Aktualizace
Aktualizované sekce od 22.03.2024 do 29.03.2024
|
Počet zobrazených článků: 50 (z celkem 278 nalezených)
Proč bez názvu "báňská" ?
( administrator, Informace, 29.11.2016)
Blog - prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc. VŠB
Vypadá to, že se doba mého rektorování krátí a je jen otázkou času, zdali to bude příští týden (v politice jeden nikdy neví) nebo za rok. Bez ohledu na to je ale třeba stále řešit věci zásadního charakteru. Naši školu čekají dopady očekávaného poklesu demografické křivky a vypořádat se s nimi nebude nic jednoduchého. Už na to poukazují i letošní čísla, kdy počet zapsaných studentů do prvních ročníků opět klesl. Dobrá zpráva je, že přibývá studentů ze zahraničí, ale ti nedokáží vyplnit prázdná místa v lavicích našich poslucháren. Analýzy ukazují, že na rozdíl od VUT Brno a ČVUT Praha nejsme schopni oslovit studenty ze vzdálenějších regionů. Jeden z výstupů provedených analýz jasně poukazuje na to, že název, logo, i celkový vizuální styl naší univerzity ztotožňují uchazeči o studium s hornictvím a to prostě netáhne. V cizině jsme Technical University of Ostrava na rozdíl od domácí arény, kde jsme Vysoká škola báňská. To je jedna z příčin výše zmíněného paradoxu a my si musíme opět po delší době připustit dialog, zdali bychom s tím něco neměli udělat. Dlouholetý vývoj nás posouvá k polytechnickému charakteru a novým technologiím. Tento fakt ale není vidět na našich symbolech. Musíme se domluvit na změně našeho názvu, který je prvním krokem k celkové změně naší image. V pondělí takto jednomyslně rozhodlo i kolegium rektora naší univerzity. Název Technická univerzita Ostrava je jednoduchý, srozumitelný a hlavně popisující to, čím skutečně jsme. Co Vy na to?
05.11.2016
VLÁDA SCHVÁLILA STÁTNÍ HBZS
( Redakce Horník, Informace, 12.11.2016)
Vláda v pondělí 17. října
schválila vznik Hlavní báňské záchranné
stanice (HBZS), která bude státní.
„Tato HBZS proto nebude závislá
na soukromých podnikatelských
subjektech a jejich ekonomické situaci.
Vycházeli jsme z výhod i nevýhod dosavadního
systému,“ v reakci uvedl ministr
průmyslu Jan Mládek.
Nezvladatelné endogenní požáry
( Redakce Horník, Informace, 05.10.2016)
Odtěžení hlušiny a vytřídění z ní
zbytkové uhelné hmoty (úpravárenským
procesem na lince s uzavřeným
kalovým okruhem) je jediným řešením,
jak zabránit endogenním požárům
šířícím se na Heřmanické haldě. Kouřem
a prachem značně obtěžují a zatěžují
okolí. Odval vznikal od poloviny 19.
století, kdy se začala hloubit jáma Ida.
V průběhu své existence byla několikrát
přejmenována. Pamětníci ji znají pod
názvem Stalin, Rudý říjen, nebo jako
Důl Heřmanice. Pod tímto jménem byla
definitivně uzavřena v roce 1997.
Turecku chybí pořádní báňští záchranáři
( administrator, Informace, 23.07.2016)
„Turci systémy organizované báňské
záchranné služby, známé z evropských
podmínek, dosud neprovozují. Mají
přitom jednu z nejvyšších úmrtností
horníků na vytěženou tunu uhlí na světě.
Například při neštěstí v dole Soma
pohřbívali více než tři stovky obětí.
Tehdy spolu zasahovaly různé složky,
od vojenské zdravotní služby po Červený
půlměsíc,“ podotkl hlavní inženýr HBZS
s tím, že zmíněná tragédie z května 2014
znamenala zpřísnění dozoru v oblasti
BOZP i určité legislativní úpravy pro zvýšení
bezpečnosti v tureckém hornictví.
ZPRÁVY ZE SVĚTA UHLÍ A ENERGIE
( administrator, Informace, 01.07.2016)
Technologie budoucnosti - postupné nahrazování fosilních paliv recyklace CO?. na "čistou energii”
Oxid uhličitý, považovaný za hlavní příčinu oteplování, lze využít k získání tzv. čisté energie.
Tvrdí to izraelská firma NewCO2fuel (NCF), která se zabývá vývojem nové technologie, která
by pomohla zužitkovat CO? velmi žádoucím způsobem.
Sídlí v jihoizraelském Rehovotu a její generální ředitel David Banitt řekl, že za produkci
velkého množství CO? není třeba podniky jenom trestat. Velkým znečišťovatelům je třeba
vysvětlit komerční využitelnost CO?.
Koncert Symfonického dechového orchestru MAJOVÁK KARVINÁ
( administrator, Informace, 16.04.2016)
Srdečně zveme na koncert hornického orchestru Májovák Karviná, který se koná v kompresorovně Hornického muzea v neděli 24. 4. 2016 od 16.00 hod. Vstup na koncert je volný, vstupenky je možno rezervovat na e-mailu vstupenky.majovak@seznam.cz
Zve Petr Ženč
Polsko má nový zákon o hornictví
( Redakce Horník, Informace, 13.03.2016)
Podpis prezidenta
Andrzeje Dudy dal zelenou novele
zákona o uhelném hornictví
v Polsku. Ta mimo jiné řeší způsoby
likvidace dolů nebo těžebních společností.
