Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 22.03.2024 do 29.03.2024

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Počet zobrazených článků: 50 (z celkem 278 nalezených)

| 0-50 | 50-100 | 100-150 | 150-200 | 200-250 | 250-278 |
Změna webu
(administrator, Informace, 26.08.2023)
Tento web je zastaralý a proto není aktuální. Přejděte na nový web: https://www.hornicky-klub.info/

Proč bez názvu "báňská" ?
(administrator, Informace, 29.11.2016)
Blog - prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc. VŠB

Vypadá to, že se doba mého rektorování krátí a je jen otázkou času, zdali to bude příští týden (v politice jeden nikdy neví) nebo za rok. Bez ohledu na to je ale třeba stále řešit věci zásadního charakteru. Naši školu čekají dopady očekávaného poklesu demografické křivky a vypořádat se s nimi nebude nic jednoduchého. Už na to poukazují i letošní čísla, kdy počet zapsaných studentů do prvních ročníků opět klesl. Dobrá zpráva je, že přibývá studentů ze zahraničí, ale ti nedokáží vyplnit prázdná místa v lavicích našich poslucháren. Analýzy ukazují, že na rozdíl od VUT Brno a ČVUT Praha nejsme schopni oslovit studenty ze vzdálenějších regionů. Jeden z výstupů provedených analýz jasně poukazuje na to, že název, logo, i celkový vizuální styl naší univerzity ztotožňují uchazeči o studium s hornictvím a to prostě netáhne. V cizině jsme Technical University of Ostrava na rozdíl od domácí arény, kde jsme Vysoká škola báňská. To je jedna z příčin výše zmíněného paradoxu a my si musíme opět po delší době připustit dialog, zdali bychom s tím něco neměli udělat. Dlouholetý vývoj nás posouvá k polytechnickému charakteru a novým technologiím. Tento fakt ale není vidět na našich symbolech. Musíme se domluvit na změně našeho názvu, který je prvním krokem k celkové změně naší image. V pondělí takto jednomyslně rozhodlo i kolegium rektora naší univerzity. Název Technická univerzita Ostrava je jednoduchý, srozumitelný a hlavně popisující to, čím skutečně jsme. Co Vy na to?

05.11.2016

VLÁDA SCHVÁLILA STÁTNÍ HBZS
(Redakce Horník, Informace, 12.11.2016)
Vláda v pondělí 17. října schválila vznik Hlavní báňské záchranné stanice (HBZS), která bude státní. „Tato HBZS proto nebude závislá na soukromých podnikatelských subjektech a jejich ekonomické situaci. Vycházeli jsme z výhod i nevýhod dosavadního systému,“ v reakci uvedl ministr průmyslu Jan Mládek.

Nezvladatelné endogenní požáry
(Redakce Horník, Informace, 05.10.2016)
Odtěžení hlušiny a vytřídění z ní zbytkové uhelné hmoty (úpravárenským procesem na lince s uzavřeným kalovým okruhem) je jediným řešením, jak zabránit endogenním požárům šířícím se na Heřmanické haldě. Kouřem a prachem značně obtěžují a zatěžují okolí. Odval vznikal od poloviny 19. století, kdy se začala hloubit jáma Ida. V průběhu své existence byla několikrát přejmenována. Pamětníci ji znají pod názvem Stalin, Rudý říjen, nebo jako Důl Heřmanice. Pod tímto jménem byla definitivně uzavřena v roce 1997.



Turecku chybí pořádní báňští záchranáři
(administrator, Informace, 23.07.2016)
„Turci systémy organizované báňské záchranné služby, známé z evropských podmínek, dosud neprovozují. Mají přitom jednu z nejvyšších úmrtností horníků na vytěženou tunu uhlí na světě. Například při neštěstí v dole Soma pohřbívali více než tři stovky obětí. Tehdy spolu zasahovaly různé složky, od vojenské zdravotní služby po Červený půlměsíc,“ podotkl hlavní inženýr HBZS s tím, že zmíněná tragédie z května 2014 znamenala zpřísnění dozoru v oblasti BOZP i určité legislativní úpravy pro zvýšení bezpečnosti v tureckém hornictví.



ZPRÁVY ZE SVĚTA UHLÍ A ENERGIE
(administrator, Informace, 01.07.2016)

Technologie budoucnosti - postupné nahrazování fosilních paliv recyklace CO?. na "čistou energii”

Oxid uhličitý, považovaný za hlavní příčinu oteplování, lze využít k získání tzv. čisté energie. Tvrdí to izraelská firma NewCO2fuel (NCF), která se zabývá vývojem nové technologie, která by pomohla zužitkovat CO? velmi žádoucím způsobem. Sídlí v jihoizraelském Rehovotu a její generální ředitel David Banitt řekl, že za produkci velkého množství CO? není třeba podniky jenom trestat. Velkým znečišťovatelům je třeba vysvětlit komerční využitelnost CO?.


