Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 19.09.2022 do 26.09.2022

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Počet zobrazených článků: 50 (z celkem 363 nalezených)

| 0-50 | 50-100 | 100-150 | 150-200 | 200-250 | 250-300 | 300-350 | 350-363 |
Něco pro zasmání
(administrator, Zábava, 03.09.2008)

Něco pro zasmání

Jiří Wimmer - Bezruč - Ostrava

 


Bezpečí havířů je tím nejdůležitějším
(Redakce Horník, Horník, 11.08.2008)
OPPVedení OKD se soustřeďuje na modernizace důlní technologie i ochranných pracovních prostředků.

Nejen osm miliard korun investovaných v průběhu dvou let v rámci programu POP 2010 do nejmodernějších dobývacích a razicích technologií, ale další půlmiliarda na nákup nových ochranných pracovních prostředků pro horníky. To je rozhodnutí důlní společnosti OKD, které potvrzuje její postavení mezi předními, dobře vedenými, prosperujícími a perspektivními firmami ve střední Evropě.

Světová spotřeba uhlí prudce roste
(Redakce Horník, Horník, 03.08.2008)
uhlíSvětová spotřeba černého uhlí v posledních letech rychle narůstá. Zatímco v roce 1986 činila 3,232 miliardy tun a v roce 1996 celkem 3,773 miliardy tun, v roce 2006 se ho spotřebovalo už 5,339 miliardy tun.

Absolutní většinu tohoto množství – přes 5100 milionů tun – produkuje deset států, které patří v oblasti těžby černého uhlí ke světovým velmocem. Jednoznačně mezi nimi kraluje
Čínská lidová republika, která vloni vytěžila 2 miliardy 482 milionů tun uhlí.
Následují Spojené státy americké (990 mil. tun),
Indie (427 mil. tun),
Austrálie (309 mil. tun),
Jihoafrická republika (244 mil. tun),
Ruská federace (233 mil. tun) a
Indonésie (169 mil. tun).
Na osmé místo se zařadil největší evropský výrobce černého uhlí Polsko (95 mil. tun) a řebříček uzavírají
Kazachstán (92 mil. tun) a
Kolumbie (64 mil. tun).

Leto je tu, hospoda se prazdni
(administrator, Zábava, 24.07.2008)
Nastalo Na Upadnici obdobi velkich lučeni. „Je to marne, leto je tu a je třa regenerovať psychicke i fyzicke sily a ni furt vysedavať v hospodě a dřiistať o ničim!,“ pravil filozoficky Břetik a každemu z nas podal ruku. Přied hospodu stal jeho novučki romster, kereho se kupil přied tydněm, nacpany až ku prasknuťu jidlem, hadrami, spacakami, stanem a hlavně dvumi vnukami a manželku. A něsmim zapomenuť na dvě basy ostravske dvanactki, kere Břetik skonzumuje za tydiň. Dufa ale, ?e včil to budě měť na delši dobu, bo o dovolene budě častějši řidiť auto... „A kaj vlastně jedětě,“ zeptal se bezelstně Jiřik, ale já, Poldek a Jaryn zme řvali smichem, bo zme dobře věděli, jakimi tradičnimi perypetijami Břetik ze svoju staru před dovolenu prošli. Břetik se beze slova otočil, vlez do škodovki, zadymil a byl fuč. Tuž zme museli Jiřikovi odpověděť my.

Jak to vidí stryk Lojzek


Spojuje je láska k tradicím
(Redakce Horník, Horník, 18.07.2008)
PetřkoviceSešli se ti, kterým není osud hornictví lhostejný

Posílit své pozice v boji o obnovování starých hornických tradic, při záchraně a údržbě hornických skvostů, včetně zapsání industriálních památek Ostravy do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO bylo významným tématem jednání, které se konalo 3. července v Kulturním domě v Ostravě-Petřkovicích.

Čim a jak letos na dovolenu
(Redakce Horník, Zábava, 06.07.2008)
Vratili zme se Na Upadnici v ponděli při dišputach k velkemu problemu čim, jak a kaj letos na dovolenu. Předtym zme ešče silno opluli majitela hospody Zdenka za to, že furt něhodla kupiť do tej svoji knajpy klimatizacu, ale to bylo enem tak na oko, bo tyn stary škrt se nenecha nikdy našimi řečami ve svojim přesvěčeňu zviklať. Tuž zme se pařili, potili, leli do sebe zimne pivo a snili o chvilach při mořu na Havaju.

Jak to vidí stryk Lojzek


Včil furt všeci kajsik litaju
(Redakce Horník, Zábava, 14.06.2008)
Seděl sem v ponděli Na Upadnici a byl nervozni jak pes. „Co se, Lojzek, robi?“ ptal se mě Antek. „Ale dneska v devět rano vystartoval muj synek, tyn Pražak, z Ruzyně do Ameryki. Tak to viš! Včera zas v radiu mluvili o tym , jak kajsik spadly dvě letadla, tuž sem cely taki nervozni,“ vysvětlil sem mu. „A co budě robiť v Americe?“ vyzvidal Poldek. „Ale, koňči tam tu univerzitu. Ešče paru zkušek a do štrnasti dni budě promoca,“ chlubil sem se. „Ser na to, před chvilu vystartovali do Rakuska na EURO naši fotbalisti a tež se nikdo něboji, že nědoleťa. Navic letěl před vikendem sukromym tryskačem za Berlusconim na Korsiku aji naš pan premier a tež se nic něstalo. Čemu by mělo ero zrovna s tvojim synkem jebnuť na zem?!“ uklidňoval mě svojim zvlaštnim zpusobem Jiřik.

Jak to vidí stryk Lojzek


Přátelé muzea OKD
(Redakce Horník, Horník, 12.06.2008)

   skočili do třetího desetiletí.