Stanoví i podmínky pro
případně propuštěné horníky.
Novela vstoupila v platnost s určitými
výjimkami 1. ledna 2016.
Jedním z hlavních bodů zákona je
stanovení příznivých podmínek pro
odcházející zaměstnance. Polská
vláda se výrazným způsobem
zapojila do řešení problému polského
hornictví a tato novela je jen
jednou z částí řešení.
Mládek řešil v Polsku budoucnost černého uhlí
( Redakce Horník, Informace, 09.03.2016)
Ministr průmyslu
a obchodu ČR Jan Mládek na své
nedávné pracovní cestě do Polska
jednal s několika představiteli polské
vlády. Jedním z hlavních témat
byla i budoucnost černouhelného
sektoru.
Ve Varšavě se Mládek setkal
s místopředsedou vlády a ministrem
rozvoje Mateuszem
Morawieckim, ministrem energie
Krzysztofem Tchórzewskim,
prezidentem Polské národní banky
Markem Belkou a s náměstkem ministra
státního majetku Henrykem
Baranowskim.
Coal India zvyšuje těžbu
( Redakce Horník, Informace, 16.11.2015)
Indie, která má v další dekádě
předběhnout Čínu na žebříčku
nejlidnatějších zemí planety, má
šanci nahradit Říši středu v její roli
hnací síly globálního hospodářského
růstu – tyto naděje vyjadřují
v poslední době komentátoři
krize na trzích s uhlím, uvádí portál
mining.com. Od roku 2000 výroba
uhlí a jeho spotřeba v Číně přispívaly
až z 80 procent ke stálému zvyšování
ukazatele těžby v celém světě.
Mezitím Indie již začala předhánět
Čínu ve spotřebě energetického
uhlí a stala se největším dovozcem
a výrobcem energetického uhlí
ve světě, kdežto Číňané začínají
pozvolna v těchto žebříčcích klesat.
Nejnovější údaje státní společnosti
Coal India ukázaly například,
že pouze v období od dubna
do srpna roku 2015 se těžba uhlí
zvýšila o 9,4 procenta.
Česká Pisa, kostel sv. Petra z Alkantary, Karviná Doly.
( .., Informace, 19.09.2015)
Světová rarita, kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné - Doly, věž šikmější než světoznámá věž v italské Pise.
Vykopáním těchto došlo k poklesu terénu na této ploše a dnes je zde prohlubenina 34 m pod tehdejší niveletou (viz schematický obrázek), z větší části zatopená vodou, nebo zavezená haldovinou. V celkovém pohledu na krajinu to však tak nepůsobí, protože se jedná o velmi rozsáhlou plochu, několika set hektarů, tak ty přechody a zvlnění terénu nejsou příliš nápadné a zaznamenávají je jen geodeti.
Na jedné z těchto šikmých ploch stojí i tento kostel se zmíněným odklonem. Původně byl určen ke zbourání, ale zásluhou magistrátu města Karviná a památkářů se podařil jeho zápis mezi chráněné památky a v letech 1994 – 1996 byl restaurován a stavba byla zpevněna. Na celkové rekonstrukci se finančně podíleli město Karviná a Ústav památkové péče.
STOOSMDESÁTÉ VÝROČÍ ZALOŽENÍ DOLU ANSELM V OSTRAVĚ
( Ing. Jaroslav Klát, Informace, 06.08.2015)
1. Úvod
|
Obrázek 1
|
Stoosmdesáté výročí založení Dolu Anselm (dříve Eduard Urx) v Ostravě - Petřkovicích dává příležitost k připomenuti prvního hlubinného dolu na černé uhlí v Ostravsko-karvinském revíru (OKR). Jde o důl, který byl provozován nejdéle. Příspěvek ukazuje na jeho zajímavou a bohatou historii, počínající rokem 1835. Dodává se, že jeho založením započala éra hlubinného dolování v revíru a na ústupu začala být štolová těžba. Na tomto dole, jako jediném v OKR, probíhala těžba uhlí nepřetržitě 156 let a při ní se vystřídalo sedm generací.
Dlouhou historií Dolu Anselm byly vytvořeny jedinečné předpoklady pro umístění hornického muzea, které v roce 1993 bylo otevřeno pro veřejnost.
Zástupci horníků a hutníků přijeli do Poslanecké sněmovny
( administrator, Informace, 19.04.2015)
Předseda Poslanecké sněmovny se setkal na půdě dolní komory parlamentu se zástupci Sdružení hornických a hutnických spolků ČR a SR.
„Velmi si vážím vaší profese, v životě naší země vždy hrála a hraje významnou roli,“ uvedl Jan Hamáček při setkání. Zástupci sdružení si poté prohlédli mimo jiné i jednací sál Poslanecké sněmovny.
