Důl Pokrok byl založen těsně před I. světovou válkou v roce 1912 a původní název měl Důl Habsburk. Vlastníkem byla Báňská a hutní společnost.
Pojmenování vzniklo na počest tehdejšího panovnického rodu. Přejmenování na Důl Pokrok se uskutečnilo v roce 1918 v důsledku uplatňování pokrokových metod při hloubení obou jam. K 1.1.1953 došlo k organizačnímu sloučení s Dolem Hedvika a přejmenování na Důl Julius Fučík. Postupně se připojovaly další doly petřvaldské dílčí pánve. V roce 1961 to byl Důl Ludvík a v roce 1970 Důl Čs.pionýr.
Hloubení vtažné jámy č.1 i výdušné jámy č.3 bylo započato v roce 1912. U vtažné jámy činila konečná hloubka 980 m a výdušná jáma dosáhla konečné hloubky 779 m.
Těžba uhlí, které bylo vhodné hlavně pro vytápění kotlů a pro domácí topení, činila v období let 1952 – 1960 ročně kolem 820 tisíc tun. Nejvyšší roční těžby 902.072 tun bylo dosaženo v roce 1964. Od roku 1981 těžba postupně klesala. Důl měl šest pater a uhelné sloje v porubských a jakloveckých vrstvách.
Na vtažné jámě byl instalován parní těžní stroj o výkonu 1500 ks a klece měly dvě etáže, každá pro 2 vozíky. Na výdušné jámě byl instalován těžní vrátek o výkonu 210 ks, který se používal k jízdě mužstva a těžbě materiálu. Pro větrání sloužily dva ventilátory á 4000 kubických metrů za minutu typu Rateau. Pro zajištění bezpečnosti byl jeden ventilátor na elektrický pohon o výkonu 400 ks a druhý na parní pohon o výkonu 360 ks.
V roce 1915 byla vybudována lanovka pro převoz uhlí z Dolu Albrecht do úpravny Dolu Habsburk. Tato sloužila až do roku 1975, kdy byl ukončen její provoz a lanovka likvidována. Uhlí se dobývalo převážně pilířováním na zával ve slojích o mocnostech 70 -220 cm.
V roce 1934 došlo v dole k horskému otřesu, při kterém zahynuli tři havíři. V roce 1942 při průtrži uhlí a plynů zahynulo šest pracovníků. V letech 1970 a 1977 došlo k zapálení metanu při plenění výztuže, ale obě události se obešly bez zranění pracovníků.
Za své vynikající pracovní výsledky obdržel Důl Pokrok v roce 1950 jako druhý důl v OKR „Standartu presidenta republiky“. Dělnickým ředitelem na Dole Pokrok byl v letech 1959-61 bývalý známý předák Jaroslav Miska, který se v později stal generálním ředitelem OKD.
Za dobu svého trvání vytěžil Důl Pokrok celkem 46,356 mil. tun černého uhlí.
Dne 1.1.1989 došlo k organizačnímu sloučení závodu Pokrok se závodem Ludvík.
Těžba byla ukončena 28.2.1998 a poslední vůz vytažen 2.3.1998. Obě jámy, vtažná i výdušná byly likvidovány a zasypány v roce 2000.
Postupnou restrukturalizaci a útlumem v OKR bylo sloučení utlumených dolů Julius Fučík o.z. a Odra o.z.k 1.1.1998 v jeden celek pod společným názvem Důl Odra o.z a jeho převedení pod s.p. Diamo.
Pro své zaměstnance postavil Důl Pokrok v letech 1910 - 1928 tzv. Úřednickou kolonii, která měla 22 domů.. Dále postavil v letech 1911 – 1925 dělnickou kolonii pod názvem Kolonie Pokrok, která měla 50 domů. Domy v dělnických koloniích trpěly velice poddolováním.