Týřová

Výroční schůzi KPHM obohatil u příležitosti 20. výročí historicky první klubový šachťák.



OSTRAVA Blanka Týřová, ředitelka Nadace OKD, skočila mezi horníky. Stalo se tak v úterý 3. června na šachťáku Klubu přátel Hornického muzea OKD. Spolu s ní vstoupili do hornického cechu pracovník útvaru pro PR a komunikaci OKD Martin Határ a předseda správní rady velkého hornického dechového orchestru Májovák Petr Ženč.

„Je to úžasné, konečně jsem horník!,“ podělila se o svoji radost s Horníkem Blanka Týřová. „Pocházím z Mostecka a moji pradědečkové byli horníci. Takže jdu v jejich šlépějích!“

Chodící encyklopedie havířiny
(administrator, Horník, 06.06.2008)

Vítězslav Hettenberger – od kronikáře na Hlubině po hornického historika



Vítězslav Hettenberger OSTRAVA Chodící encyklopedie havířiny v našem revíru. Tak se dá charakterizovat Vítězslav Hettenberger, který v těchto dnech oslavil osmdesáté narozeniny. Nejen lidé z branže, ale i úplně cizí, studenti či jen zájemci o techniku a těžbu uhlí mu volají nebo píší do Poruby se žádostí o radu. Však ho také na festivalu Techné 2007 oficiálně jmenovali „hornickým historikem“. „S havířinou jsem začal ve dvaapadesátém jako důlní zámečník na Hlubině u kombajnu Ostravan. To byla mašina udělaná podle výkresů, které vzali totálně nasazení v Německu, když utekli po válce,“ řekl Hettenberger. Zájem o historii ho ale „držel“ už dříve. Na vojně například nechal kluky hrát karty a zašel se podívat na něco starého a zajímavého, byť to byl jen kostel.

Nepovedené šmírování
(Otto Hejnic DIAMO, Zábava, 17.05.2008)
Na Cingru v prvním patře byl úsek větrání, pod ním byly ženské koupelny. Jak řemeslníci dělali nové stoupačky ústředního topení, díru nezadělali. Nějakého šibala napadlo, že by nebylo špatné se na nahaté ženské podívat a spustil dolů zrcátko na provázku jako periskop. V půlce koupelny byly sprchy, v druhé půlce vany. Jenže z horké vody stoupala pára, nic moc vidět nebylo. Když se tři hoši cpali k díře v podlaze, podívat se dolů do zrcátka, tak tomu, co držel provázek, šťouchli do lokte. Provázek se mu z prstů vysmekl a jedné ženské z třídírny, která se koupala ve vaně, spadnulo zrcátko s provázkem na nahé břicho.

Z knihy Příbramské a jiné hornické historky

příhody z Ostravy vypráví Ing. Josef Vrabec


JAK PŘIŠEL ŠTĚPÁN O ZUBY
(Rudolf Polák, Zábava, 11.05.2008)
rubániV roce 1957 v únoru jsem ukončil kurz nadkopních. Vedení podniku mně přidělilo fárat na závodě Šalamouna, kde jsem předtím již odpracoval několik let. Fáral jsem pracoviště ve sloji Narcisa a přípravu tohoto rubání.

Jednou při příchodu na denní směnu mi vedoucí úseku Josef Granečný sdělil, že od příštího dne bude obsazeno zmáhání, a proto na dnešní denní směně mám pro osádku zajistit materiál výztuž a kulatinu. Materiál je tam dopravován svážnou po počvě v pontonové nádobě tažené lanem na vrátku. Věděl jsem, že lano na horním vrátku je opotřebované a je zapotřebí je vyměnit. Upozornil jsem na to vedoucího, ale ten mi odpověděl: „Neboj se, zítra ráno je vyměníme. Ale řekni dopravářům, těm starým harcovníkům, ať s materiálem nahoru nejedou, abych je nemusel sbírat po svážné."

Jak zme šli tour de knajpa
(Redakce Horník, Zábava, 09.05.2008)
Přišel sem v ponděli Na Upadnicu a chlopi hned do mně: „Tak co, Lojzek? Jak bylo? Přežil si to?“ Ja stary vul sem totiž v patek odjel za synkem do Prahy. Našel tam robotu a bo je tam furt sam, tuž se mu aji styska. Tak mi volal: „Tato, přijeďte z mamu, zajdem se podivať na korunovačni klenoty. Mařa mě s tym napadem poslala do dupy, bo co tam budě kajsik pět a vice hodin čekať, a tak sem aspoň ukecal svojiho druheho synka. Tyn studoval historiu, tuž sem ho na to navnadil. A aji na to, že všecko platim ja a jeho starši bracha. Kivnul, tuž zme v patek vyrazili do matički Prahy. Jeli zme autem, bo tyn starši ho tu něchal, až mu ho přezuju na leto. Přemyšlali zme, esli pojeděme vrchem přes Hradec či spodkem přes Brno. Kaj budě miň kamionuv. Vyhralo Brno, ale rozhodla vyšši moc a moja blbosť, bo sem se při Olomuňcu špatně zařadil a skoňčil na vypadovce do Hradca. A myslim, že za mně kdosik rozhodnul spravně, bo až na male zadrhele v Hradcu zme měli volnu cestu až do Prahy. Hned jak zme zaparkovali, šli zme, jak indi, niž do hospody. Taka moderni hospoda na zastavce metra, kera připomina nadražni halu a menuje se Kobyla! „Ale pivo, chlopi, jak křen! Plzeň za třicet a pěna na ni taka, že pětikačka něpropadla. Fakt! Hned sem měl v sobě štyry kuski a šli zme dom. Lahvače z Ostravarem, kere sem se vez z domu, zustaly v lednici!“ pravil sem.

