Extenzivně se rozvíjející znárodněné hornictví potřebovalo masivní investice. Práce na generálním projektu desetiletého rozvoje revíru vyvrcholily v roce
1955. Kromě rozsáhlé modernizace důlních a povrchových provozů „generel“ počítal i s výstavbou nových jam tzv. „na zelené louce“. Jako první byl 1. dubna 1957 založen Důl Suchá-Stonava ve Stonavě. Původně byla jeho jižní část považována za přídatné pole Dolu Prezident Gottwald (jáma PG III) a severní Dolu 1. máj (jáma Barbora V). Poté, co se obě díla potýkala s průvaly vod a průtržemi plynů, experti rozhodli hloubit těžní jámu Su-Sto I. Na prvních 17 tisíc tun uhlí z porubu 28 301 se čekalo až do roku 1960.
V počáteční fázi byla existence stonavského závodu provozně závislá hlavně na Dole 1. máj. Vytěžené uhlí se upravovalo na Dole Doubrava. Vlastní úpravnu na Dole Suchá-Stonava zprovoznili až v roce 1964. To už se šachta jmenovala Důl 9. květen (od 1. 1. 1964). O rok později zdejší havíři poprvé nakopali přes milion tun uhlí. Podíl kombajnové těžby překročil devadesát procent.
Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let byly jámy Su-Sto I a PG III prohloubeny na osmé patro. V roce 1979 došlo na této úrovni k vyložení skipotěžby. V osmdesátých letech nastoupila těžba z mocných slojí, spojená s nasazením dobývacích komplexů. Důl 9. květen dodával do bilance OKD pravidelně až půldruhého milionu tun uhlí ročně (maximum 1 577 tisíc tun v roce 1985), zaměstnával téměř dva a půl tisíce lidí. V dubnu 1988 šachta poprvé ztratila samostatnost. Stala se závodem číslo 4 skupinového Dolu 1. máj. Dobývací pole zasahovalo nejen katastr Stonavy, ale částečně také Horní Suché, Albrechtic a Karviné. Status quo vydržel přesně dva roky.
Důl 9. květen v pozici samostatného závodu OKD, a. s., definitivně skončil 1. července 1995. Jako závod 3 přešel pod křídla Dolu Darkov. V srpnu 2001 došlo k zapojení závodu 2 (Darkov) a závodu 3 (9. květen) do jednoho větrního systému. Zprovoznění druhé linky pásové dopravy na desáté patro závodu 2 ve stejném roce umožnilo ukončit provoz úpravny uhlí na 9. květnu a ustoupit od pravidelné těžby skipem jámou Su-Sto I. Tradice Dolu 9. květen se padesát let po jeho založení dále rozvíjí v rámci Dolu Darkov, v současnosti největšího činného dolu OKD.