Koncert Symfonického dechového orchestru MAJOVÁK KARVINÁ
(administrator, Informace, 16.04.2016)
Majovák

Srdečně zveme na koncert hornického orchestru Májovák Karviná, který se koná v kompresorovně Hornického muzea v neděli 24. 4. 2016 od 16.00 hod. Vstup na koncert je volný, vstupenky je možno rezervovat na e-mailu vstupenky.majovak@seznam.cz

Zve Petr Ženč


Polsko má nový zákon o hornictví
(Redakce Horník, Informace, 13.03.2016)
Polsko

Podpis prezidenta Andrzeje Dudy dal zelenou novele zákona o uhelném hornictví v Polsku. Ta mimo jiné řeší způsoby likvidace dolů nebo těžebních společností. Stanoví i podmínky pro případně propuštěné horníky.

Novela vstoupila v platnost s určitými výjimkami 1. ledna 2016. Jedním z hlavních bodů zákona je stanovení příznivých podmínek pro odcházející zaměstnance. Polská vláda se výrazným způsobem zapojila do řešení problému polského hornictví a tato novela je jen jednou z částí řešení.

Mládek řešil v Polsku budoucnost černého uhlí
(Redakce Horník, Informace, 09.03.2016)
Stříbro

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek na své nedávné pracovní cestě do Polska jednal s několika představiteli polské vlády. Jedním z hlavních témat byla i budoucnost černouhelného sektoru.

Ve Varšavě se Mládek setkal s místopředsedou vlády a ministrem rozvoje Mateuszem Morawieckim, ministrem energie Krzysztofem Tchórzewskim, prezidentem Polské národní banky Markem Belkou a s náměstkem ministra státního majetku Henrykem Baranowskim.


Coal India zvyšuje těžbu
(Redakce Horník, Informace, 16.11.2015)
Indie, která má v další dekádě předběhnout Čínu na žebříčku nejlidnatějších zemí planety, má šanci nahradit Říši středu v její roli hnací síly globálního hospodářského růstu – tyto naděje vyjadřují v poslední době komentátoři krize na trzích s uhlím, uvádí portál mining.com. Od roku 2000 výroba uhlí a jeho spotřeba v Číně přispívaly až z 80 procent ke stálému zvyšování ukazatele těžby v celém světě. Mezitím Indie již začala předhánět Čínu ve spotřebě energetického uhlí a stala se největším dovozcem a výrobcem energetického uhlí ve světě, kdežto Číňané začínají pozvolna v těchto žebříčcích klesat. Nejnovější údaje státní společnosti Coal India ukázaly například, že pouze v období od dubna do srpna roku 2015 se těžba uhlí zvýšila o 9,4 procenta.

Česká Pisa, kostel sv. Petra z Alkantary, Karviná Doly.
(.., Informace, 19.09.2015)
kostel

Světová rarita, kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné - Doly, věž šikmější než světoznámá věž v italské Pise.

Vykopáním těchto došlo k poklesu terénu na této ploše a dnes je zde prohlubenina 34 m pod tehdejší niveletou (viz schematický obrázek), z větší části zatopená vodou, nebo zavezená haldovinou. V celkovém pohledu na krajinu to však tak nepůsobí, protože se jedná o velmi rozsáhlou plochu, několika set hektarů, tak ty přechody a zvlnění terénu nejsou příliš nápadné a zaznamenávají je jen geodeti.

Na jedné z těchto šikmých ploch stojí i tento kostel se zmíněným odklonem. Původně byl určen ke zbourání, ale zásluhou magistrátu města Karviná a památkářů se podařil jeho zápis mezi chráněné památky a v letech 1994 – 1996 byl restaurován a stavba byla zpevněna. Na celkové rekonstrukci se finančně podíleli město Karviná a Ústav památkové péče.


STOOSMDESÁTÉ VÝROČÍ ZALOŽENÍ DOLU ANSELM V OSTRAVĚ
(Ing. Jaroslav Klát, Informace, 06.08.2015)

1. Úvod
Obrázek 1

Obrázek 1

    Stoosmdesáté výročí založení Dolu Anselm (dříve Eduard Urx) v Ostravě - Petřkovicích dává příležitost k připomenuti prvního hlubinného dolu na černé uhlí v Ostravsko-karvinském revíru (OKR). Jde o důl, který byl provozován nejdéle. Příspěvek ukazuje na jeho zajímavou a bohatou historii, počínající rokem 1835. Dodává se, že jeho založením započala éra hlubinného dolování v revíru a na ústupu začala být štolová těžba. Na tomto dole, jako jediném v OKR, probíhala těžba uhlí nepřetržitě 156 let a při ní se vystřídalo sedm generací.

Dlouhou historií Dolu Anselm byly vytvořeny jedinečné předpoklady pro umístění hornického muzea, které v roce 1993 bylo otevřeno pro veřejnost.


Zástupci horníků a hutníků přijeli do Poslanecké sněmovny
(administrator, Informace, 19.04.2015)
Předáni

Předseda Poslanecké sněmovny se setkal na půdě dolní komory parlamentu se zástupci Sdružení hornických a hutnických spolků ČR a SR.

„Velmi si vážím vaší profese, v životě naší země vždy hrála a hraje významnou roli,“ uvedl Jan Hamáček při setkání. Zástupci sdružení si poté prohlédli mimo jiné i jednací sál Poslanecké sněmovny.


Nechyběli ani krojovaní horníci
(Redakce Horník, Informace, 05.04.2015)

Kněz posvětil palmy i kytičky.

