Aktualizace
Aktualizované sekce od 21.03.2024 do 28.03.2024
|
Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 15 nalezených)
V úterý 3. února
zemřel profesor Roman
Makarius, ikona českého
hornictví.
Od roku 1961 působil
v provozních funkcích
v hornických organizacích,
v roce 1977 se stal
pracovníkem Státní báňské správy
ČSR. V letech 1997-2008 stál
v čele Českého báňského úřadu.
Významným přínosem Makaria
pro české hornictví je skutečnost, že báňská správa pod jeho
vedením přispěla ke stabilizaci
celého sektoru. Jako uznávaný
odborník na horní právo stál
u zrodu nové báňské legislativy
po roce 1989 a následně její
harmonizace v kontextu legislativy
Evropské unie. Je autorem knih
o báňském záchranářství, více než
pěti publikací z oboru
horního práva a desítek
článků a přednášek
zaměřených na horní
právo, bezpečnost
v dolech, bezpečnostní
předpisy a báňské
záchranářství.
Makarius je považován
za ústřední postavu renesance
tradic hornického stavu. Navrhl
a do života uvedl vyznamenání
pro báňské záchranáře Záslužný
záchranářský kříž a ocenění za zá-
sluhy o české hornictví Medaili
Jiřího Agricoly. Z jeho iniciativy
byla založena cena za bezpečnost
v hornictví Zlatý Permon.
Dlouhá léta působil také jako
umělecký vedoucí Hornického
pěveckého sboru Kladno.
Čest jeho památce.
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 12. 02. 2015 | 1357 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Mimořádná událost
v lokalitě ČSA Závodu
Důl Karviná si vyžádala
životy tří horníků.
Jedna z největších důlních
tragédií v ostravsko-karvinském
revíru za posledních deset
let se odehrála v pátek 14. listopadu
na lokalitě ČSA Závodu Důl
Karviná. Krátce před dvanáctou
hodinou došlo k důlnímu otřesu,
v důsledku kterého byli usmrceni
tři horníci, zbývajících devět z celkového
počtu dvanácti lidí, kteří
v oblasti pracovali, bylo zraněno.
Zhruba 900 metrů pod zemí
došlo v okolí prorážky důlního
díla k otřesu o síle 8,58 x 106
J. Silný otřes pocítili na povrchu
také obyvatelé Karviné a okolních
obcí.
Všichni smrtelně zranění pracovali
pro dodavatelskou firmu THK Čechpol.
Jeden z usmrcených pochází
z Polska, zbývající dva jsou
z Karvinska. Jedná se o největší
neštěstí v revíru od roku 2004, kdy
došlo 11. března v podzemí tehdejšího
Dolu Lazy k mimořádně
silnému otřesu. Uvolněná hornina
zavalila chodbu v osmém patře
v délce padesáti metrů, kde pracovalo
11 horníků. Sedm z nich utrpělo
smrtelný úraz, zbývající čtyři
lehká zranění.
Příčiny se vyšetřují
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 20. 11. 2014 | 1337 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Josef Suldovský
19. března 2012 ve věku nedožitých 64
let zemřel významný hornický historik
Josef Suldovský. Fárat začal v roce 1966
na Kladně na dole Mayrau. V letech 1970
až 1997 působil jako báňský záchranář,
v letech 1998 až 2008 pracoval na ČBÚ
v Praze jako vedoucí kanceláře předsedy
Prof. JUDr. Ing. Romana Makaria, CSc.,
později ve firmě Energie – stavební
a báňská. Při zaměstnání vystudoval hornickou
průmyslovku a starožitnickou školu,
studoval také na VŠB v Ostravě. Zasloužil
se o záchranářskou expozici na
dole Anselm v Ostravě. V roce 2005
zpracoval dějiny báňské záchranné služby
na Kladensku. Jeho celoživotním dílem je
čtyřistastránková Kronika hornictví zemi
koruny české (2006), kde populárně naučnou
formou shrnuje dějiny rudného
a uhelného hornictví. Na tu navázal, spolu
s Vladimítrem Horákem, obsáhlou Kronikou
horního města Jáchymova a jeho hornictví
(2009).
