Počet zobrazených článků: 18 (z celkem 18 nalezených)
Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (19 – dokončení)
(
Redakce Horník, Úpravárenství, 23.05.2011)
Jak se vyvíjely události na úpravně uhlí Dolu Hlubina.
Důl Tiefbauschacht (Hlubina) byl
založen v roce 1852 majitelem Vítkovické Rudolfovy
hutě, Salomonem M. Rothschildem, v těsné
blízkosti hutě, takže vznikl komplex od těžby
uhlí přes jeho úpravu, výrobu koksu až k výrobě
surového železa.
Vítkovické železárny uvedly na závodě (v závěru
19. stol.) do provozu jednoduchou úpravnu
uhlí s pístovými sazečkami Baum na výrobu sort
kostka a ořech. Od roku 1926 byla technologie
úpravy uhlí doplněna o podtlakovou fl otaci Elmor-
Diehl, která byla později nahrazena kalovými
hydrocyklony.Třídírna byla s úpravnou uhlí
(koksovny Vítkovických železáren) propojena
lanovkou.
Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (17)
(
Redakce Horník, Úpravárenství, 03.05.2011)
Jak se vyvíjely události na úpravně uhlí Dolu Odra.
V roce 1852 vznikl v Přívoze
důl František, který dostal
jméno po nejstarším z majitelů
Franzi Kleinovi. Na konci 19. století
byla jáma průběžně přestavována.
Součástí komplexu byla
i třídírna.
V roce 1909 byla postavena
koksovna (předchůdce závodu
Svoboda).
V letech 1912–1917 probíhala
na dole rozsáhlá rekonstrukce,
včetně rekonstrukce třídírny.
Úpravna uhlí byla postavena fi rmou
Westfalia-Diennethal-Grőppel
a do provozu byla uvedena v roce
1943. Výkon úpravny uhlí byl 2x
250 t/hod.
Technologické linky pracovaly
samostatně, v zrnitostním rozsahu
0–80 mm, kdy na jedné bylo zpracováváno
uhlí koksové a na druhé
pak uhlí energetické a antracitické.
Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (16)
(
Redakce Horník, Úpravárenství, 25.04.2011)
Jak šel čas na úpravně uhlí a koksovně Karolina
Areál Karolina má řadu prvenství:
• v blízkosti hotelu Palace byla v Moravské Ostravě v roce 1842
vyhloubena první jáma, jáma
Karolina (pojmenována po manželce
průmyslníka a bankéře
Salomona Mayera Rothschilda
– Charolain);
• i přes protesty radních města
Moravská Ostrava postavil majitel
(Salomon Mayer Rothschild)
v blízkosti dolu v roce 1858 první
koksovnu na ostravském území;
• součásti komplexu byla úpravna
uhlí, briketárna a elektrárna.
Úpravnu uhlí postavily Vítkovické
železárny v licenci fy Schűchtermann-
Kremer-Baum o výkonu
100 t/hod. Nová úpravna uhlí byla
vybudována v roce 1931 a byla
schopna zpracovávat i dodávky
z okolních dolů.
Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (15)
(
Redakce Horník, Úpravárenství, 13.04.2011)
Úpravna Dolu Generál Jeremenko
V roce 1896 byla zahájena
těžba na Nové jámě na okraji Vítkovic, jámě
Louise – pokřtěné jménem syna Alberta
Solomona Rothschilda. Na závodě vyrostla
technologicky jednoduchá třídírna a úpravna
uhlí (prádlo) systém Baum. Komplex
zpracovával až 25 000 t měsíčně.
Důl Louise v roce 1926
Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (14)
(
Redakce Horník, Úpravárenství, 20.03.2011)
Úpravna uhlí a koksovna Trojice
V západním výběžku údolí Burňa
v Polské Ostravě byla v roce 1844
založena těžní jáma, která byla
pojmenována, podle dne vzniku –
na svátek svaté Trojice, Dreifaltigkeit
Schacht.
O čtyři roky později, tj. v roce
1848, byla u jámy Trojice postavena
koksovna s úpravnou uhlí.
Jáma byla spojena se stanicí Ostrava
vlečkou a s dalšími doly
(jámami) Emou a Michaeli pak
lanovkou.
Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (13)
(
Redakce Horník, Úpravárenství, 08.03.2011)
Jak šly události na Dole Doubrava
Usnesením vlády ČSR
z 1. dubna 1955 o rekonstrukci
a modernizaci Dolu Doubrava v letech
1956 – 1967 s celkovým nákladem 935
milionů korun byla zahájena příprava
na denní těžby přes 6000 tun. Usnesení
uložilo i výstavbu nového úpravárenského
komplexu, který byl po jedno a půl roční
výstavbě v roce 1960 uveden do provozu.
Ve své době patřil mezi nejmodernější
úpravárenské komplexy v rámci OKD.
Úpravárenský komplex představoval
soubor čtyř samostatných objektů, které
byly vzájemně propojeny dopravními
mosty. Byly to objekty třídírny, drtírny,
úpravny a zásobníků.
Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (12)
(
Redakce Horník, Úpravárenství, 24.02.2011)
Jak šly události na Dole 9. květen
V rámci rozvoje těžkého průmyslu, v souladu
s požadavky národního hospodářství
a přijatých usnesení stranických orgánů
k zajištění výroby kvalitního koksovatelného
uhlí, bylo rozhodnuto o vybudování
dolu na zelené louce. Dne 1. dubna 1957
byl založen Důl Suchá – Stonava.
V rámci výstavby dolu byla vybudována
třídírna a oběh vozů včetně provizorní
nakládky těženého uhlí, které se
dopravovalo k úpravě na Důl Doubrava.
Třídírna se stala prvním článkem budoucí
úpravny uhlí a její provoz byl zahájen
v květnu 1961.
Na základě rozhodnutí vlády č. 846 ze
dne 7. 10. 1959 byla zahájena výstavba
vlastní úpravny uhlí, ukončena byla
k 1. 7. 1964. Původní stanovený termín
ukončení výstavby a uvedení úpravny uhlí
do provozu nebyl dodržen kvůli nutnosti
přepracovat úvodní projekt ze zpracovatelské
kapacity vsázky 5000 t/14 hod.
na 7500 t/14 hod.
Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (11)
(
Redakce Horník, Úpravárenství, 01.01.2011)
Vývoj úpravny uhlí Dolu František – Důl Prezident Gottwald
Při výběrovém dobývání čistých uhelných
slojí (bez přibírky počvy a padajícího stropu)
vystačil důlní závod s jednoduchou
úpravou vytěžené rubaniny. Jednalo se
o ruční vybírání kamene, dřeva a jiných
příměsí (železo, guma atd.) a roztřídění
uhlí před expedicí na požadovanou zrnitost.
Technologie i strojní zařízení třídíren
byly jednoduché.
Se zvyšováním množství vytěženého
uhlí a exploatace slojí s vyšším obsahem
popela bylo vytěžené uhlí hůře prodejné,
stávající technologie třídění byla
nedostatečná, proto bylo nutno vytěžené
uhlí zčásti dopravovat do úpraven uhlí
okolních důlních závodů.
Rozhodnutí o výstavbě
nových důlních objketů
Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (10)
(
Redakce Horník, Úpravárenství, 08.12.2010)
Vývoj úpravny uhlí Dolu Dukla
V roce 1908 bylo započato s hloubením
těžní jámy. Důl byl pojmenován
po habsburském mocnáři Františku
Josefu I. – Kaiser Franz Joseph Schacht
(v roce 1918 se název šachty změnil
na Jáma Suchá a v říjnu 1949 pak na Důl
Dukla). Souběžně s hloubením jam byly
budovány povrchové objekty, jejichž
výstavba byla dokončena v průběhu dvou
let. Vytěžené uhlí bylo tříděno v suché
třídírně. Hrubé sorty byly expedovány
zákazníkům, „drobné uhlí“ pak bylo
dopravováno do sazečkového prádla systému
Baum o výkonu 3000 t/den. Uhlí
bylo plynové, koksovatelné, které bylo
užíváno především k topení. Obsahovalo
2,2 % hydroskopické vody a 33,0 %
prchavých látek. S těžbou z přípravných
prací se začalo v roce 1912.
Na závodě byla postavena i elektrárna,
jež byla opatřena turbogenerátory fy
Siemens-Schuckert s turbínami fi rem
Škoda a První brněnské strojírny. Elektrický
proud byl z poloviny spotřebován
na vlastním závodě a druhá polovina pak
na Dole a koksovně Lazy, přebytek byl
dále dodáván i na Důl Žofie.
Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (9)
(
Redakce Horník, Úpravárenství, 02.11.2010)
Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru – ostravská část
Jak se vyvíjela situace na úpravně uhlí Dolu Paskov
Usnesením vlády ČSR
z roku 1959 bylo rozhodnuto
o výstavbě Dolu Paskov. Nový
podnik byl založen v lednu
1960 a o rok později započala
výstavba dolu i povrchových
objektů.