Kněz

Věřící zahájili pašijový týden svěcením palem vyrobených z lískových nebo vrbových proutků a ozdobených květy s barevnými stuhami.

K obnoveným velikonočním tradicím ve Stonavě, které zde před několika lety opět zavedli polští faráři, patří žehnání jídlu o Bílé sobotě. Nově to bylo na Květnou neděli svěcení palem. Přišlo více než sto lidí. Iniciátorem je polský farář Roland Manowski.

Věřící se sešli venku před kapličkou svatého Huberta, kde drželi čestnou stráž myslivci a krojovaní horníci spolu s hasiči.


Setkání horníků v Polsku
(Mgr. Michaela Hylská, Informace, 22.01.2015)
SpotkanieVe dnech 27. – 30. 11. 2014 byli členové Hornického spolku ze Stříbra a Nadace Landek pozváni hornickými kamarády z černouhelné pánve v oblasti města Rybnik, cca 45 km od hranic k „41. Spotkanie Gwarkow RZRG“. Čekalo nás velmi vřelé a milé přijetí s bohatým programem. Osobně se nám věnoval ředitel firmy „SITG przy Rybnicki Zakladanie Robót Górniczych“ se svojí manželkou a kamarády. Čekala nás návštěva hornického skanzenu ve Vieličce u Krakowa, hrad polských králů Wawel a večerní centrum města s centrální tržnicí. Další velkou akcí z programu byla návštěva černouhelného dolu v Zabrze, kde sfáráte 300 m hluboko a kde vlastní prohlídka trvá 3 hodiny. Každý večer se konalo posezení s kamarády. Sobotní program byl velmi našlapaný a zakončený 41. setkáním horníků, kde se nemohou účastnit ženy, a proto je pro ně připraven jiný program. Mohu-li osobně konstatovat, již dlouho jsem neviděl podobnou hornickou akci připravenou na tak vysoké a společensky kvalitní úrovni. Samozřejmostí je v této oblasti osobní účast všech starostů okolních měst.

„Cesta na Galapágy“
(Milan Šlachta, Informace, 13.01.2015)
KPHMO pobočka Havířov

byla pro členy KPHMO pobočky Havířov „zdlouhavá“. Od listopadu 2014, kdy se měla beseda poprvé uskutečnit byla několikrát přeložena, až do 12.ledna 2015 kdy se opravdu uskutečnila.


Muzeum v Petřvaldě se po rekonstrukci otevřelo návštěvníkům
(administrator, Informace, 09.01.2015)
Muzeum

Technické muzeum v Petřvaldě na Karvinsku se dnes po devítiměsíční rekonstrukci znovu otevřelo návštěvníkům. Během rekonstrukce bylo do celé budovy zavedeno plynové topení, opravovaly se elektrické rozvody, odstranila vysoká vlhkost ve sklepě nebo dělaly různé drobné opravy. ČTK to dnes řekla průvodkyně muzea Jana Szotkowská.

Petřvaldské muzeum je jednou z deseti poboček Muzea Těšínska. Vedoucí jeho ekonomického oddělení Naděžda Antalová řekla, že rekonstrukce stála přibližně 750.000 korun.


PF od Ing. Jaroslava MInky
(Ing. Jaroslav Minka, Informace, 06.01.2015)
Váš prohlížeč nepodporuje zobrazení PDF.

Solné komory v Rakousku
(Ing. Jaroslav Minka, Informace, 08.08.2014)

Na stopě „Muže v soli“ v nejstarším solném dole na světě!

Salz

Jak je již v nápise uvedeno, jet jen za fáráním do solného dolu v Solné komoře v Rakousku, se člověk neubrání nádherným sceneriím Alp a pod nimi krásným jezerům, prostě se u nich musí zastavit.

O městečkách a jejich historii, kostelech a památek všeho druhu, ani nemluvě a tak byly na řadě i jejich prohlídky.

Jako účastníci zájezdu cestovní kanceláře A – Z TOUR s. r. o. Bystřice, jsme mimo solného dolu Hallstatt navštívili: jezero Traunsse, město Gmunden se zámečkem obklopeným vodami Traunsse jezera a s pevninou spojený mostem, pod kterým jsou ještě vidět kůly starého opevnění. V dřívějších dobách to byla nádherná pevnost. Museli jsme po cestě zastavit v Bad Ischl, město opěvující krále Vídeňských valčíků, kde je nádherná cukrárna s vlastní výrobou čokoládových bonbónů. Samozřejmě jsme navštívili i kostel sv. Mikoláše.


Po 50. letech
(Ing. Jaroslav Minka, Informace, 24.05.2014)

Po padesáti letech ukončení VŠB v Ostravě se opět sešli absolventi, kamarádi jejich příznivci z hornického cechu i rodinní příslušníci, před letošními oslavami 165 let trvání Vysoké školy báňské, v Hotelu Metropol v Ostravě na Hladnově, v místě oddechu nejen studentů, ale i pedagogů tehdejší Hornicko – geologické fakulty VŠB.

Metropol

Sjeli se báňští inženýři nejen z České republiky, ale i ze Slovenska a Kanady.

