Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 19.09.2020 do 26.09.2020

Sekce KOMENTÁŘE
22.09.2020Nike Running Shoes For Men

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 18 nalezených)

| 0-15 | 15-18 |
Úpravárenství

Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (19 – dokončení)

Jak se vyvíjely události na úpravně uhlí Dolu Hlubina.

Hlubina

Důl Tiefbauschacht (Hlubina) byl založen v roce 1852 majitelem Vítkovické Rudolfovy hutě, Salomonem M. Rothschildem, v těsné blízkosti hutě, takže vznikl komplex od těžby uhlí přes jeho úpravu, výrobu koksu až k výrobě surového železa.

Vítkovické železárny uvedly na závodě (v závěru 19. stol.) do provozu jednoduchou úpravnu uhlí s pístovými sazečkami Baum na výrobu sort kostka a ořech. Od roku 1926 byla technologie úpravy uhlí doplněna o podtlakovou fl otaci Elmor- Diehl, která byla později nahrazena kalovými hydrocyklony.Třídírna byla s úpravnou uhlí (koksovny Vítkovických železáren) propojena lanovkou.


| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 23. 05. 2011 | 7527 přečtení | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Úpravárenství

Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (17)

Jak se vyvíjely události na úpravně uhlí Dolu Odra.

Odra

V roce 1852 vznikl v Přívoze důl František, který dostal jméno po nejstarším z majitelů Franzi Kleinovi. Na konci 19. století byla jáma průběžně přestavována. Součástí komplexu byla i třídírna.

V roce 1909 byla postavena koksovna (předchůdce závodu Svoboda).

V letech 1912–1917 probíhala na dole rozsáhlá rekonstrukce, včetně rekonstrukce třídírny.

Úpravna uhlí byla postavena fi rmou Westfalia-Diennethal-Grőppel a do provozu byla uvedena v roce 1943. Výkon úpravny uhlí byl 2x 250 t/hod.

Technologické linky pracovaly samostatně, v zrnitostním rozsahu 0–80 mm, kdy na jedné bylo zpracováváno uhlí koksové a na druhé pak uhlí energetické a antracitické.


| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 03. 05. 2011 | 5375 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Úpravárenství

Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (16)

Jak šel čas na úpravně uhlí a koksovně Karolina

Karolina Areál Karolina má řadu prvenství:
• v blízkosti hotelu Palace byla v Moravské Ostravě v roce 1842 vyhloubena první jáma, jáma Karolina (pojmenována po manželce průmyslníka a bankéře Salomona Mayera Rothschilda – Charolain);
• i přes protesty radních města Moravská Ostrava postavil majitel (Salomon Mayer Rothschild) v blízkosti dolu v roce 1858 první koksovnu na ostravském území;
• součásti komplexu byla úpravna uhlí, briketárna a elektrárna.

Úpravnu uhlí postavily Vítkovické železárny v licenci fy Schűchtermann- Kremer-Baum o výkonu 100 t/hod. Nová úpravna uhlí byla vybudována v roce 1931 a byla schopna zpracovávat i dodávky z okolních dolů.


| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 25. 04. 2011 | 4675 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Úpravárenství

Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (15)

Úpravna Dolu Generál Jeremenko

V roce 1896 byla zahájena těžba na Nové jámě na okraji Vítkovic, jámě Louise – pokřtěné jménem syna Alberta Solomona Rothschilda. Na závodě vyrostla technologicky jednoduchá třídírna a úpravna uhlí (prádlo) systém Baum. Komplex zpracovával až 25 000 t měsíčně.

Důl Louise v roce 1926

| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 13. 04. 2011 | 6975 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Úpravárenství

Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (14)

Úpravna uhlí a koksovna Trojice

Trojice

V západním výběžku údolí Burňa v Polské Ostravě byla v roce 1844 založena těžní jáma, která byla pojmenována, podle dne vzniku – na svátek svaté Trojice, Dreifaltigkeit Schacht.

O čtyři roky později, tj. v roce 1848, byla u jámy Trojice postavena koksovna s úpravnou uhlí. Jáma byla spojena se stanicí Ostrava vlečkou a s dalšími doly (jámami) Emou a Michaeli pak lanovkou.


| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 20. 03. 2011 | 6928 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Úpravárenství

Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (13)

Jak šly události na Dole Doubrava

Usnesením vlády ČSR z 1. dubna 1955 o rekonstrukci a modernizaci Dolu Doubrava v letech 1956 – 1967 s celkovým nákladem 935 milionů korun byla zahájena příprava na denní těžby přes 6000 tun. Usnesení uložilo i výstavbu nového úpravárenského komplexu, který byl po jedno a půl roční výstavbě v roce 1960 uveden do provozu. Ve své době patřil mezi nejmodernější úpravárenské komplexy v rámci OKD.

Úpravárenský komplex představoval soubor čtyř samostatných objektů, které byly vzájemně propojeny dopravními mosty. Byly to objekty třídírny, drtírny, úpravny a zásobníků.


| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 08. 03. 2011 | 4009 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Úpravárenství

Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (12)

Jak šly události na Dole 9. květen

9 květen

V rámci rozvoje těžkého průmyslu, v souladu s požadavky národního hospodářství a přijatých usnesení stranických orgánů k zajištění výroby kvalitního koksovatelného uhlí, bylo rozhodnuto o vybudování dolu na zelené louce. Dne 1. dubna 1957 byl založen Důl Suchá – Stonava.