Nechyběli ani krojovaní horníci
( Redakce Horník, Informace, 05.04.2015)
Kněz posvětil palmy i kytičky.
Věřící zahájili pašijový týden
svěcením palem vyrobených
z lískových nebo vrbových
proutků a ozdobených květy
s barevnými stuhami.
K obnoveným velikonočním
tradicím ve Stonavě, které zde
před několika lety opět zavedli polští
faráři, patří žehnání jídlu o Bílé sobotě.
Nově to bylo na Květnou neděli
svěcení palem. Přišlo více než sto lidí.
Iniciátorem je polský farář Roland
Manowski.
Věřící se sešli venku před kapličkou
svatého Huberta, kde drželi čestnou
stráž myslivci a krojovaní horníci
spolu s hasiči.
Setkání horníků v Polsku
( Mgr. Michaela Hylská, Informace, 22.01.2015)
Ve dnech 27. – 30. 11.
2014 byli členové Hornického
spolku ze Stříbra a Nadace
Landek pozváni hornickými
kamarády z černouhelné
pánve v oblasti města
Rybnik, cca 45 km od hranic
k „41. Spotkanie Gwarkow
RZRG“. Čekalo nás velmi
vřelé a milé přijetí s bohatým
programem. Osobně se
nám věnoval ředitel firmy
„SITG przy Rybnicki Zakladanie
Robót
Górniczych“ se
svojí manželkou
a kamarády. Čekala
nás návštěva
hornického skanzenu
ve Vieličce
u Krakowa, hrad
polských králů
Wawel a večerní
centrum města
s centrální tržnicí.
Další velkou akcí
z programu byla
návštěva černouhelného
dolu
v Zabrze, kde sfáráte 300 m hluboko
a kde vlastní prohlídka trvá 3 hodiny.
Každý večer se konalo posezení s kamarády.
Sobotní program byl velmi
našlapaný a zakončený 41. setkáním
horníků, kde se nemohou účastnit ženy,
a proto je pro ně připraven jiný
program. Mohu-li osobně konstatovat,
již dlouho jsem neviděl podobnou hornickou
akci připravenou na tak vysoké
a společensky kvalitní úrovni. Samozřejmostí
je v této oblasti osobní účast
všech starostů okolních měst.
„Cesta na Galapágy“
( Milan Šlachta, Informace, 13.01.2015)
byla pro členy KPHMO pobočky Havířov „zdlouhavá“. Od listopadu 2014, kdy se měla beseda poprvé uskutečnit byla několikrát přeložena, až do 12.ledna 2015 kdy se opravdu uskutečnila.
Muzeum v Petřvaldě se po rekonstrukci otevřelo návštěvníkům
( administrator, Informace, 09.01.2015)
Technické muzeum v Petřvaldě na Karvinsku se dnes po devítiměsíční rekonstrukci znovu otevřelo návštěvníkům. Během rekonstrukce bylo do celé budovy zavedeno plynové topení, opravovaly se elektrické rozvody, odstranila vysoká vlhkost ve sklepě nebo dělaly různé drobné opravy. ČTK to dnes řekla průvodkyně muzea Jana Szotkowská.
Petřvaldské muzeum je jednou z deseti poboček Muzea Těšínska. Vedoucí jeho ekonomického oddělení Naděžda Antalová řekla, že rekonstrukce stála přibližně 750.000 korun.
Solné komory v Rakousku
( Ing. Jaroslav Minka, Informace, 08.08.2014)
Na stopě „Muže v soli“ v nejstarším solném dole na světě!
Jak je již v nápise uvedeno, jet jen za fáráním do solného dolu v Solné komoře v Rakousku, se člověk neubrání nádherným sceneriím Alp a pod nimi krásným jezerům, prostě se u nich musí zastavit.
O městečkách a jejich historii, kostelech a památek všeho druhu, ani nemluvě a tak byly na řadě i jejich prohlídky.
Jako účastníci zájezdu cestovní kanceláře A – Z TOUR s. r. o. Bystřice, jsme mimo solného dolu Hallstatt navštívili: jezero Traunsse, město Gmunden se zámečkem obklopeným vodami Traunsse jezera a s pevninou spojený mostem,
pod kterým jsou ještě vidět kůly starého opevnění. V dřívějších dobách to byla nádherná pevnost. Museli jsme po cestě zastavit v Bad Ischl, město opěvující krále Vídeňských valčíků, kde je nádherná cukrárna s vlastní výrobou čokoládových bonbónů. Samozřejmě jsme navštívili i kostel sv. Mikoláše.
Po 50. letech
( Ing. Jaroslav Minka, Informace, 24.05.2014)
Po padesáti letech ukončení VŠB v Ostravě se opět sešli absolventi, kamarádi jejich příznivci z hornického cechu i rodinní příslušníci, před letošními oslavami 165 let trvání Vysoké školy báňské, v Hotelu Metropol v Ostravě na Hladnově, v místě oddechu nejen studentů, ale i pedagogů tehdejší Hornicko – geologické fakulty VŠB.
Sjeli se báňští inženýři nejen z České republiky, ale i ze Slovenska a Kanady.