Sešlo se nás dohromady 33 a bylo si o čem povídat! Je velkým přínosem Vysoké školy báňské, že má své absolventy, kteří nezapomínají, že základním kamenem veškeré hornické činnosti je kamarádství, kolegialita a při svých setkáních se vzájemně obohacují o své životní zkušenosti.


KOMPANIA WEGLOWA ZASTAVUJE TĚŽBU
(Redakce Horník, Informace, 18.05.2014)
Knurow

Patnáct milionů tun energetického uhlí leží v důsledku mírné zimy a slabého výkonu ekonomiky na skládkách v Polsku. Z toho šest milionů tun uhlí marně hledá své zákazníky a vrší se na skládkách u polských dolů (především společnosti Kompania Weglowa), devět milionů tun leží na skládkách v místních černouhelných elektrárnách.

Stejný objem uhlí byl na polských skládkách naposledy v září 2012, nicméně v průběhu tehdejší zimy postupně klesl, v současnosti je situace o to horší, že mírná zima skončila a elektrárny v dalších měsících nebudou schopny tento objem suroviny využít.


Informace Nadace Landek Ostrava 2014
(administrator, Informace, 06.03.2014)

V průběhu 4. čtvrtletí 2013 až 1.čtvrtletí 2014 došlo v Nadaci Landek Ostrava k zásadním personálním a organizačním změnám.V Září 2013 byl za ing.Josefa Kimera, CSc. zvolen novým ředitelem NLO dlouholetý člen Správní rady lng. Josef Gavlas. Za zemřelého pokladníka a správce nadačního jmění |ng.Pavla Mojžíška byl zvolen lng. Petr Vychopeň. Dozorčí rada byla v září 2013 doplněna volbou o Mgr. Petra Handla a Správní rada v únoru 2014 O Ing. Jaroslava Kubánka, dlouholetého pracovníka OKD. K 1.3.2014 jsou tedy orgány NLO dle Statutu na plném stavu tj. 12 členů Správní rady a 3 členové Dozorčí rady. Řídícími orgány NLO jsou od 1.3.2014 tito členové :


Slovenský prezident Ivan Gašparovič přijal zástupce hornických a hutnických cechů
(administrator, Informace, 13.01.2014)

Prezident Slovenské republiky Ivan Gašparovič se v pátek 10. ledna setkal již po páté se zástupci Združenia baníckych spolkov a cechov Slovenska. Přítomni byli i zástupci Sdružení hornických a hutnických spolků ČR.

Gašparovič

Prezident ve své promluvě zdůraznil, že „banícke a hutnícke remeslo je ťažká, náročná a zodpovedná práca. Baníctvo a hutníctvo patrili vždy k nesporne najvýznamnejším a aj najzaujímavejším priemyselným odvetviam v slovenskej histórii. V dejinách našej krajiny majú baníctvo a hutníctvo bohatú tradíciu, za ktorú nadobudlo veľkú úctu.“

Slovenský prezident připomenul, že obě tyto činnosti daly impulz vzniku prvního evropského společenství - Evropského společenství pro uhlí a ocel, které se stalo základem dnešní podoby evropské integrace.


Redaktorské vzpomínání Otty Hejnice
(administrator, Informace, 12.12.2013)
Otík

Jméno Otty Hejnice, jemuž nikdo neřekne jinak než Otík, bylo přes 20 let spojeno s podnikovými novinami. V letošním roce odešel, jak se říká, na „zasloužený odpočinek“. Ještě mi ale stačil předat některé své redaktorské zkušenosti, za což mu moc děkuji, a myslím, že v jeho případě je za ta léta na co vzpomínat. Byla by škoda se o některé vzpomínky se čtenáři občasníku nepodělit:

• Michaela Hylská: Pocházíte z Příbrami, jak vzpomínáte na své začátky u uranového průmyslu, jak jste se dostal sem na sever a jakými druhy zaměstnání jste za tu dobu prošel?

• Otto Hejnic: Vystudoval jsem průmyslovou školu hornicko-geologickou. Když mě vyhazovali z Ostravy z VŠB, nenapadlo mě, že Příbram je pro mne zavřená kvůli dioptriím. Zbývala práce na povrchu, ve VDUP Příbram jsem šel do Zlenic na drtičku stavět přivaděč vody ze Želivky, po jejím zavření jsem dělal investičního účetního, což mě netěšilo. Na severu, v oblasti Hamr – Stráž, byla nalezena uranová ruda, po zacvičení na vrtných soupravách jsem je přebíral, ve dne v noci po dvanáctkách. Později jsem šel na široké vrtné soupravy vrtmistrovat, zase na dvanáctihodinové směny. Dvacet let jsem strávil na vrtech.


Ostravsko kopíruje Porúří. Jen je pozadu, říká ekonomický geograf
(administrator, Informace, 30.11.2013)
Petr Rumpel

Černé vyhlídky Dolu Paskov. Hrozba propouštění dalších až desetitisíců lidí. To je Moravskoslezský kraj dneška, kdy víc než jindy visí ve vzduchu otázky typu: Jak se promění hospodářství? A co region čeká? Mluví o tom ekonomický geograf Petr Rumpel.