Jak to vidí stryk Lojzek


Natálii pohřbili pod beton
(Redakce Horník, Horník, 07.05.2008)
Zřejmě navždy je pohřbena v místech řečených Mundloch pod stadionem Bazaly ve Slezské Ostravě strmá výchozí sloj Natálie. Betonovou stěnou ji zakryli při rozšiřování cesty v Bohumínské ulici a město tak přišlo nikoliv o její uhelné „bohatství“, ale především o památku – hmatatelný důkaz těžby suroviny, jež je jinak skryta hluboko pod zemí.

„Je několik málo míst, kde se uhelné sloje dostaly na povrch. Mimo výchozy na Landeku na levém břehu řeky Odry, které byly známy a využívány lovci mamutů před více než dvaceti tisíci lety, to bylo možné spatřit i na Slezské, tedy docela blízko centra města,“ konstatoval Jan Kostruch, geolog ve službách generálního ředitelství společnosti OKD, nyní důchodce.

Vylepšená svačina
(Otto Hejnic DIAMO, Zábava, 20.04.2008)
Láďa Vomela byl na Cingru starší větrák , kreslič a vzorkař. S první ženou se rozvedl a vzal si o mnoho let mladší dceru svého kamaráda rybáře.

Žádný krasavec nebyl, ale huba mu jela a všechny ženské dokázal ukecat.

A aby mu za mladou ženou chlapi z šachty nechodili, odstěhoval se pro jistotu do Příboru. Manželka byla typ Olgy Schoberové, jak hrála v Limonádovém Joeovi. Jí bylo 30, jemu 50. Havíři mu za ní nejezdili, ale v Příboru bylo místních mladých chasníků, kterým se líbila, víc než dost. ..

Z knihy Příbramské a jiné hornické historky

příhody z Ostravy vypráví Ing. Josef Vrabec


Dispečink na Cingru
(Otto Hejnic DIAMO, Zábava, 12.04.2008)
Když vzpomínám na dispečink na šachtě Sever, tak na Ostravě, na dole Petr Cingr, byl dispečink na jakémsi stupínku. Když se dispečink předělával, zjistilo se, že dutý stupínek byl plný lahví, od piva a Cingrvšech druhů alkoholu, které v té době v na Moravě a v Polsku existovaly. Nezálohované láhve zaplnily dva důlní vozy.

Na dispečinku se scházeli technici a mezi nimi bylo hodně rybářů. Na skříňce za zády dispečera byla dřevěná bednička, a v ní byly uloženy náhradní skleněné baňky s tekutým merkaptanem, jako rezerva po případ, kdyby instalované merkaptanové ampule ve vzduchovém potrubí selhaly, pak by se baňka hodila do vtažné jámy. Merkaptan smrděl že by probudil mrtvého, agresivní zápach znamenal poplach, bylo to znamení že všichni mají okamžitě vyfárat..

Z knihy Příbramské a jiné hornické historky

příhody z Ostravy vypráví Ing. Josef Vrabec


Havíř a kapelník Josef Slivka
(Otto Hejnic DIAMO, Zábava, 06.04.2008)
Hornické dny, Silvestry, MDŽ i pohřby provázely na Ostravsku hornické kapely v černých uniformách s nablýskanými knoflíky.

Kobr
Josef Slivka fáral jako ostatní havíři. Kdo ho neznal a uviděl ho v civilním oblečení, těžko by uvěřil, že tenhle umouněný šedivý stařík je kapelníkem dechovky Dolu Hlubina.

Kapela mívala 20 až 35 členů, za kapelníkem vpředu se leskly nablýskané trumpety a pozouny, poslední v průvodu chodil bubeník. Kapela dvakrát týdně zkoušela v kulturáku u Hlubiny, kde jim kapelník řekl, kdy je další hraní. Jednou to ale zapomenul. .

Z knihy Příbramské a jiné hornické historky

příhody z Ostravy vypráví Ing. Josef Vrabec


Bulači
(Otto Hejnic DIAMO, Zábava, 29.03.2008)
Bulači, to jsou po ostravsku áčkaři, zetkaři, zkrátka pracovníci, kteří do práce občas nechodí a bulají šichty. V rubáních byla každá ruka potřeba, ale chlopi, jak jim z prašného důlního prostředí vyschlo v krku, začali pít a na další směnu nešli.
Vedle nástěnek o plnění plánu se vzornými a vyznamenanými pracovníky se objevily nástěnky bulačské, kde bylo, kolik kdo zameškal směn. Ale moc to nepomáhalo.
Generál Miska si dal jako osobní socialistický závazek, že s tím něco udělá. V té době prim v bulání měly doly na Karvinsku, Dukla, Gottwald a Zápotocký.

Generální ředitel Miska si tentokrát do hornických domů nepozval samotné havíře, ale jejich manželky, které občas o tom, že jejich muž místo na šachtu chodí do harendy, ani nevěděly. Ženské asi myslely, že dostanou nějaký dárek k výročí.

Z knihy Příbramské a jiné hornické historky

příhody z Ostravy vypráví Ing. Josef Vrabec


Předseda ČBÚ Roman Makarius opouští úřad
(Redakce Horník, Horník, 21.03.2008)
Ikona českého hornictví, profesor Roman Makarius, se po jedenácti letech v čele Českého báňského úřadu (ČBÚ) rozhodla abdikovat na funkci – informoval v pondělí týdeník Euro. MakariusMakarius (70) to oznámil premiérovi Mirkovi Topolánkovi začátkem března. Z funkce a současně do důchodu odchází ke konci března.„Jsem přesvědčen, že svému nástupci předám státní báňskou správu jako konsolidovaný resort, který svoji činnost vždy vykonával jako odborný orgán v plném respektování právního řádu naší republiky a politiky vlády,“ napsal Makarius v abdikačním dopise. „Jsem připraven i po odchodu z funkce dát státním orgánům k dispozici své zkušenosti z více než padesátiletého působení v hornictví,“ uvedl.