Sešlo se nás dohromady 33 a bylo si o čem povídat! Je velkým přínosem Vysoké školy báňské, že má své absolventy, kteří nezapomínají, že základním kamenem veškeré hornické činnosti je kamarádství, kolegialita a při svých setkáních se vzájemně obohacují o své životní zkušenosti.
KOMPANIA WEGLOWA ZASTAVUJE TĚŽBU
( Redakce Horník, Informace, 18.05.2014)
Patnáct milionů
tun energetického uhlí leží
v důsledku mírné zimy a slabého
výkonu ekonomiky na skládkách
v Polsku. Z toho šest milionů tun
uhlí marně hledá své zákazníky
a vrší se na skládkách u polských
dolů (především společnosti
Kompania Weglowa), devět milionů
tun leží na skládkách v místních
černouhelných elektrárnách.
Stejný objem uhlí byl na polských
skládkách naposledy
v září 2012, nicméně v průběhu
tehdejší zimy postupně klesl,
v současnosti je situace o to
horší, že mírná zima skončila
a elektrárny v dalších měsících
nebudou schopny tento objem
suroviny využít.
Informace Nadace Landek Ostrava 2014
( administrator, Informace, 06.03.2014)
V průběhu 4. čtvrtletí 2013 až 1.čtvrtletí 2014 došlo v Nadaci Landek
Ostrava k zásadním personálním a organizačním změnám.V Září 2013 byl za
ing.Josefa Kimera, CSc. zvolen novým ředitelem NLO dlouholetý člen Správní
rady lng. Josef Gavlas. Za zemřelého pokladníka a správce nadačního jmění
|ng.Pavla Mojžíška byl zvolen lng. Petr Vychopeň. Dozorčí rada byla v září 2013
doplněna volbou o Mgr. Petra Handla a Správní rada v únoru 2014 O Ing.
Jaroslava Kubánka, dlouholetého pracovníka OKD. K 1.3.2014 jsou tedy orgány
NLO dle Statutu na plném stavu tj. 12 členů Správní rady a 3 členové Dozorčí
rady. Řídícími orgány NLO jsou od 1.3.2014 tito členové :
Slovenský prezident Ivan Gašparovič přijal zástupce hornických a hutnických cechů
( administrator, Informace, 13.01.2014)
Prezident Slovenské republiky Ivan Gašparovič se v pátek 10. ledna setkal již po páté se zástupci Združenia baníckych spolkov a cechov Slovenska. Přítomni byli i zástupci Sdružení hornických a hutnických spolků ČR.
Prezident ve své promluvě zdůraznil, že „banícke a hutnícke remeslo je ťažká, náročná a zodpovedná práca. Baníctvo a hutníctvo patrili vždy k nesporne najvýznamnejším a aj najzaujímavejším priemyselným odvetviam v slovenskej histórii. V dejinách našej krajiny majú baníctvo a hutníctvo bohatú tradíciu, za ktorú nadobudlo veľkú úctu.“
Slovenský prezident připomenul, že obě tyto činnosti daly impulz vzniku prvního evropského společenství - Evropského společenství pro uhlí a ocel, které se stalo základem dnešní podoby evropské integrace.
Redaktorské vzpomínání Otty Hejnice
( administrator, Informace, 12.12.2013)
Jméno Otty Hejnice, jemuž nikdo neřekne
jinak než Otík, bylo přes 20 let
spojeno s podnikovými novinami. V letošním
roce odešel, jak se říká, na „zasloužený
odpočinek“. Ještě mi ale stačil
předat některé své redaktorské zkušenosti,
za což mu moc děkuji, a myslím, že
v jeho případě je za ta léta na co vzpomínat.
Byla by škoda se o některé vzpomínky
se čtenáři občasníku nepodělit:
• Michaela Hylská: Pocházíte z Příbrami,
jak vzpomínáte na své začátky
u uranového průmyslu, jak jste se dostal
sem na sever a jakými druhy zaměstnání
jste za tu dobu prošel?
• Otto Hejnic: Vystudoval jsem průmyslovou
školu hornicko-geologickou.
Když mě vyhazovali z Ostravy z VŠB,
nenapadlo mě, že Příbram je pro mne
zavřená kvůli dioptriím. Zbývala práce
na povrchu, ve VDUP Příbram jsem šel
do Zlenic na drtičku stavět přivaděč vody
ze Želivky, po jejím zavření jsem dělal
investičního účetního, což mě netěšilo.
Na severu, v oblasti Hamr – Stráž,
byla nalezena uranová ruda, po zacvičení
na vrtných soupravách jsem je přebíral,
ve dne v noci po dvanáctkách. Později
jsem šel na široké vrtné soupravy
vrtmistrovat, zase na dvanáctihodinové
směny. Dvacet let jsem strávil na vrtech.
Ostravsko kopíruje Porúří. Jen je pozadu, říká ekonomický geograf
( administrator, Informace, 30.11.2013)
Černé vyhlídky Dolu Paskov. Hrozba propouštění dalších až desetitisíců lidí. To je Moravskoslezský kraj dneška, kdy víc než jindy visí ve vzduchu otázky typu: Jak se promění hospodářství? A co region čeká? Mluví o tom ekonomický geograf Petr Rumpel.