Zahoďte růžové brýle, které rádi voličům nasazují politici. Nová vlna zájmu velkých investorů Moravskoslezský kraj v nejbližších letech nečeká. "Pokud budou vznikat nová pracovní místa, tak jen po desítkách, maximálně stovkách, a to vesměs u zaměstnavatelů, kteří už v regionu jsou," říká zástupce šéfa katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Ostravské univerzity Petr Rumpel.


EXPOZICE BÁŇSKÉ DRÁHY A VLEČEK MEZI DOLY OKR
(Redakce Horník, Informace, 21.11.2013)
Muzeum vleček

Železniční muzeum moravskoslezské má partnery v nadacích OKD i Landek a společnosti AWT

Železniční muzeum moravskoslezské (ŽMMS) otevřelo své prostory v prvním patře budovy nádraží Ostrava střed. Jeho první expozice je věnována historii Báňské dráhy a šachetních vleček v ostravsko-karvinském revíru, podpořily ji Nadace OKD i Nadace Landek a partnerem se stala také společnost AWT.


laguny Ostramo
(administrator, Informace, 18.11.2013)

Skládka odpadů státního podniku DIAMO v Ostravě, tzv. laguny Ostramo

Přednáška se uskutečnila 5. listopadu 2013 v KPHMO v Kulturním domě v Ostravě Petřkovicích.

Přednášku prováděl vedoucí oddělení laguny při státním podniku DIAMO o.z. Ostrava p. Ing. Kamil Prokeš. jelikož přednáška byla velice zajímavá a aktuální pořídili jsme záznam i pro ty co nemohli na přednášce být.

Přednáška laguny 1 část (video)

Film (video)

Přednáška 2 část v pdf


Ostrava bez průmyslu? Dopady by byly drtivé
(Redakce Horník, Informace, 12.11.2013)

Konference Ovzduší 2013 řešila, jaký by byl život na Ostravsku bez průmyslových gigantů.

Mittal

Představme si hypotetickou situaci: Ostrava bez fungujících společností ArcelorMittal, Evraz Vítkovice Steel, OKK Koksovny a Vítkovice Holding. Jen v prvním roce by bez práce zůstalo až 44 tisíc lidí nejen ve čtyřech jmenovaných fi rmách, ale i mezi dodavateli a odběrateli. Veřejné rozpočty by zaznamenaly jen v prvním roce ztrátu 11 miliard korun. Přesto by kraj i nadále trpěl především v zimních měsících pod smogovou přikrývkou a limity prachu by byly překračovány, i když v menším počtu dnů a o něco méně, i nadále.


Soukromý důl na jihu Polska patří Čechům.
(administrator, Informace, 09.11.2013)

Prosperuje a odbory s vedením spolupracují.

Silesia

V Polsku jsou jen dva soukromé černouhelné doly. Jeden z nich vlastní česká společnost. A zatímco české hornictví je v krizi, tomu v Polsku se daří. Jde také o jedinou šachtu, kde si odboráři notují s vedením firmy.

Horníci z dolu PG Silesia právě vyjíždějí na povrch. O svou budoucnost se bát nemusí. Jediný soukromý důl na jihu Polska věří, že se mu bude dařit.

„Jsme v situaci, kdy nemusíme propouštět lidi. Rozhodně nám nehrozí taková krize jako v Česku,“ říká personální ředitel Arkadiusz Kawecki.

„Průměrný plat horníka se pohybuje v přepočtu kolem čtyřiceti tisíc korun. Myslím si, že nabízíme velmi dobré podmínky,“ dodává manažer.


Toulavé boty lesního profesora ve svém rodném kraji
(Milan Šlachta, Informace, 31.10.2013)
V Ranátě V RanátěVe dnech 14. - 16. 10. 2013 byl hostem našeho Klubu přátel hornického muzea (KPHMO), pobočky v Havířově Ing. Erich Václav, emeritní profesor Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, pracovník FAO OSN (ve výslužbě), a hlavně náš přítel a kamarád, rodák ze Staré kolonie v Prostřední Suché.

Za svého působení na Lesnické fakultě vychoval desítky odborníků pro naše i tropické lesy v Africe a Asií. Dlouhá léta pracoval ve službách FAO OSN jako expert na tropické a subtropické lesnictví. Napsal řadu odborných studií a své zkušenosti publikoval ve dvanácti knihách určených pro širokou veřejnost.

Za svého třídenního pobytu v Havířově uskutečnil celkem 5 besed a setkal se s řadou svých přátel a známých i „kolonioky“ ze Staré kolonie. Poutavě vyprávěl o svých zážitcích „lesnické živoucí fosilie“ (jak se sám označil) i o své jedinečné cestě kolem světa – proti času, kterou popsal ve své knize USA na dlani.


ZA PŘÍNOS K UDRŽOVÁNÍ MONTÁNNÍCH TRADIC
(Redakce Horník, Informace, 28.10.2013)

Mezi oceněnými Josef Kimer z Ostravy, Zdeněk Dombrovský z Havířova a město Havířov

Kladno

Pod názvem Kladenské fedrování se uskutečnilo ve dnech 6. až 8. září v Kladně 17. setkání hornických měst a obcí ČR. Jeho součástí bylo také udílení cen Český permon osobnostem, spolkům a organizacím, které se v minulém roce zasloužily o udržování hornických tradic.