V rámci výstavby dolu byla vybudována třídírna a oběh vozů včetně provizorní nakládky těženého uhlí, které se dopravovalo k úpravě na Důl Doubrava. Třídírna se stala prvním článkem budoucí úpravny uhlí a její provoz byl zahájen v květnu 1961.

Na základě rozhodnutí vlády č. 846 ze dne 7. 10. 1959 byla zahájena výstavba vlastní úpravny uhlí, ukončena byla k 1. 7. 1964. Původní stanovený termín ukončení výstavby a uvedení úpravny uhlí do provozu nebyl dodržen kvůli nutnosti přepracovat úvodní projekt ze zpracovatelské kapacity vsázky 5000 t/14 hod. na 7500 t/14 hod.


| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 24. 02. 2011 | 5067 přečtení | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Úpravárenství

Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (11)

Vývoj úpravny uhlí Dolu František – Důl Prezident Gottwald

František

Při výběrovém dobývání čistých uhelných slojí (bez přibírky počvy a padajícího stropu) vystačil důlní závod s jednoduchou úpravou vytěžené rubaniny. Jednalo se o ruční vybírání kamene, dřeva a jiných příměsí (železo, guma atd.) a roztřídění uhlí před expedicí na požadovanou zrnitost. Technologie i strojní zařízení třídíren byly jednoduché.

Se zvyšováním množství vytěženého uhlí a exploatace slojí s vyšším obsahem popela bylo vytěžené uhlí hůře prodejné, stávající technologie třídění byla nedostatečná, proto bylo nutno vytěžené uhlí zčásti dopravovat do úpraven uhlí okolních důlních závodů.

Rozhodnutí o výstavbě nových důlních objketů

| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 01. 01. 2011 | 6410 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Úpravárenství

Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (10)

Vývoj úpravny uhlí Dolu Dukla

Dukla Dukla

V roce 1908 bylo započato s hloubením těžní jámy. Důl byl pojmenován po habsburském mocnáři Františku Josefu I. – Kaiser Franz Joseph Schacht (v roce 1918 se název šachty změnil na Jáma Suchá a v říjnu 1949 pak na Důl Dukla). Souběžně s hloubením jam byly budovány povrchové objekty, jejichž výstavba byla dokončena v průběhu dvou let. Vytěžené uhlí bylo tříděno v suché třídírně. Hrubé sorty byly expedovány zákazníkům, „drobné uhlí“ pak bylo dopravováno do sazečkového prádla systému Baum o výkonu 3000 t/den. Uhlí bylo plynové, koksovatelné, které bylo užíváno především k topení. Obsahovalo 2,2 % hydroskopické vody a 33,0 % prchavých látek. S těžbou z přípravných prací se začalo v roce 1912.

Na závodě byla postavena i elektrárna, jež byla opatřena turbogenerátory fy Siemens-Schuckert s turbínami fi rem Škoda a První brněnské strojírny. Elektrický proud byl z poloviny spotřebován na vlastním závodě a druhá polovina pak na Dole a koksovně Lazy, přebytek byl dále dodáván i na Důl Žofie.


| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 08. 12. 2010 | 5412 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Úpravárenství

Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (9)

Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru – ostravská část
Jak se vyvíjela situace na úpravně uhlí Dolu Paskov

Paskov

Usnesením vlády ČSR z roku 1959 bylo rozhodnuto o výstavbě Dolu Paskov. Nový podnik byl založen v lednu 1960 a o rok později započala výstavba dolu i povrchových objektů.

Součástí původního Dolu Paskov byl i úpravárenský komplex, jehož výstavba byla ukončena po pěti letech, tj. v roce 1970. Po dvouměsíčním zkušebním provozu bez přísunu surového uhlí byla úpravna uhlí uvedena do provozu dne 1. 12. 1970. Ve své době patřila mezi nejefektivnější úpravny ve střední Evropě s projektovaným výkonem 2x400 t/hod.


| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 02. 11. 2010 | 8480 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Úpravárenství

Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (8)

Jak se vyvíjela situace na úpravně uhlí Dolu ČSM.

ČSM

Na základě výsledků průzkumných vrtů, které potvrdily existenci karvinských vrstev, bylo rozhodnuto o otvírce ložiska a výstavbě Dolu ČSM. Dne 1. září 1958 byly zahájeny práce na stavbě mládeže. Výstavba dolu se z důvodů mimořádně obtížných geologických podmínek prodlužovala a první uhlí bylo vytěženo v závěru roku 1968.

