Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 13.04.2024 do 20.04.2024

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Historie

Koblovské uhlí na etapy

U kolika horníků bychom asi neobstáli, kdybychom v našem seriálu zapomněli na „jejich“ šachtu Koblov? Přes charakter pomocného dolu založeného až v šedesátých letech minulého století, má své pevné místo v historii ostravské části revíru. Samotná těžba uhlí v obci na levém břehu Odry patřící až do roku 1920 Prusku, ovšem byla ovšem mnohem starší. První zmínky se objevují v počátcích 19. století, za časů štolového kutání v šilheřovických dolech, které vrcholilo kolem roku 1860.

Koblov První jáma se jmenovala Nanatta, slojím říkali Filipina, Klementina nebo Jan. „Moderní“ doba hornická začala pro Koblov na konci století, s rozšiřováním těžby uhlí z Petřkovic. Na jeho katastru vyrostly větrní jámy Anselm 3 (1911) a Anselm 4 (1921). Pozdější geologické průzkumy zde potvrdily nadějné zásoby uhlí. Cesta k nim se začala otevírat až v roce 1961 během rekonstrukce šachet Eduard Urx (Anselm) a Stachanov (Hubert) spojených pod hlavičkou Dolu Vítězný únor. Pro vybudování koblovského dolu stavbaři využili areál původní větrní „čtyřky“, vedle níž se začala hloubit těžní jáma Urx 5-Koblov. Po pěti letech dosáhla úrovně devátého patra, přesně 695,4 metru (def. hloubka 883 m). Horníci měli otevřenou cestu ke kopání uhlí ve spodních Hrušovských i Petřkovických slojích a ke splnění úkolu: otevření uhelných zásob v tzv. Antošovickém poli.Důl Koblov sloužil pro popouštění uhlí z vyšších pater na těžní deváté, odkud putovalo podzemím k centrální skipové jámě DVÚ 2 v Přívoze. Opačným směrem mířil kámen na centrální odval v Koblově. V roce 1973 se vedení závodu Urx přesunulo z původního sídla v Petřkovicích právě do koblovského areálu. Během krátké doby převzalo po zastavení Dolu Stachanov také vrbické důlní pole, včetně větrní jámy.

Útlumový program, který tvrdě dopadl na revír po roce 1990, nemohl minout ani Důl Eduard Urx 5 v Ostravě-Koblově. Ze šachty s rozlohou více než pět set hektarů, třemi jámami a devíti patry, s těžbou až 600 tisíc tun ročně, vyvezli poslední vozík uhlí 10. června 1994. Jámy do tří let zasypali. Čtyřicetimetrová ocelová těžní věž se po odstřelu skácela k zemi v březnu 1998.

[Akt. známka: 1,67 / Počet hlasů: 6] 1 2 3 4 5
| Autor: Libor Vidlička | Vydáno dne 11. 07. 2007 | 4823 přečtení | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Libor Vidlička
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server