V kategorii Hornický folklor obdržel tuto cenu Karel Veselý z Chodova za celoživotní sběratelskou činnost hornických artefaktů a relikvií a jejich zpřístupňování veřejnosti.


Kladenské fedrování 2013
(Ing. Jaroslav Minka, Informace, 25.10.2013)

Od historie až dosud,
Kladensko – Slánsko- Rakovnická pánev

Mayrau

První uhlí bylo vydobyto sedláky povrchovými způsoby. Tento kraj je z historie, krajem sedláků, ostatní vznikalo později. Později se razily štoly a zpětným (postupem) ústupem se vybralo vše na „dosah ruky“ z boků a stropu díla. Po vyrubání se vedle razila štola druhá, nová.

Alternativou štolového dobývání byla těžba mělkými šachticemi zvanými duklami. Po vyhloubení na počvu sloje bylo uhlí v bezprostředním okolí šachtice vyrubáno na vzdálenost, kterou dovolilo lámavé nadloží.

Později r. 1784 z Dolů Barbora a Henerici bylo zdokumentováno dobývání až 10 m mocné sloje t. zv. chodbicováním. Celý úsek důlního pole byl rubán rovnoběžnými chodbami 2 m širokými a mezi chodbami se nechával stejně široký uhelný pilíř. Dle možností se vyrubávalo uhlí ve stropech (stropování) a uhelné pilíře byly ponechány v závalech. Ztráta uhelné hmoty převyšovala množství vytěženého uhlí a docházelo k častým záparům. Popsanou dobývací metodu zavedl ve Vrapických dolech Hynek Stein, který byl od r. 1775 správcem zdejšího horního úřadu.


POLSKÉ HORNICTVÍ JE NA ROZCESTÍ?
(Redakce Horník, Informace, 19.10.2013)

Diskuse se točí okolo nutnosti snižovat náklady.

Právě teď je nejvhodnější čas začít pracovat na revizi těžebního sektoru v Polsku. Novou realitu musí pochopit všichni bez ohledu na formu vlastnictví černouhelných společností. Tvrdí to ředitel katovického úřadu Agentury pro rozvoj průmyslu Henryk Paszcza. Podle jeho názoru se celá debata ohledně situace v polském hornictví točí okolo nutnosti snižovat náklady, nicméně často chybí konkrétní návrhy, jak tohoto cíle dosáhnout. Podle něj je třeba přijmout opatření, která povedou mimo jiné ke zvýšení fl exibility nákladů při těžbě. Nutné je také hledat úspory v oblasti spotřeby energií a materiálů, optimalizaci využívání dodavatelských služeb nebo v organizační struktuře těžařských fi rem. Například největší polská fi rma Kompania Weglowa chce v případě potřeby fl exibilněji přemísťovat pracovní kolektivy mezi svými provozy.


Za historií dopravy uhlí po Baťově kanále!
(Ing. Jaroslav Minka, Informace, 10.10.2013)

Hned v úvodu otázka: proč vznikl kanál? Baťovy závody potřebovaly teplo a světlo! Oblast Slovácka získává závlahový systém pro sadařství, zelinářství a vinařství včetně zemědělských plodin.

Kanál

Tato technická památka vznikala v letech 1935 – 38 v období hospodářské krize. Nevyužít této situace, v té době, by byl hazard pro efektivní podnikání a také řešení nezaměstnanosti.

Z Ratíškovických dolů, vlastněných Baťou, se lignit vozil železniční vlečkou k výklopníku uhlí do Sudoměřic a zde se překládal na loď. Odtud byl splavován nákladními loděmi do přístavu v Otrokovicích. Z tepelné elektrárny na lignit v Otrokovicích zásobovala firma Baťa teplem a elektřinou kožedělné závody.

V době hospodářské krize stavba kanálu zaměstnávala až 1 500 dělníků!


Ostravsko vůbec není v dobré kondici.
(administrator, Informace, 09.09.2013)

Podle generálního ředitele a předsedy představenstva Vítkovice Holding Jana Světlíka ale není důvod k žádnému pesimismu. Hlavní podle něj je, aby firmy vedli zodpovědní manažeři.

O budoucnosti dobře řízeného průmyslu nepochybuji, tvrdí v rozhovoru pro Ekonom generální ředitel Vítkovice Holding Jan Světlík. Zároveň představuje vizi budoucnosti jím spravovaného podniku. Není důležité, kolik milionů tun oceli se v Ostravě vyrobí, ale s jakou přidanou hodnotou bude z Ostravy odcházet, soudí Světlík.


Pražané si na Letné budou moci projít hornickou štolu
(administrator, Informace, 12.08.2013)

Technika, stroje, nářadí i dobývací metody. S tím vším se mohou seznámit už na podzim návštěvníci letenského Národního technického muzea. Vyrostou tu totiž ve dvou suterénních podlažích expozice hornictví a hutnictví.