Roman Makarius působil od roku 1961 v provozních funkcích v hornických organizacích, v roce 1977 se stal pracovníkem Státní báňské správy ČR. Předsedou ČBÚ ho jmenoval v březnu 1997 tehdejší premiér Václav Klaus.

Josefek
(Otto Hejnic DIAMO, Zábava, 19.03.2008)
Svátek Josefa dobře znal a ctil směnmistr, po ostravsku šichtmajster Josef Paš. Jeho pracovním úkolem bylo řídit práci štajgrů. V zápisníčku měl u každého jména uvedeno datum narození a kdy má svátek. Paš den předem vždy oslavence lehce upozornil, „co je jeho povinností“. A den před svátkem a narozeninami se zmíněný Josefek objevoval ve štajgrovně a už ve dveřích šibalsky blýskal očima, aby připomenul, co se sluší a patří.

Jedním z těch, které musel Josefek upozorňovat dvakrát, někdy třikrát, byl protipožární technik Vláďa Fikáček. Kroutil se jako had, ale nakonec půllitrovku modré vodky za 28,50 ráno donesl. V kanceláři, kde seděl požární technik a zástupce vedoucího větrání, byl v otvoru po malém okénku vybudovaný nenápadný úkryt, za hřbety šanonů byl minibar. V něm skleničky – hořčičáky, pivo Ostravar a někdy i láhev čertovské vody. Vláďa Fikáček, který měl narozeniny, tam schoval svoji vodku pro šéfa.

Z knihy Příbramské a jiné hornické historky

příhody z Ostravy vypráví Ing. Josef Vrabec


Na záchrance
(Otto Hejnic DIAMO, Zábava, 15.03.2008)
V době, kdy jsem pracoval na Hlavní báňské záchranné stanici v Ostravě Radvanicích, vybuchla v Brně mlýnice teplárny, která zásobovala teplem půlku města. Zasahovali jsme tam asi týden, zpočátku v dýchacích přístrojích, což nebyl žádný med.

O záchranářích se říkalo, že by se z nich mohly dělat řetězy, že se taky nepřetrhnou. Jenže opak je pravdou, odkud havíři utíkali, tam šli záchranáři, vybraní z nejzkušenějších havířů. Zachraňovali lidské životy, a někdy při zásahu sami zahynuli.

Z knihy Příbramské a jiné hornické historky

příhody z Ostravy vypráví Ing. Josef Vrabec


Kam s exponáty z Dukly?
(Redakce Horník, Horník, 06.02.2008)
Rozsáhlou sbírku exponátů dokládajících každodenní život a práci horníků na bývalém Dole Dukla převezme město Havířov. ExponátyJak nás informovala tisková mluvčí havířovské radnice Jana Pondělíčková, přijetí daru společnosti OKD odsouhlasila v minulých dnech rada města Havířova a doporučila zastupitelstvu schválit svěření exponátů Městskému kulturnímu středisku.Jedná se o kolekci asi 170 písemných a obrazových dokumentů, osobních pomůcek horníků a součástí vybavení důlních a povrchových pracovišť těžebního závodu, které shromáždili na Dukle členové havířovské pobočky Klubu přátel Hornického muzea OKD (KPHM). Jen namátkou jmenujme třeba důlní kroniky a fotoalba, mapy, knihy, plakáty, zarámované fotografie důlních strojů, jako jsou uhelné kombajny, mechanizované výztuže, zafoukávací stroj, důlní dopravníky, škrabákový nakládač a další.

Julinek by měl dostať metal
(Redakce Horník, Zábava, 25.01.2008)
Myslim, že na statni vyznamenani, kere prezident uděluje k vyroči vzniku Československa, navrhněme s kamošami ministra zdravotnictvi Tomaša Julínka. Uvažujeme tež, že navrhněme aji jeho tiskoveho mluvčiho Tomaša Cikrta. Ho za herecke vykony, bo co un s tym svojim pyščiskem umi při vysvětlovaňu nam hlupym luďam, čemu musime u dochtoruv a v lekarňach platiť, to by něsvedli ani blahe paměti narodni umělci …

Jak to vidí stryk Lojzek


Jak to včil viděl Antek
(Redakce Horník, Zábava, 17.01.2008)
Lojzek Na Upadnici chyběl.

Musim se přiznať, že němam tyn gryf a ani sloch tajak kamoš Lojzek. Ale když včil skoro měsíc Na Upadnici chyběl a na Silvestra dopoledňa nam zavolal, až kerysik z nas za něho napiše pravidelny fejetonek do Hornika, zlekli zme se, a všeci se rači ode mě, bo na muj mobil Lojzek volal, otočili řiťu. Slibil sem mu, že to zařidim a zmačknul červene sluchatko na telefoně. Obratil sem se na kamoše a chtěl cosik řecť. Enemže mě předběhnul Poldek: „Volal tobě, pisať buděš ty! A poslední přani každeho se ma splniť, ni?! My ti akurat tak možeme trošku poradiť, co s tym, a o čim pisať.“ Řeknul to tak rezolutně a ostatni tak rychle přykivli, že sem ztratil odvahu aji řeč im to rozhodnuti vyvracať. Zmoch sem se enem na hlesnuti: „Tuš o čim to budě?!?“ „Dame se po zelene a snad nas cosik napadně, ni?!,“ navrhnul Jiřik a už maval na vrchniho Zbyňďu.

Čilá aktivita Nadace Landek
(Redakce Horník, Horník, 05.01.2008)
Hodlají zachovat trend své podpory hornické historie.