Byl to vstřícný pracovitý člověk a dobrý
kamarád. Josef Suldovský zemřel, ale
jeho publikace po něm zůstávají.
Čest jeho památce!
Horničtí kamarádi a montanisté
| Autor: Otto Hejnic DIAMO |
Vydáno dne 12. 04. 2012 | 1827 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Před 35 léty.
V úterý 22. března 1977 jsem ve 4h 37minut v Havířově-Podlesí nastupoval do autobusu, jako každý den, na ranní směnu. V 5 hodin jsem byl v kanceláři, odraportoval jsem noční směnu, zacechoval ranní partu, a v 6. hodin jsem sfáral do 2. kry, kde jsme měli jeden porub ohrožený záparou. V závalové části byla značná teplota, což jsme se snažili zvýšeným postupem porubní fronty eliminovat. Na starém odtěžení jsme měli hodně poruch, málo obsluh, ale i tak natěžit, denní předpoklad, bylo zákonem. Tonáž s postupem byla jedna ruka a zrovna ten den se nedařilo. Proto jsem osádku pozdržel do vystřídání, tedy přesčas. Odpolední směna měla rovněž nedostatek obsluh a tak jsem zůstal revírníkovi Sítkovi na pomoc při odtěžení. V 18.hodin jsem vyfáral a po vykoupání jsem psal v kanceláři raport se sdělením pro noční směnu. Potom jsem zašel do směnmistrů, kde jsme probírali příkaz pro noční směnu našeho úseku. Čekal jsem, až se ozve revírník s hlášením. V 19:45 se ozval u směnmistrů telefon a revírník Sítek se nás ptal co se děje, že slyšel bouchání větrních dveří a že je všude zvířený prach a že se nemůže dovolat na hlavní dispečink ani na důlní. Řekl jsem mu, ať zkontroluje plentu za rubáním a větrní dveře a počká u telefonu. Letěl jsem na hlavní dispečink, kde již bylo hlášení, že na povrchu u hlavní vtažné šachty vyletěl prach na povrch a na chvilku bylo opačné větrání, tj. z vtažné jámy se stala výdušná. Letěl jsem k hlavní šachtě k narážečům, kde zrovna sloužil jeden bývalý záchranář. Ten vypadal jako by robil někde ve vrchní kapli porubu. Vracel jsem se přes dispečink, kde již byl odpálen merkaptan a povolán výjezd HBZS. Vrátil jsem se ke směnmistrům kde mě revírník Sítek hlásil, že má všechny lidi u sebe a já jsem mu sdělil, ať si nasadí ZP přístroje a jdou fárat na jámu Jan. Směnmistr volal závodnímu záv. 2 Ing. Frkalovi a ten se mě ptal, co o tom soudím, lépe co vím? Jelikož jsme měli podpatrovou ražbu kanálu pod hlavní jámou 1.2, byl první dojem, že došlo k výbuchu na pracovišti VOKD. Bohužel, jak se později ukázalo, skutečnost byla jiná. Výbuch se odehrál ve 36. sloji závodu 2, mezi 9. a 10. patrem, včetně místních výbuchů na 10. patře.
| Autor: Ing. Jaroslav Minka |
Vydáno dne 19. 03. 2012 | 2530 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Zemřel Prof.Ing.Karel Endel,CSc.
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě se zármutkem oznamuje, že 22.prosince 2010 zemřel ve věku 89 let pan Prof.Ing.Karel Endel,CSc., hlavní inženýr dolů Lazy a Hlubina, profesor Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské-Technické univerzity v Ostravě a dlouholetý aktivní člen našeho Klubu.
Poslední rozloučení se zesnulým se konalo ve čtvrtek 30.prosince 2010 v římskokatolickém kostele v Ostravě-Heřmanicích.