Zahoďte růžové brýle, které rádi voličům nasazují politici. Nová vlna zájmu velkých investorů Moravskoslezský kraj v nejbližších letech nečeká. "Pokud budou vznikat nová pracovní místa, tak jen po desítkách, maximálně stovkách, a to vesměs u zaměstnavatelů, kteří už v regionu jsou," říká zástupce šéfa katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Ostravské univerzity Petr Rumpel.
EXPOZICE BÁŇSKÉ DRÁHY A VLEČEK MEZI DOLY OKR
( Redakce Horník, Informace, 21.11.2013)
Železniční muzeum moravskoslezské má
partnery v nadacích OKD
i Landek a společnosti AWT
Železniční muzeum
moravskoslezské (ŽMMS) otevřelo
své prostory v prvním patře budovy
nádraží Ostrava střed. Jeho
první expozice je věnována historii
Báňské dráhy a šachetních
vleček v ostravsko-karvinském
revíru, podpořily ji Nadace OKD
i Nadace Landek a partnerem se
stala také společnost AWT.
laguny Ostramo
( administrator, Informace, 18.11.2013)
Skládka odpadů státního podniku DIAMO v Ostravě,
tzv. laguny Ostramo
Přednáška se uskutečnila 5. listopadu 2013 v KPHMO v Kulturním domě v Ostravě Petřkovicích.
Přednášku prováděl vedoucí oddělení laguny při státním podniku DIAMO o.z. Ostrava p. Ing. Kamil Prokeš. jelikož přednáška byla velice zajímavá a aktuální pořídili jsme záznam i pro ty co nemohli na přednášce být.
Přednáška laguny 1 část (video)
Film (video)
Přednáška
2 část v pdf
Ostrava bez průmyslu? Dopady by byly drtivé
( Redakce Horník, Informace, 12.11.2013)
Konference Ovzduší 2013 řešila, jaký by byl život na Ostravsku bez průmyslových gigantů.
Představme
si hypotetickou situaci:
Ostrava bez fungujících
společností ArcelorMittal,
Evraz Vítkovice Steel,
OKK Koksovny a Vítkovice
Holding. Jen v prvním roce by
bez práce zůstalo až 44 tisíc
lidí nejen ve čtyřech jmenovaných
fi rmách, ale i mezi dodavateli
a odběrateli. Veřejné
rozpočty by zaznamenaly jen
v prvním roce ztrátu 11 miliard
korun. Přesto by kraj i nadále
trpěl především v zimních
měsících pod smogovou
přikrývkou a limity prachu
by byly překračovány, i když
v menším počtu dnů a o něco
méně, i nadále.
Soukromý důl na jihu Polska patří Čechům.
( administrator, Informace, 09.11.2013)
Prosperuje a odbory s vedením spolupracují.
V Polsku jsou jen dva soukromé černouhelné doly. Jeden z nich vlastní česká společnost. A zatímco české hornictví je v krizi, tomu v Polsku se daří. Jde také o jedinou šachtu, kde si odboráři notují s vedením firmy.
Horníci z dolu PG Silesia právě vyjíždějí na povrch. O svou budoucnost se bát nemusí. Jediný soukromý důl na jihu Polska věří, že se mu bude dařit.
„Jsme v situaci, kdy nemusíme propouštět lidi. Rozhodně nám nehrozí taková krize jako v Česku,“ říká personální ředitel Arkadiusz Kawecki.
„Průměrný plat horníka se pohybuje v přepočtu kolem čtyřiceti tisíc korun. Myslím si, že nabízíme velmi dobré podmínky,“ dodává manažer.
Toulavé boty lesního profesora ve svém rodném kraji
( Milan Šlachta, Informace, 31.10.2013)
Ve dnech 14. - 16. 10. 2013 byl hostem našeho Klubu přátel hornického muzea (KPHMO), pobočky v Havířově Ing. Erich Václav, emeritní profesor Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, pracovník FAO OSN (ve výslužbě), a hlavně náš přítel a kamarád, rodák ze Staré kolonie v Prostřední Suché.
Za svého působení na Lesnické fakultě vychoval desítky odborníků pro naše i tropické lesy v Africe a Asií. Dlouhá léta pracoval ve službách FAO OSN jako expert na tropické a subtropické lesnictví. Napsal řadu odborných studií a své zkušenosti publikoval ve dvanácti knihách určených pro širokou veřejnost.
Za svého třídenního pobytu v Havířově uskutečnil celkem 5 besed a setkal se s řadou svých přátel a známých i „kolonioky“ ze Staré kolonie. Poutavě vyprávěl o svých zážitcích „lesnické živoucí fosilie“ (jak se sám označil) i o své jedinečné cestě kolem světa – proti času, kterou popsal ve své knize USA na dlani.
ZA PŘÍNOS K UDRŽOVÁNÍ MONTÁNNÍCH TRADIC
( Redakce Horník, Informace, 28.10.2013)
Mezi oceněnými Josef Kimer z Ostravy, Zdeněk Dombrovský z Havířova a město Havířov
Pod názvem
Kladenské fedrování se uskutečnilo
ve dnech 6. až 8. září
v Kladně 17. setkání hornických
měst a obcí ČR. Jeho součástí
bylo také udílení cen Český
permon osobnostem, spolkům
a organizacím, které se v minulém
roce zasloužily o udržování
hornických tradic.
