Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 21.03.2024 do 28.03.2024

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Historie

Hohenegger: továrna na uhlí

Doly ostravsko-karvinského revíru: Od nálezu uhlí po útlum těžby

Důl Hohenegger Zatímco se karvinské doly uhlobaronů Larisch-Mönnichů a Gutmannů, o kterých jsme hovořili v minulých dílech, měly čile k světu, báňské podnikání Knížecí Těšínské komory už tak rozsáhlé nebylo. Soustředilo se na jámu Gabriela (1852) a petřvaldský Albrecht (1872). S dalším pokusem těžaři přišli v roce 1880, kdy v blízkosti Karvinského potoka dali hloubit zkušební vrt.

O tři roky později získali pro nadějné ložisko důlní míry a prvního září 1884 zahájili budování těžní a větrní jámy. Kamenouhelné doly Jeho císařské Výsosti arcivévody Albrechta, tak zněl celý název firmy, se rozrostly o Hoheneggerschacht (jámu Hohenegger). Ludwig Hohenegger (1807-1864), rodák z Meiningenu, absolvent mnichovské akademie báňských věd, byl centrálním ředitelem podniků Těšínské komory a známou průmyslovou postavou Slezska.

Výnosy z nového dolu se těžařům vracely jen velmi pomalu. Rozhodli se proto přistavět k šachtě ještě koksovnu a elektrárnu. V roce 1889 vznikl na Hoheneggeru důmyslný průmyslový komplex. Jeho největší výhodou bylo zajištění přísunu uhlí kvalitně upraveného pro výrobu koksu. Už během několika let se roční produkce Jámy Hohenegger vyšvihla přes hranici sto tisíc tun. Hornické osady poskytovaly střechu nad hlavou třem a půl tisícovce lidí. První se začala stavět kolonie Rajkova (1870), po ní přišly Lesní, Zlatník, U jámy Hoheneggera a Fornerówka.

Na začátku nového století arcivévoda Bedřich prodal své těšínské průmyslové impérium Rakouské báňské a hutní společnosti. Majetková změna nastartovala modernizaci šachty a její koksovny.
Objemy těžby pak rychle rostly:
1917 – 360 300 t, 1926 – 474 500 t, 1937 – 511 000 t, až po 610 000 tun ve válečném roce 1943.

Po osvobození Československa byl původní název Hohenegger neudržitelný. Šachtu působící v rámci n. p. OKKD přejmenovali v červenci 1946 na Důl 1. máj. Poválečná léta jsou poznamenána dynamičtěji se rozvíjejícím blízkým Dolem Barbora. V roce 1948 je na Hoheneggeru zrušena koksovna, historie samostatné šachty se uzavírá v prosinci 1951. Dochází k jeho spojení s Dolem Barbora do nového celku Velkodůl 1. máj. Těžba je převedena na Barboru, rozbíhá se likvidace povrchových objektů.

Od roku 1962 začínají horníci s dobýváním ochranných pilířů jam, záhy je zastaven provoz třídírny a prádla. V letech 1965 až 1967 jsou zásypem likvidovány výdušné jámy Hohenegger 1 a Hohenegger 2 (Mexiko), v roce 1969 je drceným kamením zasypána také těžní jáma 1.

[Akt. známka: 1,25 / Počet hlasů: 4] 1 2 3 4 5
| Autor: Libor Vidlička | Vydáno dne 05. 03. 2008 | 3107 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server