Jeho profesní životopis uvedeme v čísle 2/2011 Hornického zpravodaje.
Výbor KPHMO
| Autor: administrator |
Vydáno dne 31. 12. 2010 | 3847 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Vítězslav Hettenberger
Dne 15. června nás náhle zasáhla smutná zpráva, že zemřel pan Vítězslav Hettenberger, čestný člen Klubu přátel Hornického muzea, nositel ocenění Stanislava Vopaska Ostravská Venuše, neúnavný historik, propagátor a organizátor hornických akcí souvisejících s hornickými tradicemi a zvyky. Jeho zásluhou zaznamenaly zejména publikace o karvinských a ostravských hornických
koloniích a o likvidovaných dolech OKD obrovskou popularitu mezi starší ostravsko-karvinskou populací. V roce 2007 se v soutěži „Senior roku“ Ostravy umístil na významném třetím místě. Dík za jeho neúnavnou činnost, které se věnoval do posledních dnů svého života. Všichni s úctou vzdáváme čest jeho hornické památce.
Ing. Josef Kimer, CSc
ředitel Nadace Landek Ostrava
Zpráva o úmrtí Vítězslava Hettenbergra zasáhla i nás.K soubornému zhodnocení jeho celoživotního díla se
ještě vrátíme.
Čest jeho památce.
Výbor KPHMO a RR |
| Autor: administrator |
Vydáno dne 17. 06. 2010 | 2016 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Ing. Koloman Iványi
Dne 5. května podlehl krátké těžké nemoci bývalý ředitel Rudných dolů Příbram, s. p. Ing. Koloman Iványi. Narodil se 8.12.1938 na Slovensku uprostřed spišského rudního regionu v obci Mlynky a po základní vojenské službě studoval úspěšně na Hornicko-geologické fakultě Vysoké školy báňské v Ostravě. Po promoci v roce 1964 nastoupil na Železnorudné doly a hrudkovny do Mníšku pod Brdy, kde se podílel na ukončení těžby. Poté pracoval jako projektant v Rudném projektu v Praze a v roce 1979 přešel na podnikové ředitelství Rudných dolů Příbram, s. p. Zde pracoval v různých technických funkcích od vedoucího odboru technického rozvoje až po technického náměstka ředitele. V roce 1991 byl jmenován podnikovým ředitelem a v této funkci setrval až do svého odchodu do důchodu k 30. červnu 1999.
| Autor: Otto Hejnic DIAMO |
Vydáno dne 01. 06. 2010 | 2100 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Když zazní záchranářský zvon,
hlavou proletí všechny nehody, záchranářské akce;
jeden z nás odchází, je to jeho skon!
Už nám neporadí, nepomůže – matička zem ho chce!
Do země, hlubokých šachet s námi fáral,
i tehdy, kdy v dole byli jen záchranáři;
miloval svoje synky, záchranáře, pohlazení jim dával;
HBZS byla jeho svět, měl to v každém diáři!
Jeho památka na různých místech záchranáře,
v různých časopisech a knihách o záchranářství
nám blízkým z cechu hornictví a záchranářství,
nám bude chybět v dalším konání jeho benzínky záře!
Emeritnímu řediteli HBZS v Ostravě – Radvanicích;
„Ing Luboši Hájkovi“!
na posledním tomto setkání slibujeme, že věrni budeme
hornickému cechu i synkům na záchranných stanicích,
už jen proto, že jsi byl náš druhý táta, proto, Tě milujeme!
Ať Ti zpívá celý havířů a záchranářů sbor
naši hornickou hymnu, při loučení s Tebou;
ať vane vítr přátelství kamarádů, havířů z Beskydských hor;
ať náš pozdrav „Zdař Bůh“ je nám vždy ozdobou!
Čest Tvoji památce!
Jaro
5. února 2010
Parte
| Autor: administrator |
Vydáno dne 07. 02. 2010 | 3800 přečtení |
Počet komentářů: 1 |
Přidat komentář |
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
|