V kategorii Hornický folklor
obdržel tuto cenu Karel Veselý
z Chodova za celoživotní
sběratelskou činnost hornických
artefaktů a relikvií a jejich
zpřístupňování veřejnosti.
Kladenské fedrování 2013
( Ing. Jaroslav Minka, Informace, 25.10.2013)
Od historie až dosud,
Kladensko – Slánsko- Rakovnická pánev
První uhlí bylo vydobyto sedláky povrchovými způsoby. Tento kraj je z historie, krajem sedláků, ostatní vznikalo později. Později se razily štoly a zpětným (postupem) ústupem se vybralo vše na „dosah ruky“ z boků a stropu díla. Po vyrubání se vedle razila štola druhá, nová.
Alternativou štolového dobývání byla těžba mělkými šachticemi zvanými duklami. Po vyhloubení na počvu sloje bylo uhlí v bezprostředním okolí šachtice vyrubáno na vzdálenost, kterou dovolilo lámavé nadloží.
Později r. 1784 z Dolů Barbora a Henerici bylo zdokumentováno dobývání až 10 m mocné sloje t. zv. chodbicováním. Celý úsek důlního pole byl rubán rovnoběžnými chodbami 2 m širokými a mezi chodbami se nechával stejně široký uhelný pilíř. Dle možností se vyrubávalo uhlí ve stropech (stropování) a uhelné pilíře byly ponechány v závalech. Ztráta uhelné hmoty převyšovala množství vytěženého uhlí a docházelo k častým záparům. Popsanou dobývací metodu zavedl ve Vrapických dolech Hynek Stein, který byl od r. 1775 správcem zdejšího horního úřadu.
POLSKÉ HORNICTVÍ JE NA ROZCESTÍ?
( Redakce Horník, Informace, 19.10.2013)
Diskuse se točí okolo nutnosti snižovat náklady.
Právě teď je
nejvhodnější čas začít pracovat
na revizi těžebního sektoru
v Polsku. Novou realitu musí
pochopit všichni bez ohledu
na formu vlastnictví černouhelných
společností. Tvrdí
to ředitel katovického úřadu
Agentury pro rozvoj průmyslu
Henryk Paszcza. Podle jeho
názoru se celá debata ohledně
situace v polském hornictví
točí okolo nutnosti snižovat
náklady, nicméně často chybí
konkrétní návrhy, jak tohoto cíle
dosáhnout. Podle něj je třeba
přijmout opatření, která povedou
mimo jiné ke zvýšení fl exibility
nákladů při těžbě. Nutné
je také hledat úspory v oblasti
spotřeby energií a materiálů,
optimalizaci využívání dodavatelských
služeb nebo v organizační
struktuře těžařských
fi rem. Například největší polská
fi rma Kompania Weglowa chce
v případě potřeby fl exibilněji
přemísťovat pracovní kolektivy
mezi svými provozy.
Za historií dopravy uhlí po Baťově kanále!
( Ing. Jaroslav Minka, Informace, 10.10.2013)
Hned v úvodu otázka: proč vznikl kanál? Baťovy závody potřebovaly teplo a světlo! Oblast Slovácka získává závlahový systém pro sadařství, zelinářství a vinařství včetně zemědělských plodin.
Tato technická památka vznikala v letech 1935 – 38 v období hospodářské krize. Nevyužít této situace, v té době, by byl hazard pro efektivní podnikání a také řešení nezaměstnanosti.
Z Ratíškovických dolů, vlastněných Baťou, se lignit vozil železniční vlečkou k výklopníku uhlí do Sudoměřic a zde se překládal na loď. Odtud byl splavován nákladními loděmi do přístavu v Otrokovicích. Z tepelné elektrárny na lignit v Otrokovicích zásobovala firma Baťa teplem a elektřinou kožedělné závody.
V době hospodářské krize stavba kanálu zaměstnávala až 1 500 dělníků!
Ostravsko vůbec není v dobré kondici.
( administrator, Informace, 09.09.2013)
Podle generálního ředitele a předsedy představenstva Vítkovice Holding Jana Světlíka ale není důvod k žádnému pesimismu. Hlavní podle něj je, aby firmy vedli zodpovědní manažeři.
O budoucnosti dobře řízeného průmyslu nepochybuji, tvrdí v rozhovoru pro Ekonom generální ředitel Vítkovice Holding Jan Světlík.
Zároveň představuje vizi budoucnosti jím spravovaného podniku. Není důležité, kolik milionů tun oceli se v Ostravě vyrobí, ale s jakou přidanou hodnotou bude z Ostravy odcházet, soudí Světlík.
Pražané si na Letné budou moci projít hornickou štolu
( administrator, Informace, 12.08.2013)
Technika, stroje, nářadí i dobývací metody. S tím vším se mohou seznámit už na podzim návštěvníci letenského Národního technického muzea. Vyrostou tu totiž ve dvou suterénních podlažích expozice hornictví a hutnictví.