Úpravnu uhlí na závodě sever postavila fi rma VŽKG. Celý úpravárenský komplex je technologicky rozčleněn na třídírnu, hrubou úpravnu, jemnou úpravnu a usazovací kalové nádrže s odvalovým hospodářstvím. Třídírna byla uvedena do provozu současně s prvními vytěženými tunami surového uhlí. Hrubozrnná část komplexu pro úpravu surového uhlí zrnitosti 10-200 mm byla uvedena do provozu v roce 1970. Jemnozrnná část úpravny pro rozdružování surového uhlí 0-10 mm byla do provozu uvedena v roce 1975.


| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 13. 10. 2010 | 3314 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Úpravárenství

Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (7)

Jak se vyvíjela situace na úpravně uhlí Dolu Darkov.

Fabián

Důl Darkov se stal přímým pokračovatelem tradic karvinských šachet Gabriela, Hohenegger, Barbora, poválečného Dolu 9. květen a Velkodolu 1.máj. Součástí tohoto Velkodolu 1. máj byl i úpravárenský závod Ústřední Závod Karviná (ÚZK), který zpracovával surové uhlí (mimo Důl 9. květen) z uvedených důlních závodů. Po zprovoznění úpravárenského komplexu Dolu Darkov byl závod ÚZK zastaven, pracovníci byli převedeni na Důl Darkov a závod byl zbourán. V současné době je na území bývalého závodu ÚZK vybudována centrální skládka paliva OKD.

Úpravárenský komplex Dolu Darkov byl postaven fi rmou Vítkovice. Kapacitně jde o největší úpravárenský komplex v OKD. Ten byl uveden do provozu v roce 1987 a skládá se z:


| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 01. 07. 2010 | 8089 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Úpravárenství

Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (6)

Jak se vyvíjela situace na úpravně uhlí Dolu Československá armáda. ČSA

Objevení uhelných slojí v Karviné se datuje okolo roku 1776. Hornické práce začaly v Doubravě v roce 1822. Jáma Eleonora vznikla v roce 1854, Jáma Bettina pak v roce 1855. V oblasti byla vystavěna třídírna a prádlo. Tato zařízení byla společná oběma jámám.

V roce 1856 bylo zahájeno hloubení Jámy Jindřich. Teprve v roce 1901 byla postavena jednoduchá třídírna, která byla v létech 1922 – 1923 rozšířena Vítkovickými železárnami na klasické třídění uhlí. Vyráběly se tyto sorty uhlí: kusové, kostka, ořech, krupice a prach.

Ve stejném roce, tj. v roce 1856, bylo zahájeno hloubení Jámy Františka. Na závodě postavili třídírnu, ze které se roztříděné uhlí dopravovalo na dráhu, tj. k přepravci. Později bylo uhlí z části přepravováno do prádla na Jámu Hlubina, s níž byla Františka spojena lanovkou. Po úpravě se uhlí, opět lanovkou, dopravovalo na koksovnu. Výhřevnost uhlí byla 6900 – 7800 kcal a popelnatost se pohybovala v rozmezí 2,75 – 11,25 % Ad.


| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 25. 06. 2010 | 6972 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Úpravárenství

Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (5)

Jak se vyvíjela situace na Lazích.

Lazy

V roce 1890 byla v Lazích založena Nová jáma a v roce 1908 pak jáma Suchá. Koncem roku 1926 patřily podniku průmyslového komplexu Kamenouhelných závodů Orlová-Lazy čtyři důlní závody, koksovna, dvě cihelny, elektrárna na jámě Suchá a asi 1600 ha pozemků.

Od roku 1927 byla na Nové jámě v provozu třídírna, kterou postavily Vítkovické železárny. Kapa- cita třídírny byla pro roční těžbu 600 000 tun při dvousměnném provozu. Úpravna systému Baum měla hodinový výkon 100 tun.


| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 13. 06. 2010 | 7060 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Úpravárenství

Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (4)

Jak to bylo na Dole Julius Fučík (c)

Přehled slučování důlních závodů.

Důl

1945

1952

1953

1955

1961

1963

1970

Hedvika

Hedvika

Hedvika

Julius Fučík

Julius Fučík

Julius Fučík

Julius Fučík

Julius Fučík

Pokrok

Pokrok

Pokrok

Ludvík

Ludvík

Ludvík

Ludvík

Ludvík

Evžen

Evžen

Čs. pionýr

Čs. pionýr

Čs. pionýr

Čs. pionýr

Čs. pionýr

Václav

Václav

Václav

Václav

Žofie

Žofie

Žofie

Žofie

Žofie

Žofie


Důl Alpine Schacht (Alpinka,Václav), od 1. 1. 1955 závod 1 Dolu Čs. Pionýr Václav

K dolu patřila třídírna typ Škoda s výkonem 60 t/hod., která byla zprovozněna souběžně se zahájením těžby (1902-1903). Prádlo (systém Baum s výkonem 80 t/hod.) zpracovávalo především koksové uhlí pro vlastní koksovnu, která byla do provozu uvedena v roce 1909. V roce 1930 byla provedena rekonstrukce tehdejší koksovací baterie Koppers. Koksovna byla zrušena v roce 1946. K závodu samozřejmě patřily příslušné skládky, odval a závodní železniční vlečka.

Provoz na Dole Václav byl ukončen v roce 1967.


| Autor: administrator | Vydáno dne 17. 05. 2010 | 6327 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| 0-15 | 15-18 |

Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server