Přiletěl v ponděli Na Upadnicu Antek a už od dveři řval: „Tu to matě! Klidna sila je klidna sila! Ta nikdy něcigani, někrade, něbere uplatki. Holt naša strana je cnosť sama!,“ zadařilo se mu aji zarymovať, jaku měl radosť. Čuměli zme na ňho jak zjara, bo zme něbyli v obraze, ale během chvilki nas do něho dostal:
„Slopetě pivo, dřistatě cypoviny, ale kdybystě se pustili televizu, tuž bystě se dozvěděli, že tyn novy statni zastupce z Jihlavy zastavil trestni stihani našeho předsedy Čunka kvuliva tej korupci!“ „A co si ineho čekal?,“ chladil sem jeho nadšeni. „Když ta krasavica Vesecka vyměnila těsně před obviněnim Čunka statniho zastupca, bylo jasne, že to neni enem tak, a že to pujdě do ztracena, či jak s oblibu řikaju polityci, zametě se to pod koberec! Přeci mi němluv, že se okolnosti změnily tak, že něplati to, kvuliva čeho ho zbavili imunity v Senatě, ani to, čemu obvinili třech svědkuv Čunka pro křive svědectvi. To se im včil omluvja a řeknu ,Promiňte, ale my jsme se spletli! Vy jste nelhali, jenom jste se spletli v datu a místě, kde jste byli, když jste měli být s panem Čunkem’?! Esli se temu, co se tu robi, řika pravni stat, tak ja sem panna Orleanska,“ doplnil mě socan Poldek. „Vitě, že sem v politice něstranny a fandim každe straně, kera to s luďami a s našim statem mysli dobře, ale tu se musim přidať na stranu Poldka. Přeci vystupeni prezidenta Klausa, ministra vnitra Langera, ministra spravedlnosti Popišila s jasnym naznakem, že esli to policajti nědotahnu ku spokojenosti lidovcu, budu padať hlavy, dalo tušiť, kaj ta kauza směřuje! A když se policajti nělekli, tuž naznačili jemně nejvyšši statni zastupkyni Vesecke, kdo ma pravo ju odvolať z funkce. A už tu bylo to jeji podivne rozhodnuti o vyměne dozorujiciho statniho zastupca, na co, jak pravilo hodně odbornikuv, neměla žadne pravo! Fakt sem včil zvědavy, jak se s tym popere ustavni sud, pokuď se na ňho obhajkyňa byvalej sekretařki Čunka, kera na ňho praskla, že bral, obrati. Tyn ma dvě možnosti: buď už to obviněni bylo na politycku objednavku anebo je na politycku objednavku včil to jeho zrušeni!,“ řek sem ku temu ešče svoji a rači hned obratil list dišputa, bo už mně politika a hlavně naši polityci seru!. „A jak je Jiřikovi v tym Řecku?,“ zeptal sem se. „Už je zpatki, to něviš? Ale je nasrany, bo tam, kaj byl, hořelo, tuž musel smjetať dom dřiv. Ale to ti povyklada sam, až přidě. Musiš se ale počkať, bo se mu zrobil v nose opar a něchce lezť ven, aby se mu něpřitižilo,“ vysvětlil mi Poldek.
Ale slovo už se zebral Erďa:
„Bavija se dva chlopi v hospodě. ,Člověče, ten náš nový šéf je opravdu šlechetný. Představ si, že tě pozve na večeři do hotelu, zaplatí dvě lahve vína a ještě tě nechá u sebe přespat.’ ,A tobě se to už někdy stalo?’ ,Mně ne, ale mojí ženě už třikrát.’
Fajne, ni?!“
Tuž zdař buh, vaš Lojzek