Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 14.09.2018 do 21.09.2018

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2016
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Informace

O uranu v českých dějinách

Uran v českých dějinách se jmenuje nová stálá expozice, která byla slavnostně uranotevřena 3 října 2007, v areálu Památníku Vojna Hornického muzea Příbram. Výstava seznamuje zájemce s vývojem uranového hornictví v průběhu posledních dvou století a s jeho různými vlivy. „Vznikl expoziční projekt, který dosud nebyl v České republice ani v zahraničí v takovémto rozsahu komplexně zpracován. Autorem scénáře expozice je jeden z nejvýznamnějších českých báňských historiků Jiří Majer,“ uvedl ředitel příbramského muzea Josef Velfl.

Příbramské uranové ložisko bylo otevřeno po 2. světové válce právě šachtami, mezi kterými se nachází i současný Památník Vojna. Na Příbramsku se těžilo v letech 1948 až 2001 a region se zařadil mezi nejvýznamnější ložiska Evropy i světa. „Výsledkem náročné práce v podzemí, při které byli po únorovém převratu roku 1948 nasazeni proti své vůli také političtí vězni, bylo vyhloubení 23 kilometrů jam, 2188 kilometrů chodeb,“ popisoval Velfl.

Vytěžilo a zpracovalo se tady více než 48 tisíc tun uranu, což zařadilo příbramské uranové ložisko mezi největší tohoto typu ve světě.

Roku 1976 bylo na dole číslo 16 v Příbrami dosaženo maximální hloubky 1838,4 metru. To byla v té době nejhlubší jáma ve střední Evropě. Těžba na Příbramsku představovala 38 procent z celkové produkce uranu na území našeho státu, což nebylo doposud překonáno. V mezinárodním kontextu se Česká republika řadí na 6. místo za největší producentské státy – USA, Kanadu, Německo (zde se již netěží), Jihoafrickou republiku a Ruskou federaci.

Zatímco ještě v 90. letech 20. století podporoval těžbu stát, a to hlavně kvůli udržení zaměstnanosti, je nyní s ohledem na stoupající ceny uranu těžba lukrativní.

Počátkem tohoto roku se za kilogram kovu platilo přibližně čtyři tisíce korun, v červenci 2007 se cena za jeden kilogram uranového koncentrátu vyšplhala až na 6150 korun. Náklady na vytěžení jednoho kilogramu uranu se v roce 2007 pohybovaly kolem 1450 korun.

Více URAN V ČESKÝCH DĚJINÁCH


[Akt. známka: 2,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
| Autor: administrator | Vydáno dne 27. 01. 2008 | 1688 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Radek Plavecký
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server