Jak už jsme vás informovali, v závěru roku se v Hornickém muzeu OKD sešla správní a dozorčí rada Nadace Landek na svém 113. zasedání (Horník č. 51 „Podporují hornické tradice“).V průběhu jednání bylo konstatováno, že se v uplynulém roce podařilo splnit nadační program 2007. Nadace, která podporuje především hornické tradice, přispěla na realizaci 28 projektů částkou přesahující 1,8 mil. korun. Mezi ty významnější patří vizualizace národní kulturní památky dolu Hlubina. Vizualizace by měla přispět k zápisu této lokality do seznamu UNESCO. Podpořeno bylo vydání loňského stavovského kalendáře perokreseb těžních věží od Stanislava Vopaska, nebo také další vydání nejstarší komplexní učebnice báňských věd sepsané v 16. století Jiřím Agricolou pod názvem „Dvanáct knih o hornictví a hutnictví“. Nadace Landek byla rovněž oporou Hornického muzea OKD a Klubu přátel Hornického muzea, které letos oslaví 20. výročí svého vzniku. Podpořila rovněž několik kulturních akcí a zasloužila se o instalaci pamětní desky zakladateli Hornického muzea a dlouholetému předsedovi Nadace Landek Stanislavu Vopaskovi.

…tak jake byly darki?
(Redakce Horník, Zábava, 01.01.2008)
Jak řika jeden kamoš: „Svatki su v řiti, zbyva Silvester a po nim už enem zdražovani! Ešče chvilu se možeme těšiť z darkuv a potym ich věčina z nas, emerytuv, pujdě prodať do bazara, abyzme měli na předražene žradlo či na poplatki u dochtora a v lekarni!“ Myslim se, že daleko od pravdy něbudě. Aspoň co se teho konstatovani o svatkach tyka…Spominam se, že jako děcko sem měl Vanoce moc rad. Ešče rači ale tyn tydiň před nimi. To když maminka doma pekli cukrovi, vmezi tym šili nove potahy na lužka, gauč a křesla, napinali nove zaclony a tatinek ji pomahali gruntovat kvartyr. Na Štědry den zme se my děcka zbudili a smětali do obyvaka kuknuť, či už su darki pod stromkem a kolik ich je. Nikdy tam tak brzo něbyly, objevily se až před večeřu a ja sem nikdy nezistil, kdy ich tam naši dali, i když sem je bedlivo hlidal cely den. Ale naše zklamani dycki přebila vuňa bile kavy, vanočki a vlastně celeho byta, kery maminka ešče přes noc vypulirovali, aby byl jak novy.

Jak to vidí stryk Lojzek


Darki pod stromek? Enem z Katovic!
(Redakce Horník, Zábava, 30.12.2007)
Včil už pry se zas začina vyplacať jezdiť se pro darki do Polska. Korunka je silna, dobře se vexluje ze zlotym a naš severni sused přeci enem něma ty ceny tak vyšponovane tajak naši obchodnici. Už za rakuskauherska a potym aji v prvni republice se pašovalo z Polska vesele a čile. Za realneho socialismu však musel měť tyn, kdo chtěl do Polska zajeť, pozvani. Od rodiny či od organizace. A bo naša šachta měla družbu s polsku kopalňu Wujek, jezdili zme do ojčyzny dva razy za rok. Bo je Wujek tu za hranicami, jezdili zme v ramci zajezdu našich pracovnikuv a ich rodinnych přislušnikuv na soudružsku navštěvu polskich koleguv tež na zajezdy.

Jak to vidí stryk Lojzek


Už aji děcka maju hosip
(Redakce Horník, Zábava, 18.12.2007)
Seděli zme v sobotu Na Upadnici a bylo nam smutno. Ni že bysme byli jaksik zvlašť nadšeni, až na modreho ptaka Jiřika, ze sučasne politicke a hlavně socialni situace v našim statě, ale aji tak zme se všeci museli přiznať, že na oslavy 17. listopada se tu na Ostravsku a Karviňsku všeci vysrali. Enem v Praze a Brně se cosik dělo, ale tu klid po pěšině. „Synci, spomenětě se, jak v roku 1990 v televiznim kabaretě Možna přidě i kuzelnik se robili Labus a Kaiser řiť z teho, že za deset patnasť rokuv něbudu naše děcka o tych revolučnich dňach, kere nam tak obratily životy naruby, nic věděť?

Jak to vidí stryk Lojzek


Helouvín? Guvno! Dušičky!
(Redakce Horník, Zábava, 26.11.2007)
„Tak jak stě oslavili tyn letošní helouvín?,“ zeptal se v nedělu Na Upadnici vzdělanec Jiřik. „Lojzek, čemu nam tyn gnyp nadava?,“ obratil se na mě s ušklebkem Poldek. „Pta se, esli si byl v patek na hřbitově zasvitiť svojim zesnulym, Poldečku,“ vysvětlil sem mu ze smichem. „Tuž co to mele?! Jaki helouvín?! Dyť to byl normalni křesťanski svatek pamatki zemřelych, čili dušičky!,“ pravil Poldek, a zle zakulal na Jiřika očami. „Něčitaš, něviš,“ pravil svoju otřepanu frazu Jiřik, a pokračoval:

O penize idě předevšeckim
(Redakce Horník, Zábava, 14.11.2007)
„Strašně miluju intelektualni kecy o tym, že penize něsu všecko. Hlavni pry su duchovni bohatstvi, pravda, mravni čistota a čestnosť! Až s tym idu všeci ti mravokarci do řiti,“ filozofoval Na Upadnici lidovec Poldek. „A vitě, kdo ma takich kecu plny pysk? Předevšim ti, keři su, jak se pravi, za vodu. V bankach maju miliony, lemtaju v luxusnich kavarnach archivni vino či tři razy přepalenu irsku vhiskej nebo dvanastiletu skotsku a při tym raďa obyčejnym luďam, jak maju čestně a skromně žiť! To se im to s plnym břuchem a přepychově zařizenu vilu dřista o mravni čistotě a všeckich tych křesťanskich zasadach. Ešče sem něslyšel, že by tak mluvil houmlesak či bezrobotny člověk,“ přidal se na jeho stranu Antek. „A hounmlesak je kdo?,“ zeptal se naivně stary Kolder.