Lidé si navíc budou moci vyzkoušet i fárání. „Chceme, aby výstava byla zážitkem. Nebude z toho důvodu přednášková, ale zaměří se na lidské vjemy," uvádí kurátor hornických sbírek Karol Šmehil. „Kdybychom ji měli dělat výkladově, trvala by více než dvě hodiny, vzhledem k množství zajímavých faktů a těžkých strojů, které jsou v prostorách umístěny. To by ale vzhledem k malé průchodnosti expozice nebylo možné," dodává.

Návštěvníci totiž povedou svou dobrodružnou výpravu štolou. Ta je pilířem celé hornické expozice. Maketa rudného a uhelného dolu z padesátých let 20. století dnes sama o sobě tvoří unikátní soubor sbírkových předmětů a věrohodně ztvárněných diorámat. Lidi podél uhelných stěn doprovodí autentické zvuky. Důlní štola bude navíc vybavena novými světelnými prvky, které jsou vytvořeny zelektrizováním originálních důlních svítidel, karbidových lamp a elektrických kahanů.




Krizi vnímejme jako nastroj budoucí konkurenceschopnosti
(Redakce Horník, Informace, 08.06.2013)

Rozhovor s viceprezidentem Hospodářské komory České republiky a prezidentem Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavlem Bartošem

Ekonomická recese.Toto slovní spojeni trápí podniky Moravskoslezského kraje – nevyjímaje společnost OKD –už drahnou dobu. Viceprezident Hospodářské komory České republiky a prezident Sdruženi pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš doporučuje snažit se v ni vidět oddechový čas a nastroj budoucí konkurenceschopnosti. Současně radí udělat vše pro zachováni solidarity a symbiózy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.


FINANČNÍ INJEKCE DO KULTURY A NA HORNICKÉ PAMÁTKY
(Redakce Horník, Informace, 02.06.2013)

Nadace Landek podpoří letos přijaté projekty částkou přes jeden milion korun

Druhé kolo výběrového řízení pro přijetí projektů do Nadačního programu roku 2013 uzavřela Nadace Landek Ostrava. Z pětadvaceti přihlášených projektů jich vybrala k zařazení do Nadačního programu šestnáct, jeden projekt zařadila do Zásobníku projektů. Výsledek výběrového řízení nadace oznámila přihlašovatelům a v současné době rozesílá smlouvy o poskytnutí nadačních příspěvků.

Jak informoval tajemník nadace Jaroslav Přepiora, převážná část projektů vybraných do Nadačního programu je zaměřena do oblasti podpory kultury a na záchranu kulturních a hornických památek.


DAJÍ NÁM EKOLOGOVÉ PRÁCI?
(Redakce Horník, Informace, 27.05.2013)

v Česku zhruba 11 procent všech obyvatel v průmyslových firmách. Co to znamená? Že přibližně desetina z nás vytváří opravdové peníze a živí ostatní.¨

Jaká je situace v Moravskoslezském kraji? Desetitisíce lidí i přes masivní útlum na přelomu milénia stále pracují v těžkém průmyslu a firmách, které jsou na těchto provozech závislé. Tyto podniky se stále víceméně úspěšně pokoušejí bojovat s celosvětovou krizí a stále vyrábějí. Dokonce většina z nich navíc investuje nemalé prostředky do nových ekologicky šetrných technologií.


Milovníci hornictví jednali o další činnosti
(Redakce Horník, Informace, 25.05.2013)

NOVÝM PŘEDSEDOU KPHM V OSTRAVĚ SE STAL PETR ROJÍČEK

Výročka

Klub přátel hornického muzea v Ostravě povede další tři roky nový předseda. Na plenární schůzi klubu, Výročka která se konala v úterý 7. května v kompresorovně hornického muzea v ostravském Landek Parku, jím byl zvolen dosavadní místopředseda Petr Rojíček .

Rodan Broskevič, který vedl klub poslední čtyři a půl roku, nekandidoval kvůli pracovní zaneprázdněnosti.

„Za práci, kterou pro klub vykonal, mu však patří velký dík, byl to vynikající předseda,“ zhodnotil činnost svého předchůdce nový šéf KPHMO Rojíček.


EVROPA KVŮLI AMERICKÉMU UHLÍ ODSTAVUJE PLYNOVÉ ELEKTRÁRNY
(Redakce Horník, Informace, 23.05.2013)

Energetické podniky v Evropě odstavují jednu elektrárnu na zemní plyn za druhou. Nejsou totiž schopny konkurovat rostoucímu dovozu levného uhlí z přebytků v USA, kde elektrárny díky „břidlicové revoluci“ masově přecházejí na plyn, napsal The Wall Street Journal.