Lidé si navíc budou moci vyzkoušet i fárání. „Chceme, aby výstava byla zážitkem. Nebude z toho důvodu přednášková, ale zaměří se na lidské vjemy," uvádí kurátor hornických sbírek Karol Šmehil. „Kdybychom ji měli dělat výkladově, trvala by více než dvě hodiny, vzhledem k množství zajímavých faktů a těžkých strojů, které jsou v prostorách umístěny. To by ale vzhledem k malé průchodnosti expozice nebylo možné," dodává.
Návštěvníci totiž povedou svou dobrodružnou výpravu štolou. Ta je pilířem celé hornické expozice. Maketa rudného a uhelného dolu z padesátých let 20. století dnes sama o sobě tvoří unikátní soubor sbírkových předmětů a věrohodně ztvárněných diorámat. Lidi podél uhelných stěn doprovodí autentické zvuky. Důlní štola bude navíc vybavena novými světelnými prvky, které jsou vytvořeny zelektrizováním originálních důlních svítidel, karbidových lamp a elektrických kahanů.
Krizi vnímejme jako nastroj budoucí konkurenceschopnosti
( Redakce Horník, Informace, 08.06.2013)
Rozhovor s viceprezidentem Hospodářské komory České republiky a prezidentem Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavlem Bartošem
Ekonomická recese.Toto slovní spojeni trápí podniky Moravskoslezského kraje – nevyjímaje společnost OKD –už drahnou dobu. Viceprezident Hospodářské komory České republiky a prezident Sdruženi pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš doporučuje snažit se v ni vidět oddechový čas a nastroj budoucí konkurenceschopnosti. Současně radí udělat vše pro zachováni solidarity a symbiózy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.
FINANČNÍ INJEKCE DO KULTURY A NA HORNICKÉ PAMÁTKY
( Redakce Horník, Informace, 02.06.2013)
Nadace Landek podpoří letos přijaté projekty částkou přes jeden milion korun
Druhé kolo výběrového
řízení pro přijetí projektů
do Nadačního programu roku
2013 uzavřela Nadace Landek
Ostrava. Z pětadvaceti přihlášených
projektů jich vybrala k zařazení
do Nadačního programu
šestnáct, jeden projekt zařadila
do Zásobníku projektů. Výsledek
výběrového řízení nadace oznámila
přihlašovatelům a v současné
době rozesílá smlouvy o poskytnutí
nadačních příspěvků.
Jak informoval tajemník nadace
Jaroslav Přepiora, převážná část
projektů vybraných do Nadačního
programu je zaměřena do oblasti
podpory kultury a na záchranu
kulturních a hornických památek.
DAJÍ NÁM EKOLOGOVÉ PRÁCI?
( Redakce Horník, Informace, 27.05.2013)
v Česku zhruba 11 procent všech
obyvatel v průmyslových firmách.
Co to znamená? Že přibližně
desetina z nás vytváří opravdové
peníze a živí ostatní.¨
Jaká je situace v Moravskoslezském
kraji? Desetitisíce lidí
i přes masivní útlum na přelomu
milénia stále pracují v těžkém
průmyslu a firmách, které jsou
na těchto provozech závislé. Tyto
podniky se stále víceméně úspěšně
pokoušejí bojovat s celosvětovou
krizí a stále vyrábějí. Dokonce
většina z nich navíc investuje
nemalé prostředky do nových
ekologicky šetrných technologií.
Milovníci hornictví jednali o další činnosti
( Redakce Horník, Informace, 25.05.2013)
NOVÝM PŘEDSEDOU KPHM V OSTRAVĚ SE STAL PETR ROJÍČEK
Klub přátel hornického muzea v Ostravě povede další tři roky nový předseda. Na plenární schůzi klubu,
která se konala v úterý 7. května v kompresorovně hornického muzea v ostravském Landek
Parku, jím byl zvolen dosavadní místopředseda Petr Rojíček
.
Rodan Broskevič, který vedl
klub poslední čtyři a půl roku,
nekandidoval kvůli pracovní
zaneprázdněnosti.
„Za práci, kterou pro klub
vykonal, mu však patří velký dík, byl to vynikající předseda,“ zhodnotil činnost svého
předchůdce nový šéf KPHMO
Rojíček.
EVROPA KVŮLI AMERICKÉMU UHLÍ ODSTAVUJE PLYNOVÉ ELEKTRÁRNY
( Redakce Horník, Informace, 23.05.2013)
Energetické podniky
v Evropě odstavují jednu elektrárnu
na zemní plyn za druhou.
Nejsou totiž schopny konkurovat
rostoucímu dovozu levného uhlí
z přebytků v USA, kde elektrárny
díky „břidlicové revoluci“ masově
přecházejí na plyn, napsal The
Wall Street Journal.