Kalendář kreseb těžních věží vychází podesáté
(Redakce Horník, Horník, 12.11.2007)
KalendářKdyž Stanislav Vopasek v roce 1999 vydal poprvé nástěnný kalendář vlastních perokreseb těžních věží, zřejmě netušil, s jakým zájmem se jeho počin setká mezi hornickou veřejností. Ani předčasné úmrtí této významné osobnosti (2006) nepřerušilo hezkou tradici vydávání oblíbených stavovských kalendářů. Pokračuje v ní Klub přátel Hornického muzea OKD, který s podporou Nadace Landek a Moravskoslezského kraje v těchto dnech vydal již desátou edici.

„Kalendář jsme začali se zástupci připravovat v květnu. Vybírali jsme z osmi desítek Vopaskových perokreseb,“ konstatuje tajemník Nadace Landek Jaroslav Přepiora. „Na rozdíl od minulých let, kdy dostaly prostor také doly z jiných českých revírů, jsme tentokrát zůstali v hranicích OKR. Na kresbách jsou hlavně činné doly. Nezapomněli jsme na ty, které se uzavírají i na muzejní areály s čákou na zápis do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.“

Jak Leošek „rovnal fele“
(Redakce Horník, Zábava, 02.11.2007)
„Pry baňski uřad našel jakesik zavažne bezpečnostni zavady na šachtě ČSA. A tak pry se uvažuje o jeho uzavřeňu. To musi byť jakasik cypovina!,“ zhodnotil Juzek v sobotu Na Upadnici, když se to přečital v novinach. „Co ja pamatuju, tak se na bezpečnosť v OKD dycki dbalo. Zvlašť v posledni době. Jak možu novinaři mluviť o jakimsik narustaňu počtu smrtelnych urazu?! Je fakt, že občas dojdě ku smrťaku, ale co narobiš s přirodu?!

Jak měnili a měnili, až vyměnili
(administrator, Zábava, 23.10.2007)
„Tuž mi mluvtě! Jak se može stať, že vyměňa děcka v porodnici?! To za stareho Rakuska něbyvalo,“ rozčiloval se oto Na Upadnici Poldek. „Jak vidiš, stať se to može. A mam obavy, že se to v minulosti stalo vicrazy! Aji za teho tvojiho blahoslaveneho stareho Rakuska,“ pravil sem mu na to ze smichem a hned aji dodal: „Spominam se, že když zme byli mali tak moja maminka kolikrazy pravěli mojimu staršimu brachovi, když byl hodně přetivny, že neni naš, a že ho beztak v porodnici vyměnili.

Vikend jak když vymaluje
(Redakce Horník, Zábava, 13.10.2007)
Seděli zme v ponděli odpoledne Na Upadnici a čekani na televizni přenos fotbala Žižkov–Banik sme se kratili dřistami o pravě uplynulym vikendě. „To zas raz ti synoptici trefili kozla!,“ začal dišput Juzek. „Kemu a za co zas tak škaredě nadavaš? Kdo je jakisik synoptik?,“ zeptal se ho Antek. „Něčitaš, něviš. Synoptik je meteorolog, kery skuma všecki meteorologicke jevy zaznamenane na velkim uzemi, třebas v cele Evropě, a podle nich potym předvida počasi na dalši dni,“ vysvětlil sem mu učeně za potlesku cele hospody. Přidal sem obvykle herecke pukrle a dali posluchal Juzka.

Máme novou havířskou hospodu
(Redakce Horník, Horník, 07.10.2007)
K výzdobě pivnice Hajcman přispělo i Hornické muzeum OKD

Kosti z bravka vykuřene dymem, Tvargle s cibulou na chlebu, Fajne křidla z kury vymachane v bylinach, Maso z ohňa, Ser od Eidama ve struhanym kobzolu, Všicko ze zahradky a švancky z kury ku temu, Sladky mroženy mls Viktora Koláčka, Haviřsky achtlik. – To je jen malá ukázka z jídelního lístku nově otevřené pivnice a restaurace Hajcman v Ostravě-Dubině.

Jak nas Jaryn potěšil i nasral
(Redakce Horník, Zábava, 03.10.2007)
Byl sobotni podvečer, ja se těšil na přenos fotbalu Slavia-Banik, Mařa cosik štrachala v kuchyni, když se ozvalo enem take něsměle cinknuti zvonka u dveři. Valim k domacimu telefonu, řvu do ňho až sem malem pluca vypluvnul, ale na druhim koňcu ticho! „To se asik zase hraju děcka a mačkaju zvonki!,“ pravila Mařa. Ani sem nědosednul ku televizi, když se ozval zvonek znova. Včil ale smělejši. Bylo jasne, že je kdosik přimo za dveřami. Odeviral sem a nadechoval se k nadavce, když sem uviděl Jaryna. Stal tam vysmjaty jak lečo, v ruce košik z hřibami: „Vidiš? Rostu! A tak moc, že sem ti jich aji paru přivez!“ S odevřenym pyskem sem vzal od něho košik. „Tyn bysem prosil vratiť!,“ pravil Jaryn, když předtym uctivě odmitnul pozvani na kafe. „Musim ešče k Břetikovi, Poldkovi, Antkovi a Tomkovi,“ dodal. A niž sem stačil cosik řecť, už byl ve vytahu a smětal pryč. Na jedne straně sem byl z tych hřibuv rad, ale na druhe zas nasrany, bo už se ozvala Mařa: „Ale, Lojzek, rob hned s tymi hřibami! Bo jak sedněš ku fotbalu, je pulnoc a zitra to tu budě smrděť jak na hnoju!“ Zamrmlal sem cosik o guvně, ale dal se do teho. Když sem skoňčil, bylo po fotbale. A podle kamošuv, sem o moc přišel…