Součástí původního Dolu
Paskov byl i úpravárenský komplex, jehož výstavba byla ukončena po pěti letech, tj. v roce
1970. Po dvouměsíčním zkušebním provozu bez přísunu
surového uhlí byla úpravna
uhlí uvedena do provozu dne
1. 12. 1970. Ve své době patřila mezi nejefektivnější úpravny
ve střední Evropě s projektovaným výkonem 2x400 t/hod.
Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (8)
(
Redakce Horník, Úpravárenství, 13.10.2010)
Jak se vyvíjela situace na úpravně uhlí Dolu ČSM.
Na základě výsledků
průzkumných vrtů, které potvrdily
existenci karvinských vrstev,
bylo rozhodnuto o otvírce ložiska
a výstavbě Dolu ČSM. Dne 1. září
1958 byly zahájeny práce na stavbě
mládeže. Výstavba dolu se
z důvodů mimořádně obtížných
geologických podmínek prodlužovala
a první uhlí bylo vytěženo
v závěru roku 1968.
Úpravnu uhlí na závodě sever
postavila fi rma VŽKG. Celý úpravárenský
komplex je technologicky
rozčleněn na třídírnu, hrubou
úpravnu, jemnou úpravnu a usazovací
kalové nádrže s odvalovým
hospodářstvím. Třídírna
byla uvedena do provozu současně
s prvními vytěženými tunami
surového uhlí. Hrubozrnná
část komplexu pro úpravu surového
uhlí zrnitosti 10-200 mm
byla uvedena do provozu v roce
1970. Jemnozrnná část úpravny
pro rozdružování surového uhlí
0-10 mm byla do provozu uvedena
v roce 1975.
Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (7)
(
Redakce Horník, Úpravárenství, 01.07.2010)
Jak se vyvíjela situace na úpravně uhlí Dolu Darkov.
Důl Darkov se stal přímým
pokračovatelem tradic karvinských
šachet Gabriela, Hohenegger,
Barbora, poválečného Dolu 9.
květen a Velkodolu 1.máj. Součástí
tohoto Velkodolu 1. máj byl i úpravárenský
závod Ústřední Závod
Karviná (ÚZK), který zpracovával
surové uhlí (mimo Důl 9. květen)
z uvedených důlních závodů.
Po zprovoznění úpravárenského
komplexu Dolu Darkov byl závod
ÚZK zastaven, pracovníci byli
převedeni na Důl Darkov a závod
byl zbourán. V současné době je
na území bývalého závodu ÚZK
vybudována centrální skládka paliva
OKD.
Úpravárenský komplex Dolu
Darkov byl postaven fi rmou Vítkovice.
Kapacitně jde o největší
úpravárenský komplex v OKD.
Ten byl uveden do provozu v roce
1987 a skládá se z:
Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (6)
(
Redakce Horník, Úpravárenství, 25.06.2010)
Jak se vyvíjela situace na úpravně uhlí Dolu Československá armáda.
Objevení uhelných slojí
v Karviné se datuje okolo roku
1776. Hornické práce začaly
v Doubravě v roce 1822. Jáma Eleonora
vznikla v roce 1854, Jáma
Bettina pak v roce 1855. V oblasti
byla vystavěna třídírna a prádlo.
Tato zařízení byla společná oběma
jámám.
V roce 1856 bylo zahájeno hloubení
Jámy Jindřich. Teprve v roce
1901 byla postavena jednoduchá
třídírna, která byla v létech
1922 – 1923 rozšířena Vítkovickými
železárnami na klasické třídění
uhlí. Vyráběly se tyto sorty
uhlí: kusové, kostka, ořech, krupice
a prach.
Ve stejném roce, tj. v roce 1856,
bylo zahájeno hloubení Jámy Františka.
Na závodě postavili třídírnu,
ze které se roztříděné uhlí dopravovalo
na dráhu, tj. k přepravci. Později
bylo uhlí z části přepravováno
do prádla na Jámu Hlubina, s níž
byla Františka spojena lanovkou.
Po úpravě se uhlí, opět lanovkou,
dopravovalo na koksovnu. Výhřevnost
uhlí byla 6900 – 7800 kcal
a popelnatost se pohybovala v rozmezí
2,75 – 11,25 % Ad.
Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (5)
(
Redakce Horník, Úpravárenství, 13.06.2010)
Jak se vyvíjela situace na Lazích.
V roce 1890 byla v Lazích založena
Nová jáma a v roce 1908 pak jáma
Suchá. Koncem roku 1926 patřily
podniku průmyslového komplexu
Kamenouhelných závodů Orlová-Lazy čtyři důlní závody, koksovna, dvě cihelny, elektrárna na jámě
Suchá a asi 1600 ha pozemků.
Od roku 1927 byla na Nové jámě
v provozu třídírna, kterou postavily Vítkovické železárny. Kapa-
cita třídírny byla pro roční těžbu
600 000 tun při dvousměnném
provozu. Úpravna systému Baum
měla hodinový výkon 100 tun.
Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (4)
(
administrator, Úpravárenství, 17.05.2010)
Jak to bylo na Dole Julius Fučík (c)
Přehled slučování důlních závodů.
Důl |
1945 |
1952 |
1953 |
1955 |
1961 |
1963 |
1970 |
Hedvika |
Hedvika |
Hedvika |
Julius Fučík |
Julius Fučík |
Julius Fučík |
Julius Fučík |
Julius Fučík |
Pokrok |
Pokrok |
Pokrok |
Ludvík |
Ludvík |
Ludvík |
Ludvík |
Ludvík |
Evžen |
Evžen |
Čs. pionýr |
Čs. pionýr |
Čs. pionýr |
Čs. pionýr |
Čs. pionýr |
Václav |
Václav |
Václav |
Václav |
Žofie |
Žofie |
Žofie |
Žofie |
Žofie |
Žofie |
Důl Alpine Schacht
(Alpinka,Václav), od 1. 1. 1955
závod 1 Dolu Čs. Pionýr
K dolu patřila třídírna typ Škoda
s výkonem 60 t/hod., která byla
zprovozněna souběžně se zahájením
těžby (1902-1903). Prádlo (systém
Baum s výkonem 80 t/hod.)
zpracovávalo především koksové
uhlí pro vlastní koksovnu, která byla
do provozu uvedena v roce 1909.
V roce 1930 byla provedena rekonstrukce
tehdejší koksovací baterie
Koppers. Koksovna byla zrušena
v roce 1946. K závodu samozřejmě
patřily příslušné skládky, odval
a závodní železniční vlečka.
Provoz na Dole Václav byl ukončen
v roce 1967.
Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (3)
(
Redakce Horník, Úpravárenství, 17.04.2010)
Jak to bylo na Dole Julius Fučík (část b)
Důl Ludvík, od roku 1961 závod
3 (Ludvík) Dolu Julius Fučík
Vytěžené uhlí bylo ze začátku tříděno
v koksovně Jámy VII, kam se
dopravovalo lanovkou. Po zastavení
provozu této koksovny postavila
na závodě fi rma Škoda v roce
1926 třídírnu o výkonu 140 t/hod.
Na zpracování zrna 10-50 mm byl
využíván žlab Reo.
Závod byl zrušen v roce 1989.
Úpravny, od 1. 1. 1962 závod 4
Dolu Julius Fučík
Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (2)
(
Redakce Horník, Úpravárenství, 13.04.2010)
Jak to bylo na Dole Julius Fučík (část a)
Z hlediska záboru dobývacího
území i z hlediska počtu
přejmenovaných závodů a jejich
slučování patří Důl Julius Fučík
a úpravárenský komplex (závod 4)
Dolu Julius Fučík k těm rozsáhlejším.
Však posuďte sami:
Jáma Habsburk, Důl Pokrok
a od roku 1961 závod 1 (Pokrok)
Dolu Julius Fučík
Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (1)
(
Redakce Horník, Úpravárenství, 09.04.2010)
Od třídíren uhlí k úpravárenským komplexům
Historie a tradice patří
ke klenotům každého národa,
země, regionu. Ten náš je mj.
charakteristický těžbou uhlí, jeho
dobýváním. To nelze opomíjet.
Týdeník Horník už v letech 2006
– 2007 publikoval 53dílný seriál
článků „Doly ostravsko-karvinského
revíru: Od nálezu uhlí
po útlum těžby“. Autoři seriálu
v něm připomněli, kde se v jednotlivých
stoletích dobývalo nebo
dobývá uhlí. Nyní v novém seriálu
se budeme zabývat historii
úpraven uhlí, které k šachtám ostravsko-
karvinského revíru neodmyslitelně
patří.
Požadavky odběratelů na kvalitu