Turistický pochod po důlních dílech stříbrského revíru
( Otto Hejnic DIAMO, Informace, 11.05.2013)
V sobotu 6. 4. 2013 se konal již poněkolikáté turistický pochod po důlních
dílech stříbrského revíru. Tentokráte
jsme se vypravili za doprovodu našeho
průvodce pana Karla Neubergera do východní části, revíru sv. Petra, za docela
příjemného počasí v počtu cca 70 turistů. Někteří k nám zabloudili z Plzně,
někteří zase z Plané, dokonce i báňský
rada s manželkou se zúčastnili. Od Hornického skanzenu, kolem Dlouhé žíly
a štoly Michael, kolem bývalých mlýnů
na řece Mži (posléze hamrů, úpraven
rudy a nakonec malých vodních elektráren), přes Zýkovu lávku po levé straně
řeky ke štolám Amáliím. Poté jsme se
museli vrátit na pravou stranu řeky, kdy
podél ní jsme kolem štoly Juda došli
k chatové oblasti pod Vranovem. Zde
jsme se pohybovali nad důlními prostory pěti štol Floriánů. Prošli jsme Vranovem, kde na konci obce po pravé straně
směrem k železniční trati se v minulosti
těžil výchoz sloje černého uhlí z Nýřansko-heřmanské pánve. Odtud jsme
se vydali k obci Svinná, kde v lesíku
nad obcí stával důl Evangelista.
Absurdní novela pro české hornictví
( Redakce Horník, Informace, 19.04.2013)
Roman Makarius,
univerzitní profesor a bývalý
šéf Českého báňského úřadu,
kritizuje v týdeníku Ekonom
věcný záměr novely horního
zákona. Už jen myšlenka vytvořit různé kategorie vyhrazených nerostů je podle něj absurdní. Jak v článku zdůrazňuje, věcný záměr zákona nebyl konzultován s Právnickou fakultou UK v Praze, ani Hornicko-geologickou fakultou VŠB-TU Ostrava. Chybí také
provázanost s dalšími zákony.
Strojvůdci těžních zařízení
( Otto Hejnic DIAMO, Informace, 17.04.2013)
S útlumem horničiny, se snižováním
počtu šachet, a tím i těžních strojů, ztrácí se poněkud ze současného hornictví
muži (občas i ženy), zastávající povolání téměř nejdůležitější. Strojník těžního
stroje.
S vynálezem parního stroje se v 19. století přešlo na jeho využití i pro pohon těžních zařízení. Ve 20. století se rozvinul
pohon elektrický – u nás byl první elektrický stroj r. 1906 instalován na jámě Šalamoun (Hlubina důl Ostrava) – dosloužil
si pak své na dole Petr Bezruč – do
r. 1959. Podle autorů Sobola a Pečenky
vůbec první těžní stroj s elektrickým pohonem byl instalován r. 1894 v Německu.
Těžní zařízení jako rumpál nebo pohony
těžních zařízení šlapacím
kolem, zvířecí silou či vodním kolem dobře známe zejména ze středověku.
Ražby dlouhých důlních děl se na povrchu neprojevují
( Redakce Horník, Informace, 15.04.2013)
HOVOŘÍME SE ZNALCEM V OBORU HLUBINNÉ HORNICTVÍ UHELNÉ SE ZVLÁŠTNÍM ZAMĚŘENÍM
NA VLIVY PODDOLOVÁNÍ NA POVRCH, MECHANIKU HORNIN A DŮLNÍ MĚŘICTVÍ IVO ČERNÝM
Ražby dlouhých
důlních děl se v podmínkách
ostravsko-karvinského uhelného revíru na povrchu nijak neprojevují. Takový je závěr znaleckých posudků profesora inženýra Ivo Černého, kandidáta
věd, soudního znalce v oboru
hlubinné hornictví uhelné se
zvláštním zaměřením na vlivy
poddolování na povrch, mechaniku hornin a důlní měřictví.
Posudky pro všechny doly OKD
profesor Černý zpracoval v prvním čtvrtletí tohoto roku na žádost Obvodního báňského úřadu v Ostravě a ředitelství OKD.
Zahajte velikonoční svátky procházkou do Landeku!
( Redakce Horník, Informace, 03.04.2013)
O aktuálních a plánovaných proměnách hornického muzea hovoříme s Lumírem Placem, ředitelem Landek Parku v Ostravě-Petřkovicích.
„Zahajte svátky jara procházkou do Landek Parku! Cyklisté na kolech, ostatní
pěšky. Kromě expozic hornického muzea tu najdete tradiční restauraci Harenda s velikonočními specialitami a budete si moci vyzkoušet pletení karabáče či
malování vajíček!”
Těmito slovy zve k velikonoční návštěvě ředitel ostravského
Landek Parku a Dolu Hlubina
Lumír Plac. Samozřejmě, můžete tu sfárat i do podzemí historického Dolu Anselm a odnést si silný zážitek. „Jak se kdysi říkalo:
Vem babu a děcka, fárání na Landeku je pecka!“ usmívá se Plac.
Štoly v Banské Štiavnici a okolí
( Ing. Jaroslav Minka, Informace, 01.04.2013)
Stará štola Antona Paduánského.
Ústí štoly se nachází v horní části obce Vyhne v blízkosti silnice.
Štola otvírala stejně jmenovanou žílu Anton jihozápadním směrem.
Ve výklenku nad portálem štoly je umístěna plastika patrona štoly sv. Antona Paduánského. Portál (vstup) štoly byl zrekonstruován v r. 2011 členy hornického spolku Eisenbach ve Vyhniach.
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
|