Jak Jiřik smětal před ohněm
(Redakce Horník, Zábava, 19.09.2007)
Tak zme se zase po dluhe době zešli všeci Na Upadnici. Dovolena tym šťastnějšim skoňčila, a ti su pochopitelně nasrani, my, co zme nikaj něbyli a nikaj ani už něpojedem, zme nasrani tež. Temu sedime v hospudce jak parta zapčklych a nasranych emerytuv. Ale dluho to nikdy nětrva, bo se zas zvyknen na tyn naš pravidelny pivni rytmus a sranda se vrati do našich řad. Ale popořadku.

Baňa Dolina pokračuje v těžbě
(Redakce Horník, Horník, 17.09.2007)
Vláda premiéra Róberta Fica rozhodla, že těžba energetického hnědého uhlí z Dolu Dolina ve Velkém Krtíši pro tepelnou elektrárnu v Novákách nebude ukončena, ale naopak prodloužena do konce roku 2009. Předešlý Dzurindův kabinet nařídil těžbu ukončit už v roce 2005. V důsledku změn na energetickém trhu byla ještě o dva roky prodloužena. Stát nyní na postupném útlumu ušetří do roku 2010 téměř 14 milionů Sk. Ze státního rozpočtu bude na likvidační práce a sociální pomoc pro zhruba dvě stovky pracovníků uvolněno celkem 68,2 milionu slovenských korun.

Jak se Jaryn schvatil
(Redakce Horník, Zábava, 09.09.2007)
Přibelhal se Na Upadnicu tajak stařik těsně před smrťu. V jedne ruce termosku, v druhe ruce termosku a v siťovce ešče jednu. „Kaj s tym nakladem, Jaryne?,“ zeptal sem se chlopa, kery vitalniho Jarka, jak zme se ho pamatovali ešče než jel na dovolenu, připominal enem zdalky. Bylo to v ponděli a Jaryn stravil vikend na chalupě. „Ty se směješ, ale ja sem na umřiti! Myslim, že sem to na te chalupě trochu přehnal. Lazil sem po hřibach a našel enem paru bedel a tři pravačky! Ale utahany sem byl tak, že ešče včil tělo něcitim a smrť mam doslova na jazyku!,“ pravil a zesul se do stolka.

Jubilant mezi záchranáři
(Redakce Horník, Horník, 07.09.2007)
Lubomír Hájek, dlouholetý ředitel radvanické Hlavní báňské záchranné stanice (1958 až 86), se ve středu 15. srpna dožil osmdesáti let. Náš týdeník v minulém vydání připomněl významné jubileum medailonkem, který popsal profesní a životní dráhu této mimořádné osobnosti hornického cechu. Na „tátu báňských záchranářů“ nemohli zapomenout ani bývalí kolegové a přátelé báňští záchranáři. V pátek se zúčastnili přijetí Lubomíra Hájka u ředitele OKD, HBZS, Václava Pošty. Za sedícím jubilantem jsou (zleva) František Papřok, Petr Faster, Rudolf Apfelthaler, Václav Pošta, Jaroslav Suchel, Jaroslav Šebesta, Josef Vilím a Miroslav Kubík. Tak pevné zdraví a „Zdař Bůh“, Luboši!

Hornictví zná svůj ortel
(Redakce Horník, Horník, 30.08.2007)
NĚMECKO -Spolková vláda kancléřky Angely Merkelové schválila ve středu 8. srpna pravidla pro postupný útlum těžby černého uhlí v Německu do roku 2018. V současné době sedm hlubinných dolů v Porýní-Westfálsku a jeden důl v Sársku těží ročně kolem 25 milionů tun černého uhlí. Hornictví stále zaměstnává asi 35 tisíc lidí.

Strany vládní koalice CDU/CSU a SPD se již dříve dohodly s odbory, spolkovými zeměmi a koncernem Ruhrkohle AG (RAG) na pravidlech útlumu a sociálního zajištění zaměstnanců, kteří ztratí práci.

Kdo něuplaca a něbere, je vul?
(Redakce Horník, Zábava, 16.08.2007)
Přiletěl v ponděli Na Upadnicu Antek a už od dveři řval: „Tu to matě! Klidna sila je klidna sila! Ta nikdy něcigani, někrade, něbere uplatki. Holt naša strana je cnosť sama!,“ zadařilo se mu aji zarymovať, jaku měl radosť. Čuměli zme na ňho jak zjara, bo zme něbyli v obraze, ale během chvilki nas do něho dostal:

Odvaly hlušiny se už zelenají
(administrator, Horník, 12.08.2007)
Jedna ze základních povinností každé těžební organizace, jež je dána Horním zákonem, je povinnost zajistit sanaci všech pozemků postižených těžbou. Za sanaci se považuje odstranění škod na krajině komplexní úpravou území a územních struktur.

Důl Paskov má zpracován plán komplexního řešení území, jenž je každoročně dopřesňován jak časově, tak finančně. Jeho realizaci sledují a kontrolují pracovníci státní báňské správy a také Ministerstva životního prostředí ČR.