Turistický pochod po důlních dílech stříbrského revíru
(Otto Hejnic DIAMO, Informace, 11.05.2013)
Stříbro

V sobotu 6. 4. 2013 se konal již poněkolikáté turistický pochod po důlních dílech stříbrského revíru. Tentokráte jsme se vypravili za doprovodu našeho průvodce pana Karla Neubergera do východní části, revíru sv. Petra, za docela příjemného počasí v počtu cca 70 turistů. Někteří k nám zabloudili z Plzně, někteří zase z Plané, dokonce i báňský rada s manželkou se zúčastnili. Od Hornického skanzenu, kolem Dlouhé žíly a štoly Michael, kolem bývalých mlýnů na řece Mži (posléze hamrů, úpraven rudy a nakonec malých vodních elektráren), přes Zýkovu lávku po levé straně řeky ke štolám Amáliím. Poté jsme se museli vrátit na pravou stranu řeky, kdy podél ní jsme kolem štoly Juda došli k chatové oblasti pod Vranovem. Zde jsme se pohybovali nad důlními prostory pěti štol Floriánů. Prošli jsme Vranovem, kde na konci obce po pravé straně směrem k železniční trati se v minulosti těžil výchoz sloje černého uhlí z Nýřansko-heřmanské pánve. Odtud jsme se vydali k obci Svinná, kde v lesíku nad obcí stával důl Evangelista.


Absurdní novela pro české hornictví
(Redakce Horník, Informace, 19.04.2013)
makarius

makariusRoman Makarius, univerzitní profesor a bývalý šéf Českého báňského úřadu, kritizuje v týdeníku Ekonom věcný záměr novely horního zákona. Už jen myšlenka vytvořit různé kategorie vyhrazených nerostů je podle něj absurdní. Jak v článku zdůrazňuje, věcný záměr zákona nebyl konzultován s Právnickou fakultou UK v Praze, ani Hornicko-geologickou fakultou VŠB-TU Ostrava. Chybí také provázanost s dalšími zákony.


Strojvůdci těžních zařízení
(Otto Hejnic DIAMO, Informace, 17.04.2013)
Důl Vojtěch

S útlumem horničiny, se snižováním počtu šachet, a tím i těžních strojů, ztrácí se poněkud ze současného hornictví muži (občas i ženy), zastávající povolání téměř nejdůležitější. Strojník těžního stroje.

S vynálezem parního stroje se v 19. století přešlo na jeho využití i pro pohon těžních zařízení. Ve 20. století se rozvinul pohon elektrický – u nás byl první elektrický stroj r. 1906 instalován na jámě Šalamoun (Hlubina důl Ostrava) – dosloužil si pak své na dole Petr Bezruč – do r. 1959. Podle autorů Sobola a Pečenky vůbec první těžní stroj s elektrickým pohonem byl instalován r. 1894 v Německu. Těžní zařízení jako rumpál nebo pohony těžních zařízení šlapacím kolem, zvířecí silou či vodním kolem dobře známe zejména ze středověku.


Ražby dlouhých důlních děl se na povrchu neprojevují
(Redakce Horník, Informace, 15.04.2013)
Černý

HOVOŘÍME SE ZNALCEM V OBORU HLUBINNÉ HORNICTVÍ UHELNÉ SE ZVLÁŠTNÍM ZAMĚŘENÍM NA VLIVY PODDOLOVÁNÍ NA POVRCH, MECHANIKU HORNIN A DŮLNÍ MĚŘICTVÍ IVO ČERNÝM

Ražby dlouhých důlních děl se v podmínkách ostravsko-karvinského uhelného revíru na povrchu nijak neprojevují. Takový je závěr znaleckých posudků profesora inženýra Ivo Černého, kandidáta věd, soudního znalce v oboru hlubinné hornictví uhelné se zvláštním zaměřením na vlivy poddolování na povrch, mechaniku hornin a důlní měřictví. Posudky pro všechny doly OKD profesor Černý zpracoval v prvním čtvrtletí tohoto roku na žádost Obvodního báňského úřadu v Ostravě a ředitelství OKD.


Zašlá sláva
(Ing. Jaroslav Minka, Informace, 12.04.2013)

Váš prohlížeč nepodporuje zobrazení PDF.

Zašlá sláva - fotogalerie


Zahajte velikonoční svátky procházkou do Landeku!
(Redakce Horník, Informace, 03.04.2013)

O aktuálních a plánovaných proměnách hornického muzea hovoříme s Lumírem Placem, ředitelem Landek Parku v Ostravě-Petřkovicích.

Landek Park

„Zahajte svátky jara procházkou do Landek Parku! Cyklisté na kolech, ostatní pěšky. Kromě expozic hornického muzea tu najdete tradiční restauraci Harenda s velikonočními specialitami a budete si moci vyzkoušet pletení karabáče či malování vajíček!”

Těmito slovy zve k velikonoční návštěvě ředitel ostravského Landek Parku a Dolu Hlubina Lumír Plac. Samozřejmě, můžete tu sfárat i do podzemí historického Dolu Anselm a odnést si silný zážitek. „Jak se kdysi říkalo: Vem babu a děcka, fárání na Landeku je pecka!“ usmívá se Plac.


Štoly v Banské Štiavnici a okolí
(Ing. Jaroslav Minka, Informace, 01.04.2013)
Anton

Stará štola Antona Paduánského.
Anton Ústí štoly se nachází v horní části obce Vyhne v blízkosti silnice. Štola otvírala stejně jmenovanou žílu Anton jihozápadním směrem. Ve výklenku nad portálem štoly je umístěna plastika patrona štoly sv. Antona Paduánského. Portál (vstup) štoly byl zrekonstruován v r. 2011 členy hornického spolku Eisenbach ve Vyhniach.


| 0-50 | 50-100 | 100-150 | 150-200 | 200-250 | 250-278 |

Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server