Zlaté Hory
(Ing. Jaroslav Minka, Rudné hornictví, 05.11.2012)

Zlaté Hory dříve Cukmantl. Město bylo osídleno před r. 1220 a městem se stalo r. 1263. Městská prává byla potvrzena r. 1306 opavským vévodou Mikulášem.

Rýžování zlata od pravěku a vrchol důlní slávy byl v počátku 16. století, kdy byl v r. 1510 vydán nový důlní řád. Archeologická lokalita rýžovišť se táhne od železniční stanice ke hraničnímu Skřivánkovskému potoku.

Pohromou pro město se staly inkviziční procesy s čarodějnicemi a četné požáry, zvlášť v 17. století.

V 19. století dochází k rozmachu textilního průmyslu a v r. 1896 je zahájen provoz na železnici do Mikulova.

V r. 1918 bylo město připojeno k tzv. Sudetenlandu a v následujícím roce muselo být obsazeno čs. vojskem.

V září r. 1938 byly bojové akce mezi oddíly Freikorpsu a Stráže obrany státu.

Ve městě byly závody: RD Jeseník, Moravolen, Velamos.

Městská památková zóna má na náměstí řadu zajímavých měšťanských domů, v jádru renesančních, upravených počátkem 19. století empírově a klasicistně. Bývalá radnice č. p. 80 renesanční, obnovena kolem 1800. Budova staré pošty z r. 1698 ve stylu holandského baroka.

Věnováni

Historie dolování zlata u Krásné Hory
(Otto Hejnic DIAMO, Rudné hornictví, 21.07.2009)

Krásnohorský rudní revír se nachází ve středních Čechách v jihovýchodní části okresu Příbram nedaleko Orlické přehrady. Geologickou stavbu revíru tvoří granitoidní horniny středočeského plutonu, východní hranice je vymezena horninami metamorfovaného ostrova sedlčansko-krásnohorského a na severozápadu probíhají horniny jílovského pásma. Převažující horninou oblasti je porfyrický, biotiticko-amfibolický granodiorit, vyrostlice tvoří především červený, tlustě tabulovitý draselný živec. V oblasti žilných hornin zcela převažují lamprofyry typu minety.

Historie dolování zlata v Krásnohorském revíru lze z hlediska úspěšnosti dolování rozdělit do čtyř etap: 11. - 15. století, 16. - 18. století, 19. století - do r. 1923 a poválečné období až do r. 1992. V poslední éře těžby byl provoz Krásná Hora organizačně začleněn do Důlně úpravenského závodu (DÚZ) Rudných dolů Příbram, státní podnik. Jako hornickou zajímavost lze uvést, že z krásnohorského zlata byla za vlády Karla IV. zhotovena česká královská koruna, korunovační klenot.

HORNÍ SLAVKOV, KRÁSNO, ČISTÁ
(Miloš Zárybnický, Rudné hornictví, 01.06.2009)

Společný jmenovatel těchto měst je cín . Od západočeského Lokte proti proudu potoka jej v cínových krupkách mezi písky pravděpodobně objevili ve svých dlaních a miskách dávní rýžovníci. Prospekce vedla pak k těžbě a k vzniku výše uvedených měst. V posledních letech se jejich báňské dějiny i publikačně více připomínají. Mimo dalších institucí také Nadace Georgia Agricoly, region Slavkovský les, dbá o pokud možno vyrovnaný a hlubší pohled na tradici českého cínu, který vedle anglického , patřil mezi evropské montánní zajímavosti a důležité tržní zboží .V roce 2007 zmíněná nadace vydala o dole Jeroným Čistá stejnojmennou brožuru. Téměř 50 stran převážně fotografií ukazuje včetně i drobných detailů výsledky ruční práce v chodbách a komorách tak názorně, jako snad žádná jiná publikace předtím! Ve stejném roce vyšla monografie Ing. Rudolfa Tomíčka (1948) BAŇSKÉ ZÁKONODÁRSTVÍ v historii královských horních měst Horní Slavkov, Krásno, Čistá. Knížka, prohlubující naše znalosti o vlivu základních právních norem (Jihlava, Kutná Hora ) na místní specifické regule , by měla brzo nalézt svého zdatného odborně právního recenzenta . Tím by ještě lépe vyniklo toto nové zaměření autora knížek jako Obrázky ze života města H. Slavkov, práce o těžbě uranu tamtéž nebo Historie vojenského újezdu Prameny.

HORNICTVÍ RUDNÉ
(administrator, Rudné hornictví, 22.05.2009)

Třinácté a další století je dějinný úsek , o kterém toho nejvíce z našich dějin hornictví víme. K vývoji existuje přece jen více písemných pramenů než z období předtím. Po Jihlavě , již tehdy městem, k němuž se o radu obraceli další hornické oblasti, je to Kutná Hora , bohatá svým hornickým dějepisem…

Příbramské rudné hornictví
(administrator, Rudné hornictví, 05.02.2009)

PŘÍBRAM KOLÉBKA RUDNÉHO HORNICTVÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH.

Příbram v historii sestávala do r. 1953 ze dvou měst: Příbramí a Březových Hor. Dochovaná nejstarší listina potvrzující existenci Příbrami nese datum 20. 6. 1216. Podle archeologických nálezů bylo území pod jménem Březové Hory spojeno s těžbou nalezených rud již ve 13. století. Až do roku 1896 to byla osada královského města Příbram. Teprve 19. 1. 1897 na základě listiny císaře Františka Josefa I. byla obec Březové Hory povýšena na královské horní město Příbram tento titul dostala před 318 lety. V roce 1953 od 1. ledna za silného nesouhlasu březohorských občanů bylo město sloučeno s městem Příbram.

Z historie dobývání ložiska

Těžba stříbronosných rud ve Vítkovské vrchovině I
(administrator, Rudné hornictví, 06.11.2007)
Pracovníci odboru bezpečnosti hornické krajiny z odštěpného závodu DIAMO ODRA provádí na Ostravsku zajímavou práci zajišťující bezpečnost území ovlivněného negativními účinky starých důlních děl Novou aktivitou odboru, zahájenou koncem roku 2006, je zajišťování a likvidace starých důlních děl v oblasti Nízký a Hrubý Jeseník. Jedná se o stará důlní díla po těžbě rud a břidlic, která dnes ohrožují zákonem chráněný obecný zájem. Ve svém příspěvku chceme upozornit na dnes již téměř zapomenutou, ale v minulosti významnou těžbu stříbronosných rud v oblasti Vítkovské vrchoviny a Nízkého Jeseníku. Lokality jsou situovány asi 40 km západně a jihozápadně od města Ostravy, poblíž Hradce nad Moravicí a budou jistě zajímat montánní turisty.