Jak Jaryn v tych hicach mrznul
(administrator, Zábava, 10.08.2007)
Bylo to velke vitani oto v ponděli Na Upadnici! Z dovolene se vratil Jaryn, a enem co se s nami postiskal, valil ku oknu za tymi svojimi vypěstkami. Bal sem se, že budě pyskovať, bo ty rajčatka su sice červene, ale fakt enem o pohlavek věči než kuličky do děcke hry. Ale moje obavy byly zbytečne. Jaryn enem zařil: „Diky, synci, pěkně stě mi ty moji sazenički hlidali. To je radosť pohleděť. A že su rajčatka male? Co je male, to je mile, ni?! Enem ty ogurki su nic moc! Ale dycki se všecko něpovede, co?! Aspoň zme se ozkušali, že aji v hospodě se da pěstovať zeleninka. A uviditě, že přišti rok to budě lepši,“ uzavřel hodnoceni zahradki za oknem a poručil se pivo.

Stalo se v revíru
(administrator, Horník, 08.08.2007)
HBZS Čtvrtletník OKD, Hlavní báňské záchranné stanice Ostrava Záchranář ve svém úvodníku píše o únorovém výjezdu pohotovosti k zavalenému

pracovníkovi v podzemí Dolu ČSA. Zpráva Jaroslava Provázka zdůrazňuje úspěšné použití speciálního vybavení pro zmáhání závalu, včetně mobilní záchranářské soupravy pro řezání plamenem. Pracovník, který utrpěl zlomeninu nohy, byl 2 hod. 22 min. od nahlášení události ze závalu vyproštěn.

Hornický čtyřzápřah táhne i čtyřlístek
(administrator, Horník, 06.08.2007)
Výroční setkání zástupců muzea OKD, klubu přátel, nadace a spolku Prokop HORNICKÉ MUZEUM

V prvním červencovém týdnu se u příležitosti svátku patrona horníků svatého Prokopa setkali v harendě Barborka zástupci čtyř organizací, které sehrávají klíčovou roli při propagování tradic hornictví a ochraně jeho památek a tradic nejen v ostravsko-karvinském revíru, ale i v jiných regionech naší země.

Důl Darkov realizuje nejrozsáhlejší rekultivační akce v revíru
(administrator, Horník, 29.07.2007)
DŮL DARKOV Rekultivace území v dobývacích prostorech Dolu Darkov v Karviné představuje dlouhodobý pojem. Při přípravě asanačně-rekultivačních akcí klademe velký důraz na to, aby plochy po ukončení prací plnily svou funkci a byly přirozeně začleněny do krajiny.

Rekultivovaná území velice rychle a často i bez přičinění člověka osidlují živočichové, mnohdy vzácné a chráněné druhy, a rostliny. Jde zároveň o to, aby nově získané plochy byly co nejrychleji využity pro příměstskou rekreaci a sportovní aktivity obyvatel Karviné a okolí. Důl Darkov realizuje plošně a komplexně nejrozsáhlejší rekultivační akce v rámci celého OKD, a. s.

Z řady rekultivačních akcí uvádíme tři nejvýznamnější:

Unikáty Hornického muzea OKD
(administrator, Zábava, 23.07.2007)
V bludišti na snímku se buď pohybuje Minotaurus, napůl člověk, napůl býk.

Nebo se tam vyskytují manažeři OKD, napůl havíři, napůl bílé límečky.

Nebo si tam hrají nejradši děti, napůl k radosti, napůl k starosti rodičů. Radost sice mají, že se děti baví, starost proto, že se jim nechce skončit.

Jen jedno je jisté –

Očadlička zustala na ocet
(administrator, Zábava, 21.07.2007)
Seděli zme v tym hicu, majitel hospody Na Upadnici ešče furt něnaspořil na klimu, u piva tajak tři mušketyři: ja, Erďa a Antek. Zbytek partyje se totiž dovoluje. Jiřik se vydal znova do Řecka za těplem (vul, tu je včil těplejši niž tam!), Břetik se smyka kajsik po Slovensku, Poldek vyrazil s celu rodinu na Ostravicu (temu my se s Antkem pařime doma!), a ostatni nas něinformovali. Hlavně Jaryn tutlal, kaj miři! Ale aji tak se mu starame o ty jeho rostlinky. Mezi ogurkami už sem našel dvě take bucloňki tak na jeden raz do huby, tuž sem ich zjed. Byly bez chuti a bez zapachu. Už ale začinaju dozravať rajčatka, esli se tak da řikať zelenym kuličkam o pohlavek menšim než pingpongovy miček … Tak uvidime!

Leto je tu – ochladilo se!
(Redakce Horník, Zábava, 09.07.2007)
Nastalo Na Upadnici obdobi velkich lučeni. „Je to marne, leto je tu a je třa regenerovať psychicke i fyzicke sily a ni furt vysedavať v hospodě a dřistať o ničim!,“ pravil filozoficky Břetik a každemu z nas podal ruku. Před hospodu už stala jeho škodulka nacpana až k prasknuťu jidlem, hadrami, spacakami, stanem a hlavně dvumi vnukami s manželku. A něsmim zapomenuť na dvě basy ostravske dvanactki, kere Břetik obvykle skonzumuje za tydiň. Včil ale dufa, že to budě měť na delši dobu, bo o dovolene budě častějši řidiť auto …

Je manželka jak zlaty slup
(Redakce Horník, Zábava, 03.07.2007)
Tak už se to provalilo! Dobře naplanovanu akcu zme „nachytali“ Jaryna s tymi jeho utajovanymi rostlinkami. Pomoch nam ku temu vrchni Zbyňďa, kery mu nakukal, že v hospodě nikdo neni a že sedime všeci vzadku na zahradce. Jaryn se tak hned hnal ku oknu a začal ty svoje milovane ogurečki, rajčatka a paprički s něžnymi slovičkami zalivať a kypřiť im v tych květinačkach hlinu.

| 0-50 | 50-100 | 100-150 | 150-200 | 200-250 | 250-300 | 300-350 | 350-363 |

Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server