. O tři roky později dosloužilo její staré prádlo, které nahradila nová úpravna uhlí na základním závodě. Těžba uhlí skončila v roce 1963. Důl s rozlohou 130 hektarů, osmi patry a maximální hloubkou dobývání 470 metrů přestal existovat. Jeho jámy úvodní a výdušná byly zasypány v letech 1966 a 68, po demolici těžních věží a budov areál rekultivovali a zalesnili.

[Akt. známka: 1,17 / Počet hlasů: 6] 1 2 3 4 5
| Autor: Libor Vidlička | Vydáno dne 18. 04. 2008 | 4203 přečtení | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server